Americké akciové trhy vstupují do čtvrtečního obchodování ve smíšené náladě. Investoři vyhodnocují důsledky výrazného vítězství Demokratické strany v amerických volbách do Kongresu a možné změny v regulaci technologického sektoru. Pod největším tlakem se ocitají výrobci polovodičů, jejichž akcie oslabují kvůli obavám ze zpomalení investic do infrastruktury umělé inteligence. Negativní náladu prohloubily také výsledky společnosti Qualcomm, která zaznamenala výrazný pokles příjmů z čipů pro chytré telefony.

V 9:03 středoevropského času futures na index Nasdaq 100 ztrácely 1 %, což představovalo pokles o 289 bodů. Kontrakty na širší index S&P 500 oslabovaly o 0,2 %, zatímco futures na Dow Jones Industrial Average naopak posilovaly o 0,3 %.

Vývoj navazoval na středeční prudký růst Wall Street, kdy investoři přivítali odstranění politické nejistoty spojené s výsledky kongresových voleb. Nyní se však pozornost přesouvá ke konkrétním důsledkům demokratického vítězství, především pro technologické společnosti, energetiku a budoucí nastavení hospodářské politiky.

Dalším významným tématem zůstává vývoj cen ropy. Severomořský Brent se po předchozím prudkém propadu stabilizoval poblíž 95 dolarů za barel, protože investoři začali více zohledňovat možnost diplomatického ukončení konfliktu s Íránem. Ve čtvrtek se současně očekává rozhodnutí britské centrální banky, která by podle tržních odhadů mohla poprvé za více než tři roky zvýšit úrokové sazby.

Demokraté mohou zpomalit rozvoj AI, polovodičové akcie prudce oslabují

Výrazné vítězství Demokratické strany v amerických volbách do Kongresu přineslo zásadní změnu politického prostředí ve Spojených státech. Demokraté od ledna získají kontrolu nad Sněmovnou reprezentantů i Senátem, zatímco v Bílém domě nadále zůstane republikánský prezident Donald Trump.

Takové rozdělení politické moci může omezit schopnost administrativy prosazovat nové zákony bez spolupráce s demokraty.

Pro finanční trhy může být politická patová situace v některých ohledech příznivá. Snižuje totiž pravděpodobnost rychlého schvalování rozsáhlých legislativních změn, které by mohly výrazně ovlivnit podnikatelské prostředí.

Právě očekávání větší předvídatelnosti přispělo ke středečnímu růstu amerických akcií. Investoři však nyní začínají podrobněji analyzovat důsledky výsledků pro jednotlivá odvětví.

Jedním z nejvíce sledovaných sektorů je umělá inteligence, jejíž rozvoj v posledních letech podporovaly mimořádně vysoké investice do datových center a výpočetní infrastruktury.

Demokraté by mohli využít nově získaný vliv v Kongresu k prosazování přísnější regulace AI a důslednějšího dohledu nad výstavbou rozsáhlých datových center.

Právě tato zařízení představují důležitou součást infrastruktury potřebné pro vývoj a provoz pokročilých modelů umělé inteligence.

Jejich rychlé rozšiřování však vyvolává obavy z vysoké spotřeby elektřiny, nároků na místní infrastrukturu a možných dopadů automatizace na zaměstnanost.

Případné zpomalení investic do datových center by mohlo negativně ovlivnit poptávku po specializovaných polovodičích, které jsou pro jejich provoz nezbytné.

Obavy z tohoto scénáře se ve čtvrtek promítly do akcií výrobců čipů ve Spojených státech i v Asii.

Akcie společnosti Nvidia (NVDA) v následném obchodování mírně oslabovaly. Podobný vývoj zaznamenaly také Advanced Micro Devices (AMD) a Intel (INTC).

Prodejní tlak se následně přenesl na asijské trhy, především do Jižní Koreje a na Tchaj-wan, kde mají výrobci polovodičů významné zastoupení.

Výrazně oslabovaly akcie jihokorejských společností SK Hynix (000660) a Samsung Electronics (005930), které patří mezi nejvýznamnější světové producenty paměťových čipů.

Na Tchaj-wanu se pod tlak dostaly také společnosti Foxconn Technology Group (2317) a Taiwan Semiconductor Manufacturing Company (TSM).

Akcie Foxconnu oslabily o více než 3 %, zatímco TSMC ztratila přibližně 0,88 %.

