Americké akciové trhy vstupují do jednoho z nejdůležitějších týdnů letošní výsledkové sezóny. Investoři budou sledovat hospodaření technologických gigantů Alphabet (GOOGL)(GOOG) , Microsoft (MSFT) a Amazon.com (AMZN) , středeční rozhodnutí americké centrální banky o úrokových sazbách a nové údaje o inflaci. Kombinace těchto událostí může výrazně ovlivnit další směřování Wall Street, zejména po nedávném výprodeji technologických akcií vyvolaném obavami z financování AI.

Největší pozornost přitahují společnosti ze skupiny Magnificent Seven, které patří mezi nejvýznamnější podniky amerického akciového trhu. Alphabet a Microsoft zveřejní výsledky ve středu po uzavření burz, Amazon bude následovat ve čtvrtek.

Investoři se tentokrát nebudou soustředit pouze na růst tržeb a zisků. Stále důležitější bude schopnost technologických společností prokázat, že jejich rozsáhlé investice do datových center a umělé inteligence vytvářejí odpovídající ekonomickou hodnotu.

Podle dostupných odhadů by Alphabet mohl vykázat čtvrtletní tržby 127,83 miliardy dolarů, Microsoft 90,75 miliardy dolarů a Amazon dokonce 202,2 miliardy dolarů.

Vedle výsledků technologických gigantů bude zásadní středeční rozhodnutí Federálního rezervního systému. Finanční trhy očekávají, že centrální banka ponechá základní úrokovou sazbu v pásmu 3,75 až 4,00 %.

Ve čtvrtek pak dorazí zářijový index výdajů na osobní spotřebu PCE, který patří mezi nejdůležitější ukazatele inflace sledované Fedem.

Očekává se, že celková meziroční inflace podle PCE dosáhne 3,7 %, zatímco jádrová inflace bez volatilních cen potravin a energií bude činit 3,1 %.

Trhy tak čeká mimořádně náročný týden, během kterého se budou současně vyhodnocovat podnikové výsledky, inflace i výhled měnové politiky.

Alphabet, Microsoft a Amazon prověří důvěru investorů v umělou inteligenci

Nejdůležitější část výsledkové sezóny přinese hospodářská čísla tří technologických gigantů, jejichž společné investice představují významnou část současného rozvoje infrastruktury umělé inteligence.

Jako první přijdou ve středu po uzavření amerického akciového trhu na řadu Alphabet (GOOGL) a Microsoft (MSFT).

Ve čtvrtek pak výsledky představí Amazon (AMZN).

Všechny tři společnosti provozují rozsáhlé technologické ekosystémy a investují značné prostředky do vývoje AI služeb, cloudové infrastruktury a datových center.

Právě velikost těchto investic se v posledních dnech stala jedním z hlavních témat na Wall Street.

Investoři totiž začínají stále důsledněji posuzovat, zda růst kapitálových výdajů odpovídá skutečným příjmům, které nové technologie vytvářejí.

Dosavadní expanze umělé inteligence podporovala poptávku po serverech, grafických procesorech, datových úložištích a dalších infrastrukturních technologiích.

Budování potřebných kapacit však vyžaduje mimořádné finanční prostředky.

Pokud se návratnost investic začne opožďovat, mohou i podniky s vysokými tržbami čelit tlaku na volné peněžní toky.

Výsledky Alphabetu, Microsoftu a Amazonu proto představují důležitý test důvěry investorů v dlouhodobou ekonomiku umělé inteligence.

U Alphabetu se očekává zisk na akcii ve výši 3 dolarů při čtvrtletních tržbách 127,83 miliardy dolarů.

Důležitá bude zejména výkonnost cloudových služeb a schopnost společnosti využívat AI technologie k dalšímu růstu podnikání.

Investoři budou sledovat také vývoj kapitálových výdajů a jejich dopad na tvorbu hotovosti.

U Microsoftu trh očekává zisk na akcii 4,72 dolaru a tržby 90,75 miliardy dolarů.

Pozornost se zaměří především na cloudové služby, komerční využití umělé inteligence a pokračující investice do výpočetní infrastruktury.

