Americký trh práce má před sebou další důležitý test. V pátek bude zveřejněna srpnová zpráva o zaměstnanosti, od které ekonomové očekávají návrat k tvorbě pracovních míst po překvapivě slabém červenci. Podle odhadů zaměstnavatelé během srpna vytvořili 65 000 pracovních míst, zatímco míra nezaměstnanosti by měla mírně vzrůst na 4,2 %.

Očekávané oživení přichází po červenci, kdy americká ekonomika podle odhadu nečekaně ztratila 23 000 pracovních míst. Míra nezaměstnanosti přesto klesla na 4,1 %, protože část lidí opustila pracovní trh. Samotný pokles nezaměstnanosti tak v tomto případě nebyl doprovázen silnější tvorbou pracovních míst.

Jednotlivé měsíční statistiky byly v poslední době poměrně volatilní, základní charakter amerického pracovního trhu se však výrazně nemění. Ekonomové jej popisují jako prostředí „low-hire, low-fire“, tedy trh s nízkou intenzitou náboru, ale zároveň s relativně malým počtem propouštění.

Na první pohled tak může situace působit stabilně. Pod povrchem však americký pracovní trh prochází významnou transformací. Do důchodu postupně odcházejí příslušníci generace Baby Boomers, zpomaluje čistá imigrace a současně pokračuje rozvoj umělé inteligence. Vedle toho na ekonomiku působí také vnější šoky a další faktory ovlivňující rozhodování zaměstnavatelů.

Nová data amerického Bureau of Labor Statistics (BLS) umožňují tento vývoj sledovat z několika perspektiv. Ukazují nejen současnou kondici trhu práce a zpětné revize zaměstnanosti, ale také dlouhodobé projekce do roku 2035 včetně možného vlivu umělé inteligence na jednotlivé profese.

Do roku 2035 má americká ekonomika vytvořit 5,9 milionu pracovních míst

BLS každoročně připravuje dlouhodobé projekce vývoje amerického pracovního trhu na následujících deset let. Aktuální výhled počítá s tím, že mezi roky 2025 a 2035 americká ekonomika vytvoří 5,9 milionu nových pracovních míst. To odpovídá růstu zaměstnanosti o 3,5 %.

Při přepočtu jde přibližně o 49 200 nových pracovních míst měsíčně. Takové tempo zároveň ukazuje, že budoucí americký pracovní trh nemusí potřebovat růst zaměstnanosti srovnatelný s některými předchozími obdobími.

Společně s novou projekcí zveřejnil BLS také databázi, která rozděluje jednotlivá povolání podle jejich teoretické a již pozorované expozice vůči umělé inteligenci. Toto rozdělení však není prognózou toho, kolik pracovních míst v jednotlivých profesích vznikne nebo zanikne.

Smyslem kategorií je spíše ukázat, jak výrazně mohou být jednotlivá povolání vystavena technologickým změnám souvisejícím s AI. Data tak mohou poskytovat širší kontext například při rozhodování o budoucí kariéře, nikoliv přesnou předpověď zaměstnanosti.

Dlouhodobé změny ale nejsou spojeny pouze s technologiemi. Americká ekonomika se zároveň potýká s nižší nabídkou pracovní síly. Přispívá k tomu slabší imigrace, nižší porodnost a rostoucí počet lidí odcházejících do důchodu. Ekonomika proto nemusí každý měsíc vytvářet tolik pracovních míst jako v minulosti, aby pracovní trh zůstal relativně vyrovnaný.

Revize ukázala ještě slabší růst zaměstnanosti

Slabší dynamika je patrná také při pohledu zpět. Loňský růst zaměstnanosti už patřil k nejslabším zaznamenaným obdobím a novější, komplexnější data naznačují, že skutečný vývoj byl ještě utlumenější, než se původně předpokládalo.

BLS oznámil předběžnou každoroční revizi, podle které americká ekonomika mezi dubnem 2025 a březnem 2026 vytvořila o 79 000 pracovních míst méně, než uváděly předchozí odhady. Při této revizi úřad porovnává údaje z pravidelných měsíčních průzkumů s čtvrtletními daňovými záznamy spojenými s pojištěním v nezaměstnanosti, čímž získává podstatně komplexnější obraz o skutečné zaměstnanosti.

Pokud se předběžný odhad potvrdí při konečné revizi, která má být zveřejněna začátkem příštího roku, počet vytvořených pracovních míst za sledované období se sníží z 273 000 na 194 000. V průměru by tak ekonomika vytvářela přibližně 16 000 pracovních míst měsíčně namísto původně odhadovaných téměř 23 000.