Vývoj ukazuje, že obavy z případného zpomalení amerických investic do AI mohou ovlivnit také zahraniční dodavatele, kteří jsou na poptávce amerických technologických gigantů výrazně závislí.

Dalším faktorem je změna politického vedení v některých amerických státech.

V Texasu, kde se plánuje výstavba několika rozsáhlých datových center, byla guvernérkou zvolena demokratka Gina Hinojosa.

Její vítězství může podle tržních očekávání vytvořit prostor pro přísnější pravidla výstavby těchto zařízení.

Provozovatelé datových center přitom čelili zvýšené pozornosti investorů již před volbami. Jejich expanze je totiž spojena s vysokými kapitálovými výdaji, které technologické společnosti stále častěji financují prostřednictvím dluhopisů a dalších finančních nástrojů.

Případné zpomalení výstavby by mohlo snížit jejich investiční potřeby a omezit další zadlužování.

Z pohledu některých velkých technologických společností by tak přísnější regulace nemusela představovat výhradně negativní scénář.

Nižší kapitálové výdaje by totiž mohly přispět ke zlepšení volného peněžního toku a omezit potřebu získávání externího financování.

Menší počet nových dluhopisových emisí by zároveň mohl zmírnit tlak na výnosy dluhopisů.

Pro výrobce polovodičů a dodavatele infrastruktury však zůstává hlavním rizikem případné oslabení budoucí poptávky.

Qualcomm ztratil více než 8 %, slabší prodeje smartphonů zastínily výhled

Vedle politického vývoje investoři reagovali také na hospodářské výsledky společnosti Qualcomm (QCOM), která patří mezi významné světové dodavatele čipů pro chytré telefony.

Akcie společnosti v následném obchodování oslabily o více než 8 %, přestože vedení představilo příznivý výhled pro podnikání spojené s datovými centry.

Negativní reakci vyvolaly především slabší příjmy ze segmentu čipů pro mobilní telefony.

Tržby této divize ve čtvrtém čtvrtletí meziročně klesly o 26 % na 5,14 miliardy USD.

Výsledek zaostal za tržním očekáváním, které počítalo s příjmy přibližně 5,25 miliardy USD.

Rozdíl potvrdil pokračující problémy na globálním trhu chytrých telefonů, který je důležitým zdrojem poptávky po produktech Qualcommu.

Podle údajů společnosti Counterpoint Research se celosvětové dodávky smartphonů ve třetím kalendářním čtvrtletí meziročně propadly přibližně o 20 %.

Jedním z důvodů jsou rostoucí ceny paměťových čipů, které výrazně ovlivňuje poptávka ze strany datových center zaměřených na umělou inteligenci.

Výrobci AI infrastruktury potřebují stále větší množství výkonných paměťových komponentů. Jejich rostoucí spotřeba přispívá ke zvyšování cen, což následně zdražuje výrobu dalších elektronických zařízení.

Vyšší náklady na paměti se tak promítají také do cen chytrých telefonů, což může negativně ovlivňovat poptávku spotřebitelů.

Tento vývoj představuje pro Qualcomm komplikaci, protože společnost významnou část svých příjmů získává právě z dodávek čipů výrobcům mobilních zařízení.

Současně však ukazuje širší dopady investičního boomu v oblasti umělé inteligence.

Rostoucí výdaje na datová centra totiž nepodporují pouze poptávku po některých polovodičích, ale mohou zároveň zvyšovat výrobní náklady v jiných technologických odvětvích.

Generální ředitel Qualcommu Cristiano Amon nicméně naznačil, že situace na trhu chytrých telefonů s operačním systémem Android se začíná stabilizovat.

Podle jeho vyjádření prodeje zařízení s Androidem pravděpodobně dosáhly svého minima a začínají postupně znovu růst.

Takový vývoj by mohl v dalších obdobích přispět k oživení poptávky po mobilních procesorech.

Zatím však není jasné, jak rychle by se případné zotavení mohlo promítnout do hospodářských výsledků Qualcommu.

Investoři proto budou sledovat především další vývoj cen paměťových čipů, poptávky po chytrých telefonech a schopnosti společnosti rozšiřovat příjmy z dalších segmentů.

Příznivý výhled podnikání v oblasti datových center současně ukazuje, že Qualcomm usiluje o využití příležitostí spojených s rozvojem umělé inteligence.