Microsoft patří mezi společnosti, jejichž budoucí růst je úzce spojen se schopností podnikových zákazníků využívat AI nástroje ve velkém měřítku.

Samotné zavádění nových funkcí však nemusí automaticky znamenat odpovídající růst ziskovosti.

Rozhodující bude, zda příjmy z těchto služeb rostou dostatečně rychle vzhledem k nákladům na jejich provoz a vývoj.

Amazon má podle očekávání vykázat tržby 202,2 miliardy dolarů a zisk na akcii 1,96 dolaru.

Kromě maloobchodního podnikání bude důležitá zejména výkonnost cloudové divize a investice do infrastruktury potřebné pro poskytování AI služeb.

Cloudové podnikání je pro Amazon významné nejen kvůli samotnému růstu tržeb, ale také kvůli možnosti poskytovat zákazníkům stále širší nabídku výpočetních a datových služeb.

Právě schopnost přeměňovat poptávku po umělé inteligenci na pravidelně opakované příjmy bude jedním z hlavních ukazatelů dlouhodobé návratnosti investic.

Vedle těchto tří gigantů představí výsledky také výrobce polovodičů Intel Corporation (INTC) .

Očekává se, že společnost vykáže zisk na akcii 0,40 dolaru a tržby 16,47 miliardy dolarů.

Výsledky Intelu budou důležité zejména v kontextu nedávné volatility polovodičového sektoru.

Ten během předchozího týdne čelil prudkému výprodeji, protože investoři začali zpochybňovat dostupnost kapitálu pro další rozvoj AI infrastruktury.

Nová hospodářská čísla proto mohou přinést další informace o vývoji poptávky po čipech a souvisejících technologiích.

Výsledkový kalendář však nebude omezen pouze na technologické společnosti.

Svá čísla zveřejní také Robinhood Markets (HOOD) , Reddit (RDDT) , Boeing (BA) , T-Mobile US (TMUS) , Verizon Communications (VZ) , Eli Lilly (LLY) , Chevron (CVX) , ExxonMobil (XOM) , PayPal (PYPL), Corning (GLW) a Rivian Automotive (RIVN) .

Takto široká nabídka výsledků umožní investorům vyhodnotit situaci napříč několika významnými odvětvími americké ekonomiky.

Zatímco technologické společnosti budou posuzovány především podle návratnosti investic, energetické podniky budou poskytovat informace o hospodaření v prostředí vysokých cen ropy.

Výsledky zdravotnických, průmyslových a spotřebitelských společností pak mohou nabídnout širší pohled na stav podnikové ziskovosti.

Pro Wall Street bude zásadní především to, zda technologičtí giganti dokážou přesvědčit investory, že jejich investice do AI vedou k udržitelnému růstu.

Fed rozhodne o úrokových sazbách, trhy očekávají jejich ponechání beze změny

Druhou klíčovou událostí týdne bude zasedání americké centrální banky Fed.

Její měnový výbor FOMC zahájí dvoudenní jednání v úterý 27. října a rozhodnutí o úrokových sazbách oznámí ve středu 28. října.

Podle současných tržních očekávání by základní sazba měla zůstat v pásmu 3,75 až 4,00 %.

Nástroj CME FedWatch ukazuje přibližně 90% pravděpodobnost, že centrální banka úrokové sazby tentokrát nezmění.

Takto výrazná převaha očekávání znamená, že samotné ponechání sazeb beze změny by pro investory nemuselo představovat překvapení.

Mnohem důležitější proto bude doprovodná komunikace Fedu a její možné důsledky pro další vývoj měnové politiky.

Centrální banka naposledy zvýšila základní úrokovou sazbu v září, kdy přistoupila ke zpřísnění o 25 bazických bodů, tedy 0,25 procentního bodu.

Šlo o první zvýšení od roku 2023.

Americká měnová politika tak vstoupila do období, kdy se investoři znovu připravují na možnost vyšších úrokových sazeb.