Ani letošní vývoj zatím nenaznačuje výraznější zrychlení. Od začátku roku dosahuje průměrný měsíční přírůstek zaměstnanosti necelých 61 000 pracovních míst. To představuje přibližně polovinu tempa, které americká ekonomika v průměru zaznamenávala v roce 2024 nebo během 80 let před pandemií.

Ochotu firem přijímat nové zaměstnance omezuje kombinace několika faktorů. Patří mezi ně vysoká míra nejistoty, vysoké úrokové sazby, zvýšená inflace, proměnlivá hospodářská politika a geopolitický vývoj. Zaměstnavatelé proto čekají nejen na pokles nákladů spojených s podnikáním, ale také na stabilnější a předvídatelnější prostředí.

Současně je však důležité zasadit slabší tvorbu pracovních míst do kontextu klesající nabídky pracovní síly. Nižší imigrace, nižší porodnost a rostoucí počet odchodů do důchodu znamenají, že k udržení rovnováhy nemusí být zapotřebí tak vysoký počet nových pracovních míst jako dříve.

Firmy málo nabírají, ale zároveň příliš nepropouštějí

Červencová ztráta přibližně 23 000 pracovních míst vyvolala pozornost, několik ekonomů ji však nepovažuje za důvod k výraznějším obavám. Část poklesu mohla souviset se sezonními úpravami statistických dat.

Výrazným faktorem byl odhadovaný pokles o 49 600 pracovních míst ve vzdělávání na úrovni místních samospráv. Ten mohl být způsoben změnou načasování letních prázdnin jednotlivými školskými obvody. V srpnu se proto očekává návrat zaměstnanosti v místních školách a také růst v sektoru volného času a pohostinství.

Část těchto přírůstků by však mohly kompenzovat ztráty související s ukončením programu Temporary Protected Status pro haitské pracovníky ze strany administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Celkový obraz tak zůstává navzdory měsíční volatilitě charakterizován slabým, ale relativně stabilním růstem pracovních míst.

Některé další ukazatele potvrzují, že americký trh práce zůstává poměrně stabilní. Nezaměstnanost je nízká, oznámené propouštění se pohybuje přibližně 40 % pod úrovní stejného období minulého roku a růst mezd není považován za významný zdroj inflačních tlaků.

Pro samotné pracovníky a uchazeče o zaměstnání však situace může působit podstatně méně příznivě. Za poslední přibližně tři roky vzniklo 94 % pracovních míst pouze ve třech oblastech – zdravotnictví, volném čase a pohostinství a ve státní a místní správě. Celková rovnováha pracovního trhu proto nemusí odpovídat množství příležitostí dostupných lidem hledajícím zaměstnání v jiných odvětvích.

Nejnovější data BLS o fluktuaci pracovních sil navíc ukázala, že aktivita při přijímání zaměstnanců zůstává slabá navzdory růstu počtu pracovních nabídek. Zaměstnavatelé jsou tedy při rozšiřování pracovních týmů nadále opatrní.

Na druhé straně zůstává omezené také propouštění. Americké firmy během srpna oznámily více plánovaných škrtů než v červenci, celkových 52 881 oznámených propuštění však představovalo nejnižší srpnovou hodnotu od roku 2022. Také nové žádosti o podporu v nezaměstnanosti zůstávají na nízkých úrovních a v posledním sledovaném týdnu dosáhly 206 000.

Významnou část srpnového růstu zaměstnanosti má opět zajistit zdravotnictví. Podobný obraz přinesla také nejnovější měsíční zpráva ADP (ADP) o zaměstnanosti v soukromém sektoru. Oblast vzdělávání a zdravotních služeb vytvořila během měsíce 45 000 pracovních míst. Ztráty v ostatních odvětvích však celkový přírůstek snížily na pouhých 38 000 pracovních míst.

Zpomaluje také růst základních mezd. Celkově dosáhl 3,2 %, u zaměstnanců, kteří zůstali na stejné pozici, činil 3 % a u lidí měnících zaměstnání zpomalil na 4,7 %.

Právě slabší prémie spojená se změnou zaměstnavatele představuje jeden z méně viditelných nákladů současného prostředí. Změna zaměstnání byla pro pracovníky jedním ze způsobů, jak zvyšovat příjmy rychleji než v prostředí vysoké inflace. Pokud finanční výhoda přechodu k jinému zaměstnavateli slábne, pro pracovníky může být obtížnější držet krok s růstem cen.

Páteční statistika tak nebude důležitá pouze kvůli samotnému počtu vytvořených pracovních míst. Ukáže také, zda americký pracovní trh pokračuje v současném režimu nízkého náboru a nízkého propouštění, zatímco v jeho pozadí probíhají mnohem hlubší změny související s demografií, migrací a postupným rozšiřováním AI.