Americké akcie v pondělí oslabovaly poté, co nečekaná eskalace konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem vyvolala prudký růst cen ropy a zvýšila obavy z dalších inflačních tlaků. Investoři současně reagují na jestřábí vyjádření předsedy Federálního rezervního systému Kevina Warshe, po kterém výrazně vzrostla očekávání zářijového zvýšení úrokových sazeb.

V 17:13 SEČ index S&P 500 klesal o 0,5 % na 7 673,21 bodu, technologický Nasdaq Composite ztrácel 0,4 % na 26 293,86 bodu a Dow Jones Industrial Average odepisoval 0,7 % na 53 210,95 bodu.

Pondělní pokles navazuje na volatilní páteční obchodování. Americké indexy tehdy neudržely počáteční zisky poté, co vzrostly výnosy státních dluhopisů. Trh reagoval především na Warshovo upozornění, že Fed má před sebou stále významnou práci při návratu inflace ke svému dvouprocentnímu cíli.

Do nového týdne však vstoupil další výrazný rizikový faktor. Obnovené přímé vojenské střety mezi USA a Íránem ukončily krátké období relativního uklidnění a znovu zvýšily nejistotu kolem dodávek ropy přes Hormuzský průliv.

Brent vyskočil téměř o 5 % po obnovení vojenských útoků

Hlavním důvodem pondělního zhoršení nálady na globálních trzích byla náhlá vojenská eskalace na Blízkém východě.

Americké síly podnikly cílené letecké útoky proti dvěma íránským raketovým odpalovacím zařízením na ostrově Larak v Hormuzském průlivu. Šlo o první přímou americkou vojenskou operaci proti íránskému území od července.

Útok přišel navzdory předchozím signálům z Washingtonu, že se Spojené státy chtějí více zaměřit na ekonomický tlak prostřednictvím přísnějších obchodních sankcí.

Írán na americkou operaci rychle odpověděl útoky zaměřenými na americké vojenské pozice v Jordánsku. Geopolitické napětí dále vzrostlo poté, co prezident Donald Trump upozornil na možnost zásahu proti terminálu na íránském ostrově Kharg, který je významný pro vývoz ropy.

Americký ministr financí Scott Bessent zároveň přislíbil další celní opatření.

Kombinace obnovených vojenských operací a hrozby dalšího rozšíření konfliktu okamžitě zasáhla energetické trhy. Futures na ropu Brent, které představují globální referenční cenu, rostly o 4,9 % na 90,31 dolaru za barel.

Prudký pohyb cen zároveň oslabil krátkodobé naděje, že by diplomatické řešení mohlo rychle zajistit bezpečnější komerční lodní dopravu přes Hormuzský průliv.

Vývoj v této oblasti je pro světový energetický trh zásadní. Případné problémy s komerční lodní dopravou mohou ovlivnit dodávky energií a následně jejich cenu.

Pro akciové investory navíc není problémem pouze samotná geopolitická nejistota. Růst cen ropy zvyšuje riziko nákladové inflace, protože dražší energie mohou zvýšit náklady na dopravu a další části globálních dodavatelských řetězců.

Právě další inflační tlaky přicházejí ve chvíli, kdy Fed naznačuje větší ochotu pokračovat v přísné měnové politice.

Vyšší ceny energií tak mohou vytvořit komplikovanou kombinaci pro finanční trhy. Na jedné straně geopolitická nejistota zhoršuje sentiment, na druhé straně dražší ropa může Fedu ztížit návrat inflace k cíli a zvýšit pravděpodobnost dalšího růstu úrokových sazeb.

Pravděpodobnost zářijového zvýšení sazeb vzrostla téměř na 60 %

Druhým významným zdrojem tlaku na Wall Street zůstává měnová politika.

Kevin Warsh během svého prvního hlavního projevu na sympoziu v Jackson Hole v pátek zdůraznil závazek americké centrální banky dostat přetrvávající cenové tlaky pod kontrolu.

Warsh neposkytl konkrétní výhled dalšího pohybu sazeb, jeho komentáře však byly na trhu interpretovány jako potvrzení, že další zvýšení sazeb zůstává reálnou možností, pokud bude nutné zabránit uvolnění inflačních očekávání.

