Zadlužení obyvatel Česka pokračovalo v prvním čtvrtletí roku 2026 ve výrazném růstu. Celkový objem dluhů domácností meziročně vzrostl o 14 % na 4,22 bilionu korun.

Vyplývá to z dat CRIF – Czech Credit Bureau, která vycházejí z údajů Bankovního a Nebankovního registru klientských informací.

Růst zadlužení táhly především úvěry na bydlení, tedy hypotéky a úvěry ze stavebního spoření. Jejich objem dosáhl 3,52 bilionu korun, což představuje meziroční nárůst o 15 %.

Dluh na spotřebu vzrostl o 12 % na 702,2 miliardy korun.

Současně ale rostl také objem nesplácených závazků. Celkový objem nespláceného dluhu se meziročně zvýšil o 11 % na 37,9 miliardy korun.

Přesto zůstává podíl problémových úvěrů vzhledem k celkovému zadlužení relativně nízký. Podíl ohroženého dluhu na všech úvěrech se stále drží pod hranicí jednoho procenta.

To naznačuje, že většina domácností zatím své závazky zvládá splácet, i když rostoucí objem úvěrů postupně zvyšuje citlivost domácností na vyšší sazby, inflaci nebo případné ekonomické zpomalení.

Hypotéky rostou nejrychleji za poslední čtyři roky

Nejvýraznější změny jsou vidět právě u úvěrů na bydlení. Tempo růstu hypoték a dalších dlouhodobých úvěrů postupně zrychlovalo už v předchozích čtvrtletích a letos dosáhlo nejvyšší úrovně za poslední čtyři roky.

Zajímavé přitom je, že počet lidí s úvěrem na bydlení současně dál mírně klesá. Ke konci prvního čtvrtletí meziročně ubylo 3764 klientů s tímto typem úvěru.

To znamená, že stále vyšší objem hypoték drží menší počet lidí. Průměrná částka dluhu na bydlení na jednoho klienta se meziročně zvýšila přibližně o 446 tisíc korun.

Tento vývoj odráží především dlouhodobě vysoké ceny nemovitostí a rostoucí velikost nově poskytovaných hypoték.

Na druhé straně se situace mírně zlepšila u nesplácených hypoték. Objem problémového dluhu na bydlení po loňském růstu letos meziročně klesl o jedno procento.

Jde o dluhy více než 90 dní po splatnosti nebo zesplatněné úvěry. Celkově objem nespláceného dluhu na bydlení klesl přibližně o 45 milionů korun.

Významnou roli sehrál především vývoj v prvním čtvrtletí letošního roku, kdy se objem problémových hypoték snížil o 170 milionů korun.

To naznačuje, že situace domácností s hypotékami se zatím výrazně nezhoršuje ani v prostředí vyšších úrokových sazeb.

Spotřebitelské úvěry překročily 700 miliard korun

Vedle hypoték dál rostou také krátkodobé a spotřebitelské úvěry. Jejich objem ke konci března poprvé překonal hranici 700 miliard korun.

Průměrná výše spotřebitelského dluhu na klienta současně vzrostla o desetinu a přesáhla 300 tisíc korun.

Krátkodobý úvěr má aktuálně více než 2,3 milionu lidí. Jejich počet se meziročně zvýšil o přibližně 33 tisíc.

Současně ale rostl i objem nesplácených spotřebitelských úvěrů. Ohrožený dluh na spotřebu meziročně vzrostl o 13 %, což odpovídá nárůstu o 3,8 miliardy korun.

Tempo růstu problémových spotřebitelských úvěrů však bylo mírnější než před rokem.

Problémy se splácením krátkodobých úvěrů má aktuálně přibližně osm procent klientů bankovních a nebankovních institucí. Celkově jde o více než 184 tisíc lidí.

Největší skupinu tvoří lidé ve věku 35 až 44 let. V této kategorii mělo problém se splácením více než 45 tisíc osob.

Právě tato věková skupina zaznamenala také nejvýraznější meziroční růst nespláceného spotřebitelského dluhu, konkrétně o 16 %.

Současně jde o jedinou věkovou kategorii, ve které rostl i objem nespláceného dluhu na bydlení. Ten se zde meziročně zvýšil o pět procent.

Vyšší zadlužení zvyšuje citlivost domácností

Současný vývoj ukazuje, že české domácnosti jsou ochotné dál využívat úvěrové financování navzdory vyšším úrokovým sazbám i zvýšeným životním nákladům.

Velkou roli stále hraje především bydlení. Vysoké ceny nemovitostí nutí domácnosti přijímat stále větší hypotéky, což zvyšuje jejich dlouhodobé finanční zatížení.

Současně roste i význam spotřebitelských úvěrů, které domácnosti využívají na financování běžné spotřeby nebo větších výdajů.

Přestože podíl problémových úvěrů zatím zůstává relativně nízký, pokračující růst zadlužení znamená vyšší citlivost domácností na případné ekonomické problémy.

Rizikem by mohlo být zejména výraznější zpomalení ekonomiky, růst nezaměstnanosti nebo další tlak na životní náklady.

Zatím ale data naznačují, že většina českých domácností své závazky stále zvládá splácet bez výraznějšího zhoršení celkové úvěrové situace.