Slabší výsledky mobilní divize však zatím představují významný faktor, který ovlivňuje celkovou finanční výkonnost společnosti.

Ropa klesla nejníže od srpna, Bank of England zvažuje zvýšení sazeb

Dalším významným tématem čtvrtečního obchodování zůstává vývoj cen ropy a jeho dopad na inflaci.

Severomořská ropa Brent se po předchozím prudkém výprodeji stabilizovala poblíž 95 USD za barel.

Ve středu přitom její cena klesla o 8,98 USD neboli 8,7 % na 94,62 USD za barel.

Americká ropa West Texas Intermediate oslabila o 7,97 USD, což odpovídalo poklesu o 8,3 %, a uzavřela na 88,12 USD za barel.

Obě hlavní ropné komodity tak zakončily středeční obchodování na nejnižších úrovních od 31. srpna.

Prudký pokles souvisel především s očekáváním, že výrazné vítězství demokratů v amerických volbách do Kongresu může zvýšit tlak na ukončení konfliktu s Íránem.

Demokratická většina v obou komorách by mohla usilovat o omezení financování vojenských operací a podporovat diplomatické řešení situace na Blízkém východě.

Tento scénář posílil očekávání, že Spojené státy mohou v budoucnu upřednostnit vyjednávání před další vojenskou eskalací.

Prezident Donald Trump připustil, že konflikt s Íránem přispěl k volební porážce Republikánské strany.

Také viceprezident JD Vance upozornil na politické a ekonomické náklady pokračující války.

Finanční trhy proto začaly více zohledňovat možnost, že změna politických poměrů v USA zvýší pravděpodobnost diplomatického urovnání konfliktu.

Případná dohoda by mohla umožnit postupné obnovení přepravy ropy přes Hormuzský průliv, který představuje jednu z nejdůležitějších námořních tras pro světové dodávky energetických surovin.

Vyšší dostupnost ropy na mezinárodním trhu by mohla zmírnit tlak na její ceny a následně také na ceny pohonných hmot.

Nižší energetické náklady by byly příznivé pro domácnosti i podniky, protože by mohly omezit část inflačních tlaků.

Z pohledu americké centrální banky Fed by stabilizace cen energií mohla snížit potřebu dalšího agresivního zpřísňování měnové politiky.

Vývoj však zůstává nejistý, protože diplomatické řešení konfliktu zatím nebylo dosaženo.

Vedle amerických trhů bude čtvrtek důležitý také pro britskou ekonomiku.

Bank of England má podle očekávání zvýšit úrokové sazby poprvé za více než tři roky.

Tržní odhady počítají se zvýšením základní sazby o 25 bazických bodů, tedy o čtvrt procentního bodu.

Hlavním důvodem jsou přetrvávající inflační tlaky, které v posledních měsících zesílily kvůli vysokým cenám energií.

Britská inflace v září vzrostla na 3,5 %, což představovalo nejvyšší hodnotu za posledních jedenáct měsíců.

Růst cen byl částečně způsoben omezením dodávek energetických surovin z Blízkého východu.

Inflace tak nadále výrazně převyšuje dvouprocentní cíl britské centrální banky.

Právě tento rozdíl zvyšuje tlak na měnový výbor, aby přistoupil k dalšímu zpřísnění finančních podmínek.

Podle současných očekávání by zvýšení sazeb mohlo přijít nejen během listopadového zasedání, ale případně také v příštím roce.

Vyšší úrokové sazby mohou pomáhat omezovat inflační tlaky, současně však zdražují úvěrové financování domácností a podniků.

Bank of England tak bude muset hledat rovnováhu mezi snahou stabilizovat ceny a potřebou nepřiměřeně neoslabit hospodářskou aktivitu.

Čtvrteční vývoj finančních trhů proto ovlivňuje několik vzájemně propojených faktorů. Vítězství demokratů mění očekávání ohledně budoucí regulace AI a americké zahraniční politiky, slabší výsledky Qualcommu upozorňují na problémy globálního trhu smartphonů a prudký pokles cen ropy vytváří prostor pro zmírnění inflačních tlaků.

Pro další směřování Wall Street budou důležité zejména konkrétní kroky nového Kongresu, výsledky zbývajících technologických společností a páteční údaje z amerického trhu práce.