Tech lídři večeří se Si Ťin-pchingem, ve hře jsou zájmy Tesly, Nvidie i Applu

Večeře v Bílém domě spojí technologické a finanční špičky

Na čtvrteční státní večeři v Bílém domě pro čínského prezidenta Si Ťin-pchinga mají zasednout představitelé několika největších amerických firem. Mezi pozvanými jsou Elon Musk ze společnosti Tesla (TSLA) , generální ředitel společnosti Nvidia (NVDA) Jensen Huang, šéfka banky Citigroup (C) Jane Fraserová a výkonný předseda společnosti Apple Inc. (AAPL) Tim Cook, který firmu dlouhá léta vedl.

Pozvání podle zdrojového textu obdrželi rovněž Jeff Bezos, Sam Altman, Michael Dell a Sundar Pichai, generální ředitel společnosti Alphabet Inc. (GOOGL) . Večeře se uskuteční během návštěvy, jejíž součástí mají být rozhovory Si Ťin-pchinga s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.

Na programu prezidentského jednání se očekávají obchodní vztahy, vzácné zeminy a umělá inteligence. Vedoucí představitelé amerických společností však současně řeší konkrétní otázky spojené s přístupem na čínský trh, výrobou, regulatorními povoleními a vývozem vyspělých technologií.

„Čína se stala důležitou součástí jejich firemní DNA a podnikatelského ekosystému,“ uvedl Sean Stein, prezident Americko-čínské obchodní rady. V posledním průzkumu této organizace označilo 95 procent oslovených amerických společností Čínu za alespoň částečně důležitou pro svou globální konkurenceschopnost.

Tesla ztrácí podíl, Nvidia naráží na omezení obou zemí

Význam čínského trhu dokládají výsledky Tesly. Výrobce elektromobilů v roce 2025 dosáhl v Číně tržeb 20,96 miliardy dolarů, což odpovídalo přibližně 22 procentům jeho celosvětových výnosů. Konkurenční prostředí se však změnilo ve prospěch domácích výrobců.

Podíl Tesly na čínském trhu bateriových elektromobilů ve druhém čtvrtletí klesl na 6,6 procenta. V roce 2020 přitom přesahoval 15 procent. Závod v Šanghaji nadále slouží jako důležité výrobní a exportní centrum, zatímco čínské úřady určují podmínky, za nichž může automobilka působit na svém největším trhu mimo Spojené státy.

Nvidia řeší jiný typ omezení. O její čipy mají čínští odběratelé zájem, jejich dodávky však podléhají pravidlům stanoveným Washingtonem i Pekingem. Americké vývozní restrikce přiměly společnost v minulém roce zaúčtovat náklad 4,5 miliardy dolarů související s procesorem H20 určeným pro Čínu.

Americké úřady následně povolily omezené dodávky novějších čipů H200 vybraným čínským zákazníkům. Nvidia ale uvedla, že čínská omezení jí zabránila prodat všechny procesory zahrnuté do udělených licencí. Prodej H200 v rámci tohoto režimu tvořil méně než jedno procento posledních čtvrtletních tržeb její divize datových center.

Huang proto potřebuje souhlas na obou stranách Pacifiku: Spojené státy musejí umožnit vývoz a čínské úřady musejí tamním firmám povolit nákup.

Apple řeší výrobu a AI, Citigroup čeká na licenci

Apple je na Čínu navázán prostřednictvím prodeje i výrobního řetězce. Ve fiskálním roce 2025 vykázal v širším čínském regionu tržby 64,4 miliardy dolarů, tedy zhruba 15 procent celosvětových výnosů. Čína zároveň zůstává významnou součástí jeho výrobní sítě, přestože firma přesouvá větší část produkce také do Indie a Vietnamu.

Peking ovlivňuje nejen místo výroby, ale také podobu služeb dostupných čínským uživatelům. Systém Apple Intelligence byl v Číně zaregistrován k používání teprve v červenci. S plněním tamních pravidel pro generativní umělou inteligenci Applu pomáhají společnosti Alibaba Group (BABA) a Baidu (BIDU) .

Citigroup mezitím čeká na konečné schválení čínské makléřské společnosti, kterou by plně vlastnila. Žádost podala už v roce 2021 a licenci by podle zdrojového textu mohla získat ještě tento měsíc. Po jejím udělení banka plánuje přibližně zdvojnásobit počet pracovníků této divize na zhruba 100.

Pichai a šéf OpenAI Sam Altman jsou na přímých tržbách v Číně závislí méně, jejich společnosti se však účastní globálního vývoje umělé inteligence. Čínští vývojáři v poslední době zmenšili odstup od amerických modelů a vlády obou zemí současně rozhodují, jaké technologie a kolik pokročilého výpočetního výkonu může překračovat Pacifik.

Vzájemná závislost se netýká pouze amerických firem. Čínské společnosti čelí americkým clům, omezením investic a technologickým kontrolám, zatímco Peking přiváží do Washingtonu vlastní hospodářské zájmy. Pro účastníky večeře tak Čína současně představuje zákaznický trh, výrobní základnu, regulatorní centrum i konkurenta.