Český trh práce čeká zásadní změna. Demografický vývoj začne v příštích letech stále výrazněji ovlivňovat počet dostupných pracovníků a do roku 2045 může kumulativní nedostatek pracovní síly dosáhnout téměř půl milionu lidí. Vyplývá to z propočtů poradenské skupiny Moore CR.

Zlom se začne výrazněji projevovat po roce 2030. Zatímco dosud přicházel na pracovní trh přibližně stejný počet lidí, jako z něj odcházel do starobního důchodu, tento poměr se má postupně obrátit. Od roku 2033 se mají nůžky mezi mladšími a staršími ročníky stále více rozevírat.

Pro stát představuje takový vývoj problém hned ze dvou důvodů. Menší počet ekonomicky aktivních lidí znamená nižší příjmy z daní a pojistného. Současně bude přibývat lidí ve starobním důchodu, což zvýší výdaje veřejných rozpočtů.

Propočty ukazují, že tento rozdíl nebude pouze jednorázový. Každoroční deficity se budou postupně sčítat a do roku 2045 mohou vytvořit kumulativní schodek 499 000 pracovníků.

Řešení proto podle expertů nemůže stát na jediném opatření. Potřebná bude kombinace delší ekonomické aktivity současných pracovníků, řízené pracovní migrace a rozsáhlé podpory rekvalifikací. Každý z těchto nástrojů může část problému zmírnit, samostatně ale podle analýzy nestačí.

Po roce 2030 se poměr pracovníků začne rychle měnit

Základem propočtu je porovnání počtu lidí, kteří po ukončení vzdělávání vstupují na pracovní trh, s počtem těch, kteří ve stejném roce dosáhnou zákonného důchodového věku. Vážený průměrný věk při vstupu na pracovní trh vychází přibližně na 21 let.

V období let 2027 až 2046 by tak mělo na český pracovní trh nastupovat v průměru přibližně 118 000 lidí ročně. Toto číslo odráží mimo jiné výrazný pokles porodnosti, který postupně ovlivňuje velikost mladších generací přicházejících do ekonomicky aktivního věku.

Na druhé straně demografické rovnice stojí silné populační ročníky ze 70. let. Po roce 2030 začnou právě tito lidé postupně dosahovat důchodového věku. V době jejich narození přitom přicházelo na svět až 194 000 dětí ročně.

Rozdíl mezi generacemi je proto výrazný. V současnosti odcházejí do důchodu především lidé narození v 60. letech. Za několik let se ale začne situace měnit s příchodem silnějších ročníků ze 70. let. Na jejich místa budou současně nastupovat generace pocházející z období, kdy se rodilo pouze přibližně 90 000 až 120 000 dětí ročně.

Právě tento nepoměr představuje hlavní zdroj očekávaného nedostatku pracovníků. Nejde přitom pouze o rozdíl v jediném roce. Každý další rok, kdy bude více lidí odcházet než přicházet, se přidá k předchozímu deficitu.

V letech 2027 až 2031 by ještě měla zůstat bilance nastupujících a odcházejících pracovníků přibližně vyrovnaná. Poté se však má situace začít rychle zhoršovat.

Nedostatek pracovníků se bude postupně sčítat

Rozsah demografického problému je nejlépe vidět při pohledu na delší období. Za prvních deset sledovaných let, tedy mezi roky 2027 a 2036, má kumulativní schodek pracovní síly dosáhnout přibližně 37 000 lidí.

V následujících letech se však tempo prohloubí. Pokud se sečtou jednotlivé roční deficity za období 2027 až 2045, výsledkem je téměř půl milionu chybějících pracovníků. Konkrétně má jít o 499 000 lidí.

Výrazným bodem má být rok 2043. Tehdy bude vrcholit odchod silných populačních ročníků ze 70. let do starobního důchodu. Jen během jediného roku by proto mohlo z pracovního trhu odejít přibližně o 63 000 pracovníků více, než kolik nových lidí na trh vstoupí.

Rozdíl mezi počtem nastupujících a odcházejících pracovníků tak nebude mít pouze demografický význam. Přímo se promítne také do fungování ekonomiky a veřejných financí.

Z pohledu pracovního trhu bude potřeba reagovat několika způsoby současně. Jednou z možností je motivovat lidi, aby zůstávali ekonomicky aktivní delší dobu. Druhou cestou je řízená pracovní migrace, která může doplnit část chybějících pracovníků. Třetí oblastí jsou rekvalifikace, které mohou pomoci lépe využít pracovní sílu dostupnou uvnitř české ekonomiky.

Žádné z těchto řešení však podle propočtů nepředstavuje samostatnou odpověď na celý problém. Rozsah očekávaného demografického rozdílu znamená, že bude potřeba jejich kombinace.

Dopad na rozpočet může odpovídat 3,3 % HDP

Stárnutí pracovní síly se neprojeví pouze nedostatkem zaměstnanců. Významné důsledky může mít také pro veřejné finance, protože stát bude současně přicházet o část příjmů a čelit vyšším výdajům.

Pro lepší srovnání byl ekonomický dopad vypočítán v dnešních cenách a při současných sazbách daní a pojistného. V roce 2045 budou nominální částky přirozeně jiné, proto analýza používá především poměr k výkonu ekonomiky.

Celkový dopad by z dnešní perspektivy mohl odpovídat přibližně 3,3 % hrubého domácího produktu. Jde o kombinaci dvou samostatných vlivů, které budou veřejné finance zatěžovat současně.

Stát by měl kvůli menšímu počtu ekonomicky aktivních lidí každoročně přicházet o příjmy odpovídající přibližně 1,86 % HDP. Druhou část problému představují starobní důchody. Dodatečné výdaje na ně by měly dosahovat přibližně 1,46 % HDP.

Demografický vývoj tak vytváří dvojí tlak. Menší počet pracovníků znamená nižší objem daní a pojistného, zatímco větší počet lidí v důchodovém věku současně zvyšuje výdajovou stranu systému.

Rozhodující změna přitom nemá přijít okamžitě. V prvních letech sledovaného období zůstane bilance relativně stabilní a výraznější rozdíly se začnou objevovat až následně. Právě postupné sčítání každoročních deficitů však způsobuje, že se z původně omezeného rozdílu stává v horizontu dvou desetiletí problém o velikosti téměř půl milionu pracovníků.

Český pracovní trh tak směřuje k období, kdy nebude rozhodující pouze počet pracovních míst, ale především dostupnost lidí, kteří je mohou obsadit. Kombinace nižší porodnosti a postupného odchodu silných ročníků ze 70. let vytváří dlouhodobý nepoměr, jehož důsledky se mohou projevit jak na trhu práce, tak ve státním rozpočtu.