Americký prezident Donald Trump a nový kanadský premiér Mark Carney si v pátek telefonovali kvůli eskalujícímu napětí kolem dovozních cel. Trump oznámil 25% clo na zahraniční automobily, Kanada reagovala protiopatřeními a plánuje přehodnotit obchodní vztahy s USA.
První hovor ve stínu cel: produktivní, ale napjatý
Prezident Donald Trump označil svůj první telefonát s premiérem Markem Carneym za „nesmírně produktivní“. Hovor přichází v době, kdy se vztahy mezi dvěma klíčovými obchodními partnery rychle zhoršují kvůli nově oznámeným 25% clům na zahraniční automobily. Trump tvrdí, že nová cla mají ochránit americký automobilový průmysl, ale Kanada vnímá tento krok jako vážné narušení obchodní dohody USMCA.
Carney v reakci oznámil, že kanadská vláda zavede odvetná cla „na ochranu kanadských pracovníků a ekonomiky“. Podle jeho slov starý rámec vztahů s USA definitivně skončil a je třeba rozsáhlé přehodnocení obchodní dohody mezi oběma zeměmi. Ve čtvrtek večer Carney uvedl, že odvetná opatření budou cílená tak, aby co nejvíce zasáhla americkou ekonomiku a přitom minimalizovala škody v Kanadě.
Odveta přichází: miliardová cla a nový tón
Kanada od 13. března zavedla 25% clo na americké zboží v hodnotě 29,8 miliardy kanadských dolarů. Jde o největší odvetné opatření vůči USA od doby zavedení cel na ocel a hliník za Trumpova prvního funkčního období. Ačkoliv některé komponenty spadající pod USMCA byly z nových cel dočasně vyňaty, podle Kanadské obchodní komory bude mít americké rozhodnutí vážný dopad na průmysl.
Obchod mezi Kanadou a Spojenými státy má hodnotu přibližně 1 bilion kanadských dolarů ročně, a obě ekonomiky jsou extrémně propojené. Nově zavedená cla tak neohrozí jen výrobce, ale i celou logistickou síť a pracovní trh v obou zemích.
Politický rozměr: Carney nastupuje, Trump tlačí
Mark Carney se stal předsedou Liberální strany teprve 9. března, poté co Justin Trudeau odstoupil kvůli klesající podpoře. Vedení převzal v době, kdy Trump opakovaně hrozil anexí Kanady a označoval Trudeaua za „guvernéra“.
Carneyho nástup byl médii označován za potenciální reset vztahů s USA, ale realita ukazuje, že první týdny ve funkci jsou spíše konfrontační. Navzdory produktivnímu tónu telefonátu Trump nadále veřejně prohlašuje, že Kanada USA neférově konkuruje, a požaduje nové podmínky.
Kanadská vláda v reakci na americký tlak posílila komunikaci s Washingtonem. Carney se s Trumpem dohodl, že rozhovory mezi kanadskými ministry a americkým ministrem obchodu Howardem Lutnickem se „zintenzivní“, aby bylo možné řešit bezprostřední obchodní obavy.
Trumpův přístup mobilizuje voliče v Kanadě
Paradoxně právě konfliktní rétorika Trumpa může pomoci Carneymu posílit svou politickou pozici. Podle Institutu Anguse Reida 56 % voličů, kteří od začátku roku přešli k liberálům, uvedlo, že důvodem je Carneyho nástup. Přibližně stejný počet zároveň uvedl, že je k podpoře strany přivedly Trumpovy hrozby.
Liberální strana, která v posledních letech zaostávala v průzkumech, nyní zažívá pozoruhodný nárůst podpory, a před nadcházejícími volbami 28. dubna se zdá být ve výhodné pozici.
Vztahy napjaté, výsledek nejistý
Navzdory snahám obou lídrů o udržení diplomatického tónu, vztahy mezi USA a Kanadou se nacházejí v kritickém bodě. Cla na automobily představují zásadní zásah do přeshraničního obchodu. A zatímco Trump tvrdí, že nové kroky podpoří domácí průmysl, kanadská strana považuje opatření za porušení obchodních dohod.
Zda plánované „komplexní jednání“ po volbách přinese zmírnění napětí, zůstává nejisté. Dosavadní vývoj však naznačuje, že obchodní válka mezi dvěma tradičními spojenci se může snadno rozhořet naplno – a že Trumpovy ekonomické zásahy mají hlubší geopolitické důsledky, než si mnozí připouštěli.
Americká reciproční cla se podle Trumpa budou týkat všech zemí
Reciproční cla, které Spojené státy tento týden oznámí, se budou týkat všech zemí, nikoli jen menší skupiny států s největší nerovnováhou. V noci na dnešek to prohlásil americký prezident Donald Trump. Rozsáhlý plán dovozních poplatků chce Trump představit v úterý. Datum 2. dubna již předem nazval dnem osvobození pro americké podniky, které obchodují se zbytkem světa a na které podle něj doléhají nespravedlivá cla.
Ekonomický poradce Bílého domu Kevin Hassett nedávno stanici Fox Business řekl, že Trumpova administrativa se s recipročními cly zaměří nejprve na deset či patnáct zemí s největší obchodní nerovnováhou. Žádné konkrétní státy ale nezmínil. Trump nyní ale uvedl, že reciproční cla budou naopak zahrnovat všechny země.
Trump už v únoru podepsal memorandum o zavedení recipročních cel. Ta by měla zohledňovat úroveň cel, která ostatní země uplatňují vůči dováženému americkému zboží. „V zájmu spravedlnosti jsem se rozhodl, že zavedu reciproční cla,“ uvedl tehdy Trump. „Je to spravedlivé vůči všem,“ dodal.
Analytici, které v únoru ČTK oslovila, předpokládají, že přímý dopad amerických recipročních cel na Česko bude minimální. Cla podle nich ale ovlivní největšího českého obchodního partnera Německo, kam tuzemské firmy vyvážejí díly pro výrobky směřující do USA.
Eurokomisař pro obchod Maroš Šefčovič podle zdrojů listu Financial Times předpokládá, že na dovoz z Evropské unie americký prezident zavede cla ve výši kolem 20 procent.
Před týdnem Trump ohlásil uvalení 25procentních cel na dovoz automobilů a automobilových součástek do Spojených států.
