S poklesem inflace čelí ECB nové komunikační výzvě
Před rokem se Evropská centrální banka snažila vysvětlit, proč nezvyšuje úrokové sazby, i když inflace roste. Letos bude mít podobně těžkou práci vysvětlit, proč je stále zvyšuje, i když růst cen rychle klesá.
Inflace, která je již dva procentní body pod svým maximem, bude na jaře rychle klesat v důsledku poklesu cen energií a banka příští měsíc sníží své vlastní prognózy v důsledku nižších cen plynu a oživení hodnoty eura.
ECB však již přislíbila další výrazné zvýšení sazeb v březnu a politici naznačují, že k němu dojde i v květnu, což zvyšuje náklady na hypotéky, maří podnikové investice a zvyšuje zadlužení vlád právě v době, kdy spotřebitelé poprvé za rok pocítí cenovou úlevu.
Problémem je, že výhled inflace není tak dobrý, jak se na první pohled zdá.
Základní cenové tlaky vykazují jen málo známek oslabení, a i když širší veřejnost o jádrové inflaci, která odděluje volatilní ceny potravin a pohonných hmot, ví jen málo, tvůrci politik se na tento údaj zaměřují, protože je ukazatelem trvalosti cenového růstu.
„Budeme držet sazby na vysoké úrovni, dokud neuvidíme přesvědčivé důkazy o tom, že se základní inflace včas a trvale vrátí k našemu cíli,“ řekla nedávno členka bankovní rady ECB Isabel Schnabelová a zopakovala nedávnou mantru banky o jádrové inflaci.
V určitém okamžiku během léta by celková inflace, která nyní dosahuje 8,5 %, mohla klesnout pod jádrovou míru a do konce roku by mohla dokonce klesnout pod 3 %, protože náklady na energie klesnou pod předválečnou úroveň a začnou působit deflačně. Jádrová inflace se však ukazuje jako tvrdohlavá a mohla by ještě vzrůst z 5,2 % z minulého měsíce.
