Hospodaření českého státu zůstalo na konci srpna v hlubokém deficitu. Schodek státního rozpočtu dosáhl 186,1 miliardy korun, zatímco na konci července činil 176,6 miliardy korun. Během jediného měsíce se tak deficit prohloubil o 9,5 miliardy korun.

Výsledek je zároveň horší než před rokem. Po prvních osmi měsících loňského roku skončilo hospodaření státu ve schodku 165,4 miliardy korun. Letošní deficit je tedy přibližně o 20,7 miliardy korun hlubší. Z dlouhodobého pohledu jde o pátý nejvyšší srpnový schodek od vzniku samostatné České republiky.

Rozpočet přitom zaznamenal meziroční růst jak na příjmové, tak na výdajové straně. Celkové příjmy se za leden až srpen zvýšily o 4,4 % na 1,398 bilionu korun. Výdaje ale rostly rychlejším tempem, konkrétně o 5,3 % na 1,584 bilionu korun. Právě vyšší dynamika výdajů oproti příjmům se promítla do hlubšího deficitu.

Schválený rozpočet na celý letošní rok počítá s příjmy ve výši 2,118 bilionu korun a výdaji 2,428 bilionu korun. Plánovaný celoroční schodek činí 310 miliard korun. Pro srovnání, v minulém roce skončilo hospodaření státu deficitem 290,7 miliardy korun, což byl čtvrtý nejhlubší výsledek od vzniku Česka.

Daňové příjmy rostly díky mzdám, spotřebě i vyšším odvodům

Na příjmové straně se pozitivně projevoval vyšší výběr daní, povinného pojistného i příjmy z Evropské unie. Z hlavních daňových kategorií rostlo nejrychleji inkaso daně z příjmů fyzických osob.

Za prvních osm měsíců roku stát na této dani vybral 130,7 miliardy korun, což představuje meziroční růst o 7,8 %. K vyššímu výběru přispělo především zvyšování mezd a platů.

Stejný faktor se projevil také u povinného pojistného. Příjmy z pojistného dosáhly 568,8 miliardy korun a meziročně vzrostly o 6,4 %. Vyšší mzdy tak přispěly nejen k růstu inkasa daně z příjmů zaměstnanců, ale také k vyšším odvodům.

Významnou část příjmů tradičně tvořila daň z přidané hodnoty. Výběr DPH dosáhl 276,1 miliardy korun, což bylo o 4,1 % více než ve stejném období minulého roku. Za nárůstem stály vyšší spotřební výdaje domácností.

Inkaso daně z příjmů právnických osob se zvýšilo mírnějším tempem. Stát na této dani vybral 124,7 miliardy korun, tedy o 2,7 % více než před rokem.

Celkový výběr spotřebních daní dosáhl 111,1 miliardy korun a meziročně vzrostl o 0,8 %. K růstu přispěl zejména vyšší výběr spotřební daně z tabákových výrobků a lihu. U obou kategorií se letos zvýšily daňové sazby.

Opačný vývoj byl patrný u minerálních olejů. Výběr spotřební daně z této skupiny meziročně klesl o 0,9 % na 53,4 miliardy korun. Důvodem bylo dočasné snížení spotřební daně na naftu, které platilo od dubna do července. Vláda k tomuto opatření přistoupila ve snaze zmírnit cenové dopady konfliktu na Blízkém východě.

Růst příjmů tak byl rozložen mezi několik hlavních oblastí, přesto nestačil držet krok s tempem růstu výdajů. Rozpočtová bilance proto zůstala horší než ve stejném období předchozího roku.

Největší část výdajů připadla na sociální dávky a důchody

Hlavní výdajovou položkou státního rozpočtu zůstaly sociální dávky. Za leden až srpen na ně stát vynaložil 639,1 miliardy korun, což bylo meziročně o 3,9 % více.

Největší část této sumy tvořily důchody. Jejich výplaty dosáhly 493,2 miliardy korun a ve srovnání s loňským rokem vzrostly o 3,4 %. Důchodový systém tak nadále představoval dominantní část sociálních výdajů.

Mnohem rychlejší růst se objevil u podpory v nezaměstnanosti. Stát na ni během prvních osmi měsíců roku vydal 14,5 miliardy korun, což znamená meziroční zvýšení o 46,5 %.

Výrazný nárůst souvisel se změnou pravidel pro určování výše podpory během prvních měsíců nezaměstnanosti. V procentním vyjádření šlo o jeden z nejvýraznějších meziročních růstů mezi uvedenými výdajovými položkami.

Celkové výdaje státního rozpočtu dosáhly 1,584 bilionu korun. Ve srovnání se stejným obdobím minulého roku tak byly vyšší o 5,3 %, tedy o něco rychleji než příjmy rostoucí tempem 4,4 %.

Vedle běžných výdajů se výrazně zvýšily také investice. Kapitálové výdaje vzrostly meziročně o 17,8 % na 150,8 miliardy korun. Z této částky připadlo 57,6 miliardy korun na transfery Státnímu fondu dopravní infrastruktury, které se proti loňskému roku zvýšily o 2,3 %.

Kapitálové výdaje zatím dosáhly 57,8 % celoročního plánu. Jejich čerpání však bývá tradičně silnější ve druhé části roku a zejména v jeho závěru.

Letošní deficit je vyšší než loni, stále však pod krizovými roky

Schodek 186,1 miliardy korun představuje pátý nejhorší výsledek ke konci srpna od vzniku České republiky. Historické srovnání ale zároveň ukazuje, že deficit zůstává výrazně nižší než během nejslabších rozpočtových let posledního období.

Nejhlubší schodek ke konci srpna byl zaznamenán v roce 2021, kdy dosáhl 298,1 miliardy korun. V roce 2020 činil deficit 230,3 miliardy korun a v roce 2022 pak 231,1 miliardy korun. V roce 2023 skončilo srpnové hospodaření státu schodkem 194,6 miliardy korun.

Poté se situace zlepšovala. V roce 2024 činil deficit po osmi měsících 175,8 miliardy korun a v roce 2025 klesl na 165,4 miliardy korun. Letošních 186,1 miliardy korun tak znamená zhoršení oproti předchozím dvěma rokům.

Starší data zároveň ukazují, že v některých obdobích dokázal stát hospodařit po prvních osmi měsících i s přebytkem. V roce 2015 činil přebytek 19 miliard korun, v roce 2016 dosáhl 81,2 miliardy korun, v roce 2017 pak 15,6 miliardy korun a v roce 2018 přibližně 14,8 miliardy korun.

Od roku 2019 však bilance znovu přešla do záporných hodnot. Tehdy byl deficit ještě relativně mírný a činil 15,4 miliardy korun. V následujících letech se schodky výrazně prohloubily.

Pro další vývoj letošního hospodaření bude podstatné, jak rychle budou ve zbývajících měsících růst příjmy a výdaje. Stát má pro celý rok schválený deficit 310 miliard korun. Ke konci srpna už schodek dosahoval 186,1 miliardy korun, tedy značné části plánovaného celoročního výsledku.

Vývoj zároveň ukazuje rozdílnou dynamiku jednotlivých částí rozpočtu. Daňové příjmy rostou díky vyšším mzdám, spotřebě a odvodům, zatímco na výdajové straně se zvyšují sociální dávky, důchody i kapitálové investice. Výdaje však zatím rostou rychleji než příjmy, což se promítá do meziročně hlubšího schodku.