Reakce peněžního trhu byla výrazná. Pravděpodobnost zvýšení základní úrokové sazby o 25 bazických bodů na zasedání Fedu 16. září se nyní pohybuje kolem 60 %.

Před Warshovým pátečním vystoupením činila přibližně 35 %. Během několika obchodních dnů tak došlo k výraznému přecenění očekávání dalšího směřování americké měnové politiky.

Vyšší pravděpodobnost růstu sazeb se promítla také na dluhopisový trh. Výnosy amerických státních dluhopisů rostly napříč výnosovou křivkou.

Právě vyšší výnosy v pátek vytvářely tlak zejména na draze oceněné velké růstové a polovodičové společnosti. Vyšší úrokové sazby totiž zvyšují náklady na kapitál a současně zvyšují atraktivitu dluhopisů ve srovnání s akciemi.

Technologické a růstové společnosti mohou být na změny výnosů zvlášť citlivé kvůli svému ocenění, které ve větší míře závisí na očekávaných budoucích peněžních tocích.

Situaci nyní komplikuje právě nový růst cen ropy. Warshův jestřábí signál přišel ještě před nejnovější eskalací konfliktu, která znovu zvýšila ceny energií.

Pokud by se dražší ropa výrazněji promítla do inflace, mohl by se tlak na centrální banku ještě zvýšit. Fed by pak musel posuzovat, zda je současné nastavení sazeb dostatečně restriktivní k návratu inflace ke 2 %.

Akciový trh tak čelí kombinaci vyšších cen energií, rostoucích dluhopisových výnosů a větší pravděpodobnosti zvýšení sazeb. Všechny tyto faktory mohou ovlivňovat ocenění akcií i očekávání ohledně dalšího hospodářského růstu.

Data z trhu práce budou klíčová pro další rozhodování Fedu

Další vývoj očekávání kolem sazeb bude záviset na sérii důležitých amerických makroekonomických údajů.

Hlavní pozornost se soustředí na páteční zprávu o počtu pracovních míst mimo zemědělství za srpen. Očekává se, že data ukážou mírné zotavení náboru zaměstnanců po letním období charakterizovaném nízkým počtem nových náborů, ale zároveň relativně nízkým propouštěním.

Ještě před pátečními údaji dostanou investoři další informace o kondici pracovního trhu.

V úterý budou zveřejněna červencová data JOLTS o počtu volných pracovních míst. Ve středu budou následovat údaje ADP o zaměstnanosti v americkém soukromém sektoru za srpen.

Význam pracovního trhu v současném prostředí roste. Pokud data ukážou pokračující odolnost zaměstnanosti, Fed může získat větší prostor pro další zvýšení úrokových sazeb v boji proti inflaci.

Naopak výraznější známky oslabování pracovního trhu by mohly argumenty pro další zpřísnění měnové politiky oslabit.

Investoři budou sledovat také vyjádření dalších představitelů centrální banky. Michael Barr má vystoupit v úterý a Christopher Waller ve čtvrtek. Jejich komentáře mohou naznačit, zda má Warshův jestřábí postoj širší podporu mezi hlasujícími členy Federálního výboru pro volný trh.

Další významný údaj přijde 11. září, kdy bude zveřejněna srpnová inflace měřená indexem spotřebitelských cen. Ta bude před zasedáním Fedu 16. září dalším důležitým podkladem pro rozhodování o sazbách.

Wall Street se tak nachází v prostředí, kde se několik klíčových rizik vzájemně posiluje. Eskalace konfliktu zvyšuje ceny ropy, dražší energie podporují inflační rizika a přetrvávající inflace zvyšuje pravděpodobnost přísnější politiky Fedu.

Současně budou investoři potřebovat potvrzení, zda je americký pracovní trh dostatečně silný, aby další růst úrokových sazeb zvládl.

Pondělní pokles S&P 500, Nasdaqu a Dow Jones tak odráží kombinaci geopolitického a měnového rizika. Další vývoj bude záviset nejen na situaci mezi Spojenými státy a Íránem, ale také na údajích z pracovního trhu a na tom, zda další představitelé Fedu potvrdí Warshův jestřábí přístup.