Podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) existuje více variant, přičemž klíčovým faktorem bude další vývoj konfliktu na Blízkém východě. Situace na energetických trzích se totiž rychle mění a promítá se jak do dostupnosti surovin, tak do jejich ceny.

Zásoby plynu v České republice se meziročně snížily a aktuálně se pohybují pod hranicí jedné pětiny celkové kapacity. Současně dochází k výrazným cenovým výkyvům – na začátku dnešního obchodování cena plynu na evropském trhu vzrostla až o 35 % a překročila hranici 70 eur za megawatthodinu (MWh).

Nízké zásoby zvyšují tlak na rychlé doplnění

Podle aktuálních dat byly české zásobníky plynu k 16. březnu naplněny zhruba z 16 %, což odpovídá objemu 556 milionů metrů krychlových plynu. Ve stejném období loňského roku byla situace výrazně příznivější – zásobníky byly zaplněny z 27 % a obsahovaly 943 milionů metrů krychlových.

Tento pokles zásob zvyšuje tlak na rychlé doplnění před zimní sezónou. Ministerstvo průmyslu a obchodu proto již zahájilo jednání s energetickými firmami. Cílem je motivovat obchodníky, aby začali zásobníky plnit dříve a nečekali na případné snížení cen.

Konkrétní opatření, která stát zvažuje, zatím nebyla zveřejněna. Z dostupných informací ale vyplývá, že vláda pracuje s několika scénáři, které reflektují různé varianty vývoje geopolitické situace i cen energií.

Situace v Evropě zůstává napjatá

Napjatá situace není pouze v Česku, ale v celé Evropské unii. Podle údajů organizace Gas Infrastructure Europe (GIE) byly evropské zásobníky naplněny z necelých 29 %.

Největší český provozovatel zásobníků, společnost Gas Storage CZ, uvádí naplněnost svých kapacit na úrovni 26 %. Firma provozuje šest podzemních zásobníků s celkovým objemem přes 2,7 miliardy metrů krychlových, což odpovídá přibližně dvouměsíční zimní spotřebě České republiky.

Tyto údaje ukazují, že zásoby plynu v regionu zůstávají relativně nízké, což zvyšuje citlivost trhu na jakékoli výkyvy v dodávkách nebo geopolitické události.

Diverzifikace dodávek mění energetickou mapu

Významnou změnou posledních let je transformace dodavatelských tras. Plyn nyní do Česka proudí výhradně přes Německo, což odráží odklon od dřívější závislosti na ruských dodávkách.

Ty byly zastaveny na začátku roku poté, co Ukrajina ukončila tranzit ruského plynu přes své území. Česká republika tak nyní využívá alternativní zdroje, zejména dodávky z Norska, zkapalněný zemní plyn (LNG) z terminálu v Nizozemsku a také dodávky z Alžírska.

Podle analytiků není Česko významně závislé na dodávkách z Kataru, což je v aktuální situaci důležité. Právě Katar se stal jedním z epicenter napětí poté, co byl zasažen největší závod na výrobu LNG na světě.

Geopolitika žene ceny plynu nahoru

Za aktuálním růstem cen plynu stojí především eskalace konfliktu na Blízkém východě. Íránský útok na katarské zařízení na výrobu LNG vyvolal obavy z omezení globálních dodávek.

Katarská státní energetická společnost uvedla, že útok způsobil značné škody. Přesto vláda následně informovala, že požáry jsou pod kontrolou, což alespoň částečně uklidnilo trhy.

I tak ale zůstává situace napjatá. Trh reaguje na jakékoli zprávy o narušení infrastruktury velmi citlivě, což vede k výrazným cenovým výkyvům. V prostředí nízkých zásob pak může i relativně krátkodobý výpadek dodávek způsobit výrazný tlak na ceny.

Stát připravuje scénáře, klíčová bude rychlost reakce

Ministerstvo průmyslu a obchodu nyní pracuje na strategii, která má zajistit dostatek plynu nejen z hlediska objemu, ale také ceny. Podle Karla Havlíčka se řeší jak dostupnost suroviny, tak její cenová relace pro nadcházející sezónu.

Klíčovým faktorem bude rychlost reakce na vývoj situace. Pokud by došlo k dalšímu zhoršení konfliktu, může být nutné jednat rychleji a zajistit dodávky za méně výhodných podmínek.

Naopak v případě uklidnění situace by mohlo dojít k poklesu cen, což by umožnilo doplnění zásob za příznivějších podmínek. Právě tato nejistota vysvětluje, proč stát připravuje více scénářů a nechce se v tuto chvíli vázat na jedno konkrétní řešení.

Celkově tak česká energetická politika vstupuje do dalšího období zvýšené nejistoty, kdy bude nutné flexibilně reagovat na vývoj na globálních trzích i geopolitické události.