Oživení drahých kovů ve stínu geopolitiky

Během čtvrtečního asijského obchodování zaznamenaly trhy s drahými kovy znatelné oživení. Zlato (GC=F) se dokázalo odrazit od svého měsíčního minima, přestože nad ním nadále visí temný stín v podobě eskalující války mezi Spojenými státy a Íránem. Investoři navíc musí vstřebávat potenciálně jestřábí výhled americké centrální banky, který výrazně mění dosavadní pravidla hry na komoditních trzích.

Fyzické slitky si během dubna prošly poměrně bolestivým obdobím. Tradiční apetit po bezpečném přístavu, který obvykle v dobách válečných konfliktů raketově roste, byl v tomto případě z velké části zastíněn nekompromisní silou, kterou předvádí Americký dolar (DX-Y.NYB) . Ruku v ruce s tím jdou i hluboké obavy z drtivých inflačních dopadů, jež s sebou blízkovýchodní konflikt nevyhnutelně přináší.

Navzdory těmto protichůdným tlakům zaznamenalo spotové zlato nárůst o 0,5 % a vyšplhalo se na úroveň 4 564,12 dolaru za trojskou unci. Paralelně s tím posílily i termínové kontrakty na zlato, které si do časných ranních hodin připsaly 0,3 % a dosáhly hodnoty 4 575,66 dolaru za unci. Tento pohyb naznačuje, že strach z geopolitické nestability začíná v myslích obchodníků opět rezonovat.

Z nedávných propadů se dokázaly vymanit i další klíčové drahé kovy, což ukazuje na širší změnu sentimentu napříč celým sektorem. Stříbro (SI=F) v rámci spotového obchodování poskočilo o 1,2 % na hodnotu 72,2485 dolaru za unci. Ještě razantnější vzestup předvedla Platina (PL=F) , jejíž spotová cena vylétla o rovná 2 % na úroveň 1 918 dolarů za unci.

Rozkol v americké centrální bance a změna stráží

Středeční zasedání Federálního rezervního systému přineslo podle očekávání ponechání úrokových sazeb na stávající úrovni, nicméně bezprostřední reakcí trhu byl noční propad cen zlata. Pod povrchem formálních prohlášení se totiž začíná rýsovat zásadní názorový rozkol mezi členy rady ohledně budoucího směřování měnové politiky a jazyka naznačujícího její uvolňování.

Z dvanáctičlenného výboru pro operace na volném trhu se hned tři guvernéři otevřeně postavili proti holubičí rétorice. Své výhrady opírají především o rostoucí inflační rizika a všudypřítomnou ekonomickou nejistotu, která pramení z probíhající íránské války. Tento nečekaně silný vnitřní odpor vyslal směrem k Wall Street jasný signál, že éra levných peněz se v dohledné době nevrátí.

V reakci na tento vývoj začali institucionální obchodníci masivně přehodnocovat své modely a výrazně osekali očekávání ohledně jakéhokoliv snižování úrokových sazeb v horizontu roku 2026. Americká měna na tento posun reagovala čtvrtečním zpevněním, čímž pouze prodloužila svou ziskovou sérii z počátku tohoto týdne a vytvořila další tlak na komoditní trhy.

Stabilně vysoké úrokové sazby představují pro aktiva nenesející žádný výnos, jako je právě zlato, fundamentální problém. Razantně totiž zvyšují takzvané náklady obětované příležitosti. Pro investory se stává mnohem lukrativnějším držet úročené dluhové cenné papíry než fyzické kovy, což přirozeně omezuje potenciál pro dlouhodobější cenové rally na trhu se zlatem.

Středeční zasedání mělo navíc silný symbolický podtext, neboť bylo posledním pod vedením současného předsedy Jeromea Powella. Ten již dříve oznámil, že z čela instituce odstupuje, ačkoliv si ponechá křeslo řadového guvernéra. Jeho pravděpodobný nástupce, Kevin Warsh, by měl být do funkce potvrzen v nadcházejících týdnech. Warsh již během slyšení v Kongresu jasně deklaroval, že se nezavázal k žádnému snižování sazeb. Globální pozornost se nyní stáčí i přes oceán, kde ve čtvrtek zasedají Bank of England a Evropská centrální banka.

Ropný šok a hrozba vojenské eskalace

Trhy s kovy zůstávají pod neutuchajícím tlakem kvůli extrémní síle na energetických trzích. Ropa Brent (BZ=F) během čtvrtečního obchodování zaznamenala strmý růst a vyšplhala se až na svá čtyřletá maxima. Tento cenový šok fundamentálně mění inflační výhledy napříč celou globální ekonomikou a nutí portfolio manažery přehodnocovat svá rizika.

Katalyzátorem tohoto prudkého cenového skoku se staly uniklé zprávy z Bílého domu. Podle nich má být prezident Donald Trump v nejbližší době podrobně seznámen s rozšířeným portfoliem vojenských možností proti Íránu. Tyto plány údajně zahrnují nejen přímé letecké údery, ale také částečné a silou vynucené znovuotevření strategického Hormuzského průlivu.

Největší znepokojení však na trzích vyvolala informace o možném nasazení speciálních jednotek, jejichž cílem by mělo být zajištění teheránských zásob uranu. Takto bezprecedentní vojenská operace by znamenala masivní eskalaci celého konfliktu s nepředvídatelnými důsledky pro stabilitu celého blízkovýchodního regionu a bezpečnost dodavatelských řetězců.

Tento raketový vzestup cen černého zlata pouze prohlubuje obavy z takzvané energetické inflace. Právě ta je hlavním důvodem, proč přední světové centrální banky zaujímají stále tvrdší a jestřábí postoje. Tato neúprosná makroekonomická logika působí jako těžké závaží na cenu zlata již od samotného vypuknutí íránské války na konci letošního února.