Někteří představitelé Fedu přitom v předchozích týdnech naznačili, že další bezprostřední zvýšení nemusí být nezbytné.

Současně však upozorňovali na přetrvávající inflační tlaky a potřebu dostat růst spotřebitelských cen zpět ke dvouprocentnímu cíli.

Právě rovnováha mezi inflačními riziky a vývojem ekonomiky bude pro další rozhodování zásadní.

Vyšší úrokové sazby mohou tlumit poptávku domácností a podniků, protože zdražují úvěrové financování.

Současně však mohou pomáhat omezovat inflaci prostřednictvím přísnějších finančních podmínek.

V současném prostředí je tato otázka mimořádně důležitá také pro technologický sektor.

Rozsáhlé investice do umělé inteligence totiž zvyšují poptávku po kapitálu.

Pokud úrokové sazby zůstanou delší dobu na zvýšených úrovních, mohou podniky čelit nákladnějšímu financování nových projektů.

Vyšší cena kapitálu zároveň zvyšuje požadavky investorů na budoucí výnosnost technologických investic.

To může negativně ovlivňovat ocenění společností, jejichž současná tržní hodnota výrazně závisí na očekávaných ziscích v následujících letech.

Naopak případné zmírnění očekávání ohledně dalšího růstu sazeb by mohlo části akciového trhu přinést úlevu.

Finanční trhy však podle zveřejněných informací nadále počítají s možností dalšího zvýšení úrokových sazeb v prosinci.

Středeční rozhodnutí proto bude investory zajímat především jako signál, zda tento scénář zůstává pravděpodobný.

Vývoj očekávání je patrný také na dluhopisovém trhu.

V pátečním prodlouženém obchodování oslabil fond iShares 20+ Year Treasury Bond ETF (TLT) o 0,05 %.

Fond iShares 7–10 Year Treasury Bond ETF (IEF) ztratil 0,04 %.

Oba fondy poskytují investorům expozici vůči americkým státním dluhopisům s různou dobou splatnosti.

Dluhopisy přitom zpravidla reagují na změny očekávaných úrokových sazeb opačným pohybem cen a výnosů.

Pokud investoři začnou očekávat vyšší úrokové sazby, mohou ceny již vydaných dluhopisů klesat.

Dlouhodobější dluhopisy bývají na změny tržních výnosů obvykle citlivější než krátkodobější instrumenty.

Právě proto investoři sledují nejen samotné rozhodnutí Fedu, ale také jeho dopad na celou výnosovou křivku amerických státních dluhopisů.

Středeční zasedání tak bude důležité především pro očekávání dalšího vývoje sazeb, nikoliv pouze pro jejich aktuální úroveň.

Inflace PCE a údaje z pracovního trhu prověří další výhled americké ekonomiky

Závěr týdne přinese další důležité makroekonomické údaje, které mohou ovlivnit očekávání ohledně prosincového rozhodnutí Fedu.

Ve čtvrtek 29. října má být zveřejněn zářijový index výdajů na osobní spotřebu, známý pod zkratkou PCE.

Jde o jeden z nejdůležitějších ukazatelů inflace, protože právě tento index využívá americká centrální banka při vyhodnocování svého dlouhodobého dvouprocentního inflačního cíle.

Podle aktuálních odhadů by celkový cenový index PCE měl v září meziměsíčně vzrůst o 0,5 %.

Jádrový PCE, který nezahrnuje volatilní ceny potravin a energií, by měl meziměsíčně přidat 0,3 %.

V meziročním vyjádření se očekává celková inflace ve výši 3,7 % a jádrová inflace 3,1 %.

Tyto hodnoty by znamenaly, že cenové tlaky zůstávají výrazně nad cílem Fedu.

Pro centrální banku bude důležité zejména rozlišení mezi celkovou a jádrovou inflací.

Celkový index zachycuje změny cen širokého spektra výdajů domácností, včetně energií a potravin.

Jádrový ukazatel naopak pomáhá lépe sledovat cenové trendy očištěné o některé krátkodobě volatilní položky.

Rozdíl mezi oběma ukazateli může být významný zejména v prostředí prudkého zdražování ropy.

