Vláda připravila tři krizové scénáře, které mají reagovat na dopady konfliktu na Blízkém východě a posílit odolnost české ekonomiky. Na konferenci NextGen Energetika 2035+ v Praha to uvedl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček.

Jednotlivé scénáře se liší především délkou konfliktu a intenzitou jeho dopadů. Nejoptimističtější varianta počítá s relativně rychlým ukončením bojů, druhý scénář předpokládá jejich prodloužení o týdny až měsíce. Nejhorší varianta pak pracuje s možností výrazného narušení energetických trhů a omezení dostupnosti energií.

Podle ministra je klíčové být připraven na všechny varianty vývoje, protože situace v regionu zůstává nepřehledná a vysoce dynamická.

Největší nejistota: energie a Hormuzský průliv

Hlavním rizikem není pouze samotný konflikt, ale jeho dopad na globální energetickou infrastrukturu. Zásadní otázkou zůstává nejen to, kdy bude znovu plně otevřen Hormuzský průliv, ale také v jakém stavu je infrastruktura v regionu.

Tato oblast je kritická pro světové dodávky ropy a její případné omezení má okamžitý dopad na ceny. Blokáda průlivu po eskalaci konfliktu vedla k rychlému růstu cen ropy, což se postupně přelévá i do dalších energií, včetně plynu a elektřiny.

Podle Havlíčka sice aktuální situace nepředstavuje bezprostřední hrozbu nedostatku energií pro Česko, mnohem pravděpodobnější je však scénář, ve kterém dojde k výraznému růstu cen. Důvodem je zvýšená poptávka a omezená nabídka na globálním trhu.

Připravená opatření zůstávají neveřejná

Pro každý scénář má vláda připravený soubor opatření, který bude aktivován podle vývoje situace. Rozhodování se má opírat o konkrétní indikátory, například vývoj cen na burzách nebo situaci na lokálních trzích.

Konkrétní kroky ministr detailně nepopsal, naznačil však jejich základní směřování. Může jít o opatření zaměřená na zajištění dostatečných dodávek energií, případné cenové intervence nebo podporu průmyslu s cílem udržet jeho konkurenceschopnost.

Důležité je, že vláda tento plán již konzultovala se zástupci průmyslu a podnikatelského sektoru, což naznačuje snahu koordinovat reakci napříč ekonomikou.

Kontext konfliktu a jeho ekonomické dopady

Současná situace má kořeny v eskalaci konfliktu, který začal na konci února, kdy Spojené státy a Izrael zahájily údery proti Íránu. Následná reakce Íránu vedla k dalším útokům v regionu a především k blokádě Hormuzského průlivu.

Tento krok měl okamžitý dopad na energetické trhy. Ropa zdražila a analytici upozorňují, že pokud by blokáda trvala delší dobu, mohl by se prohloubit nedostatek surovin na trhu. To by udrželo ceny energií na vysokých úrovních a zároveň zvýšilo tlak na inflaci.

Pro českou ekonomiku tak představuje největší riziko právě kombinace drahých energií a nejistoty na globálních trzích. Tyto faktory mohou zpomalit růst a zvýšit náklady pro firmy i domácnosti.

Celkově lze situaci shrnout jako fázi, kdy se geopolitické napětí přímo promítá do ekonomiky. Připravené scénáře vlády ukazují, že stát počítá s různými variantami vývoje a snaží se minimalizovat jejich dopady na hospodářství.