Biden vs. Trump: Mohl by program deregulační politiky podpořit ekonomickou aktivitu?
S blížícími se prezidentskými volbami v roce 2024 si mnoho lidí klade otázku, zda by deregulační politický program pod případnou druhou Trumpovou vládou mohl podpořit hospodářskou aktivitu. Bývalý prezident Trump dlouhodobě prosazuje deregulaci jako prostředek stimulace domácího růstu, zatímco prezident Biden se zaměřuje na politiku podpory životního prostředí a práv zaměstnanců, která podle některých názorů zatěžuje velké korporace. Ve svém prvním funkčním období se Trump snažil o zjednodušení předpisů a snížení složitosti pro podniky, zejména v oblastech, jako jsou environmentální a energetické předpisy, finanční regulace a síťová neutralita. Vyskytly se však i případy, kdy došlo ke zvýšení restrikcí, například v oblasti cen léků a nikotinových výrobků. Ve druhém Trumpově funkčním období by se pravděpodobně upřednostnilo zmírnění regulačních překážek pro těžbu ropy a zemního plynu, rozšíření vývozu zkapalněného zemního plynu a zrušení omezení emisí skleníkových plynů. Analytici naznačují, že finanční regulace, zejména regulace spotřebitelského financování, by mohla doznat změn rychlejším tempem než požadavky na kapitál a likviditu. Zatímco některá odvětví, jako například herní a kapitálové trhy, zaznamenala po prezidentské debatě relativní posílení akciového trhu, celkový dopad deregulace na hospodářský růst zůstává nejistý. Akademické studie sice naznačují, že omezení regulace by mohlo potenciálně zvýšit aktivitu, analytici však upozorňují, že makroekonomický efekt Trumpovy deregulace v prvním volebním období byl omezený.
