Evropa podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) vstupuje do další fáze energetické krize. Nejvýraznější dopady přitom očekává ve střední Evropě včetně České republiky. Přestože se současný růst velkoobchodních cen zatím plně nepromítá do účtů koncových odběratelů, v následujících měsících mají náklady na energie postupně růst.

Havlíček na energetickém summitu Vysoké školy ekonomické upozornil především na prudký růst cen zemního plynu. Velkoobchodní cena pro evropský trh se na začátku týdne dostala nejvýše od konce roku 2022. Říjnový termínový kontrakt v nizozemském obchodním uzlu Title Transfer Facility překonal 84 eur za megawatthodinu, což odpovídalo přibližně 2 040 korunám.

Během týdne sice plyn část předchozího růstu smazal a cena se pohybovala kolem 78 eur za MWh, tedy přibližně 1 896 korun, stále však šlo o více než dvojnásobnou úroveň oproti začátku roku. Společně se zemním plynem výrazně zdražuje také elektřina.

Vyšší burzovní ceny se k zákazníkům dostanou se zpožděním

Současná situace se podle Havlíčka zatím do nákladů domácností a dalších odběratelů nepromítá v plném rozsahu. Důvodem jsou dlouhodobé kontrakty, prostřednictvím kterých se změny velkoobchodních cen dostávají ke konečným zákazníkům postupně.

Ministr proto očekává, že ceny energií budou v následujících měsících růst, i když okamžitý dopad současného vývoje na burze může být omezený. Za jeden z hlavních faktorů růstu cen označil války na Ukrajině a na Blízkém východě.

Situace je významná zejména pro střední Evropu. Havlíček poukázal na způsob tvorby cen elektřiny, kdy má zásadní vliv takzvaný závěrný zdroj. Jde o poslední energetický zdroj, který je potřeba zapojit, aby byla v daném okamžiku pokryta spotřeba. Tímto zdrojem je v současnosti plyn, jehož výrazné zdražování se tak přenáší také do ceny elektřiny.

Podle ministra současně střední Evropu negativně ovlivňují některé předchozí změny v evropské energetice, včetně odstavení německých jaderných elektráren. Ceny energií v Evropě jsou podle něj výrazně vyšší než v některých dalších částech světa, což vytváří další tlak na evropské odběratele a průmysl.

Havlíček současný vývoj označuje za další fázi energetické krize a tvrdí, že Evropa bude muset přijmout stabilizační opatření. Česko proto chce na evropské úrovni hledat další země, které by společně prosazovaly změny současného nastavení.

Česko chce změny v systému emisních povolenek

Jednou z hlavních oblastí, na které se chce česká vláda zaměřit, je systém emisních povolenek. Havlíček uvedl, že Česká republika bude v Evropské unii hledat spojence pro opatření, která by měla současnou situaci stabilizovat.

Pozornost se má soustředit zejména na připravovaný systém ETS 2. Ten má podle informací uvedených na summitu od roku 2028 rozšířit systém emisních povolenek do dalších sektorů, především na silniční dopravu a vytápění budov. Havlíček prosazuje jeho odložení.

Česko chce zároveň usilovat o omezení fungování stávajícího systému ETS 1 alespoň pro některá průmyslová odvětví. Podle Havlíčka je nutné hledat řešení na evropské úrovni a vytvořit koalici států, která bude schopna požadované změny prosadit.

Ministr současnou energetickou situaci spojuje také s dlouhodobějšími rozhodnutími Evropy. Podle něj byly některé změny provedeny příliš rychle a jejich náprava bude vyžadovat dlouhou dobu. Za zásadní považuje stabilizaci evropské energetiky, snížení závislosti a budování nových energetických zdrojů.

Právě otázka nových zdrojů je důležitá i v souvislosti s fungováním evropského trhu s elektřinou. Pokud cenu elektřiny významně ovlivňuje drahý zemní plyn, jeho prudké zdražování vytváří tlak i v zemích, jejichž vlastní výroba elektřiny není založena pouze na plynových zdrojích.

Vývoj velkoobchodního trhu tak podle Havlíčka představuje problém, který nelze posuzovat pouze podle současných účtů domácností. Klíčové bude, jak se nynější ceny prostřednictvím dlouhodobých kontraktů postupně promítnou do nákladů konečných odběratelů.

Vláda připouští i maximální ceny elektřiny

Česká vláda má podle Havlíčka připravené také opatření pro případ, že by ceny elektřiny pokračovaly v růstu. Ministr už dříve uvedl, že stát je připraven stanovit maximální ceny elektřiny u výrobců i dodavatelů.

Konkrétní cenovou hranici, při jejímž překročení by vláda k tomuto kroku přistoupila, však Havlíček neuvedl. Podle jeho vyjádření by případné opatření nemělo mít dopad na státní rozpočet.

Další vývoj tak bude záviset především na situaci na evropském energetickém trhu. Cena zemního plynu sice po překročení 84 eur za MWh během týdne částečně ustoupila, úroveň kolem 78 eur zůstává více než dvojnásobná proti začátku roku. Současně s plynem výrazně roste také cena elektřiny.

Havlíček očekává, že právě tento vývoj se bude s několikaměsíčním zpožděním postupně promítat do cen pro zákazníky. Vláda proto chce vedle případných domácích opatření prosazovat změny také na evropské úrovni, především v oblasti emisních povolenek.

Energetická situace tak podle ministra není pouze krátkodobým problémem spojeným s aktuálním růstem cen komodit. Evropa podle něj potřebuje dlouhodobě stabilizovat svůj energetický systém, snížit závislost a současně vybudovat nové zdroje. Právě schopnost reagovat na současné cenové tlaky a zároveň řešit strukturální problémy evropské energetiky má být pro další vývoj klíčová.