Zuckerberg se v eseji o 6 500 slovech vymezil proti pesimismu kolem AI

Zuckerberg odmítá scénář ztráty lidské relevance

Generální ředitel společnosti Meta Platforms (META) Mark Zuckerberg se vymezil proti pochmurným úvahám o dopadech umělé inteligence, které zaznívají uvnitř technologického odvětví i mimo něj. V eseji o rozsahu přibližně 6 500 slov, zveřejněné v pondělí, uvedl, že AI podle něj pomůže ekonomice i celé společnosti.

Zuckerberg svůj pohled postavil do kontrastu s varováními před rozsáhlým narušením pracovního trhu. Jménem přitom nezmínil šéfa společnosti Anthropic Daria Amodeie, který na možné dopady technologie na zaměstnanost opakovaně upozorňuje. Právě Anthropic však představuje jednoho z hlavních zastánců opatrnějšího přístupu k rychlému rozvoji pokročilých modelů.

„Je překvapivé, že debata vedená mnoha lidmi, kteří AI vyvíjejí, je tak plná zkázy. Nerozumím tomu, proč by někdo, kdo věří, že umělá inteligence odstraní většinu pracovních míst a velkou část významu lidstva, spěchal s budováním takové budoucnosti,“ napsal Zuckerberg.

Jeho text přichází v době, kdy se ve Spojených státech rozšiřuje diskuse o hospodářských a společenských důsledcích AI. Vedle možných změn na trhu práce se pozornost soustředí také na výstavbu datových center, jejich spotřebu elektřiny a vody i dopad na obce, v jejichž blízkosti vznikají.

Datová centra čelí politickému odporu

Odpor proti novým datovým centrům sílí mezi politickými kandidáty na levici i pravici. Mezi kritiky patří demokratický kandidát do Senátu Abdul El-Sayed v Michiganu a republikánský generální prokurátor Texasu Ken Paxton, který rovněž usiluje o křeslo v americkém Senátu. Kritika se týká také projektu budovaného Metou.

Zuckerberg jako příklad přínosu pro místní ekonomiku uvedl farnost Richland Parish v Louisianě. Tamní učitelé podle něj letos obdrželi bonus ve výši 50 000 dolarů, který umožnily vyšší příjmy spojené s projektem datového centra společnosti Meta.

Šéf technologické skupiny současně reagoval na výhrady týkající se energetické náročnosti těchto areálů. Meta se podle něj bude snažit udržet ceny elektřiny na nízké úrovni tím, že všude, kde bude investovat, vybuduje také vlastní infrastrukturu pro výrobu energie. Podrobnosti o rozsahu ani typu těchto zdrojů v eseji uvedeny nebyly.

Další závazek se týká spotřeby vody, která je nezbytná mimo jiné pro chlazení serverové infrastruktury. Zuckerberg uvedl, že Meta chce do roku 2030 vracet do povodí, kde působí, více vody, než sama spotřebuje. Firma tím reaguje na jednu z hlavních námitek provázejících rozšiřování výpočetních kapacit pro AI.

Trh práce zpomaluje, Meta za konkurenty zaostává

Zuckerbergova esej následovala po zveřejnění červencových údajů z amerického trhu práce. Spojené státy zaznamenaly nečekaný pokles počtu pracovních míst a zároveň zpomalil růst mezd. Melissa Daviesová, hlavní ekonomka společnosti Rothschild Redburn, uvedla, že mzdový růst byl nejslabší od května 2021.

Daviesová ve své výzkumné zprávě napsala, že americký pracovní trh může stát na prahu delšího dezinflačního ochlazování poháněného umělou inteligencí. V souvislosti se změnami imigrační politiky a zpřísňujícími se demografickými podmínkami podle ní vývoj mezd již vysílá výraznou zprávu o narušení trhu práce spojeném s AI.

Samotná Meta ve vývoji umělé inteligence zaostává za některými americkými konkurenty, včetně společností Anthropic a OpenAI, a také za čínskými hráči, mezi něž patří DeepSeek. Mezi velkými americkými poskytovateli je však jedinou společností, která nabízí velké jazykové modely s otevřenými vahami.

Zuckerberg odmítl omezení přístupu k zahraničním modelům s otevřeným zdrojovým kódem jako účinné řešení. „Naším cílem by mělo být, aby americké open-source modely byly nejlepší na světě,“ uvedl.

Akcie Mety v pondělním předburzovním obchodování přidávaly přibližně 0,4 %. Od začátku roku však odepsaly deset procent. Širší americký index S&P 500 (^GSPC) za stejné období vzrostl o 13 %.