Vyšší ceny energetických surovin se totiž mohou rychle promítat do nákladů na pohonné hmoty a další produkty.

Pokud by zářijová inflace překonala očekávání, mohlo by to posílit argumenty pro další zpřísnění měnové politiky.

Naopak slabší růst cen by mohl snížit tlak na bezprostřední zvyšování sazeb.

Významnou roli budou hrát také nové údaje o americkém pracovním trhu.

Ve stejný den mají být zveřejněna pravidelná týdenní data o počtu nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti.

Poslední dostupný údaj činil pouze 194 000 žádostí, což představovalo úroveň poblíž minima za přibližně 57 let.

Takto nízký počet naznačuje, že americký pracovní trh zůstává relativně stabilní.

Pro Fed jde o důležitý faktor, protože jeho rozhodování ovlivňují jak cenová stabilita, tak zaměstnanost.

Pokud pracovní trh nadále vykazuje odolnost, může centrální banka získat větší prostor soustředit se na boj s inflací.

Naopak případné výraznější zhoršení situace na trhu práce by mohlo zvýšit obavy ze zpomalování ekonomiky.

Investoři proto budou sledovat nejen samotnou úroveň žádostí, ale také případné změny jejich trendu.

Dalším důležitým faktorem bude reakce akciového trhu na kombinaci hospodářských výsledků a makroekonomických údajů.

Předchozí obchodní týden totiž ukázal, že investoři přistupují k technologickému sektoru stále opatrněji.

Navzdory silné poptávce po umělé inteligenci se objevily pochybnosti o schopnosti společností financovat další infrastrukturu za ekonomicky výhodných podmínek.

Páteční prodloužené obchodování však naznačilo mírné uklidnění.

Fond SPDR S&P 500 ETF Trust (SPY) posílil o 0,15 %.

Technologicky orientovaný Invesco QQQ Trust (QQQ) přidal 0,07 %, zatímco SPDR Dow Jones Industrial Average ETF Trust (DIA) vzrostl o 0,13 %.

Tyto pohyby byly relativně malé, ale ukazovaly určitou stabilizaci po předchozím výprodeji.

Nálada drobných investorů přesto zůstávala velmi negativní.

Na investiční sociální platformě Stocktwits se sentiment vůči fondu sledujícímu S&P 500 nacházel v kategorii extrémního pesimismu.

Podobné indikátory mohou poskytovat doplňující informace o krátkodobém naladění části investorů, samy o sobě však nepředstavují spolehlivou předpověď dalšího vývoje trhu.

Nadcházející týden tak představuje souběžný test hospodářské výkonnosti amerických podniků, inflačních tlaků a měnové politiky.

Výsledky Alphabetu, Microsoftu a Amazonu mohou ukázat, zda obrovské investice do umělé inteligence začínají vytvářet odpovídající příjmy.

Rozhodnutí Fedu zase napoví, jak centrální banka hodnotí rovnováhu mezi přetrvávající inflací a stabilitou ekonomiky.

Čtvrteční údaje PCE a nové statistiky z pracovního trhu pak mohou ovlivnit očekávání ohledně dalšího zvýšení sazeb na konci roku.

Pro investory bude zásadní nejen to, zda jednotlivé společnosti překonají očekávání tržeb a zisků, ale také jaké představí výhledy pro další čtvrtletí.

Stejně důležitý bude komentář vedení technologických společností k budoucím kapitálovým výdajům, dostupnosti financování a návratnosti AI projektů.

Pokud budou výsledky doprovázeny příznivými výhledy a zároveň nedojde k výraznějšímu překvapení v inflačních datech, mohlo by to přispět ke stabilizaci amerických akcií.

Naopak kombinace vysokých kapitálových výdajů, slabšího růstu příjmů a přetrvávající inflace by mohla obnovit tlak na technologický sektor.

Po předchozím volatilním týdnu proto Wall Street vstupuje do období, ve kterém mohou jednotlivá oznámení zásadně ovlivnit očekávání investorů ohledně dalšího vývoje trhu.