Skupina českých ekonomů vyzvala poslance, aby při dalším projednávání zákona o rozpočtové odpovědnosti důkladně zvážili důvody, kvůli nimž prezident Petr Pavel návrh vetoval. V otevřeném dopise upozornili, že schválené změny mohou výrazně oslabit stávající pravidla pro hospodaření státu a v budoucnu zvýšit riziko nadměrného zadlužování.

Vládní představitelé kritiku odmítají. Tvrdí, že úprava rozpočtových pravidel je nutná kvůli financování obrany, bezpečnosti a strategické infrastruktury. Koaliční poslanci již dříve oznámili, že jsou připraveni prezidentské veto na srpnové schůzi Poslanecké sněmovny přehlasovat.

Jádrem sporu je otázka, zda nové výjimky umožní státu pružněji reagovat na investiční a bezpečnostní potřeby, nebo zda naopak příliš oslabí kontrolu nad veřejnými výdaji.

Ekonomové upozorňují na nové výjimky z pravidel

Autoři otevřeného dopisu poukazují na rozpor mezi prohlášeními vlády a samotným zněním zákona. Kabinet opakovaně deklaruje, že chce po celé volební období udržet deficit vládního sektoru pod hranicí tří procent hrubého domácího produktu, současně však prosazuje pravidla, která by umožnila tuto úroveň za určitých podmínek výrazně překročit.

Kritika se týká především únikové doložky pro financování infrastrukturních investic a plateb za dostupnost v rámci projektů spolupráce veřejného a soukromého sektoru, označovaných jako PPP projekty. Dalším sporným bodem je možnost navýšit výdaje až o deset procent na základě rozhodnutí Bezpečnostní rady státu.

Podle ekonomů by poslanci měli tyto prvky omezit, protože mohou postupně oslabit účinnost celého systému rozpočtové odpovědnosti. Pravidla pro veřejné finance podle nich nejsou překážkou ekonomického růstu ani financování klíčových veřejných služeb. Jejich hlavním cílem je zajistit, aby stát dokázal dlouhodobě financovat obranu, zdravotnictví, školství i sociální systém bez toho, aby současné výdaje nepřiměřeně zatížily budoucí generace.

Rozpočtová pravidla mají především bránit tomu, aby vlády v období hospodářského růstu nebo politicky výhodné situace zvyšovaly výdaje bez odpovídajících příjmů. Pokud jsou nastavena příliš volně, může se deficit stát trvalou součástí hospodaření a státní dluh může růst i v době, kdy ekonomika nečelí mimořádné krizi.

Vláda považuje změny za nezbytné pro investice a bezpečnost

Ministerstvo financí kritiku odmítá a zdůrazňuje, že vláda se nadále zavazuje držet deficit pod třemi procenty HDP. Úpravy zákona podle kabinetu neznamenají rezignaci na odpovědné hospodaření, ale mají vytvořit prostor pro výdaje, které stát považuje za strategicky nezbytné.

Současná pravidla podle vlády příliš omezují schopnost financovat rozsáhlé investice a reagovat na bezpečnostní hrozby. Kabinet proto prosazuje, aby se některé výdaje na obranu a infrastrukturu nezapočítávaly do běžných rozpočtových rámců.

Změny mají například umožnit navyšování obranných výdajů nad rámec schválený Poslaneckou sněmovnou až do roku 2036, tedy o tři roky déle, než umožňuje současná úprava. Výdaje na obranu přesahující dvě procenta HDP by se zároveň nemusely započítávat do závazných výdajových rámců.

Podobný režim by se mohl vztahovat také na strategické infrastrukturní stavby. Vláda by tak získala větší prostor pro financování dopravních, energetických nebo bezpečnostních projektů bez nutnosti snižovat jiné části rozpočtu.

Kabinet argumentuje také prudkým rozdílem mezi letošním a příštím možným schodkem. Bez změny pravidel by podle vládních představitelů nesměl deficit v následujícím roce překročit přibližně 150 miliard korun, zatímco pro letošní rok je naplánován schodek 310 miliard korun.

Takto rychlé snížení deficitu o více než polovinu by podle vlády vyžadovalo rozsáhlé škrty nebo výrazné zvýšení příjmů. Kabinet varuje, že náhlá konsolidace by mohla poškodit ekonomický růst, omezit veřejné investice a zkomplikovat financování některých státních služeb.

Prezident varuje před oslabením kontroly veřejných financí

Prezident Petr Pavel při vetování zákona upozornil, že návrh zásadním způsobem mění pravidla, podle nichž stát hospodaří s veřejnými penězi. Podle jeho odůvodnění by přijetí zákona mohlo oslabit dlouhodobou udržitelnost veřejných financí a současně přesunout část kontroly nad rozpočtem od Poslanecké sněmovny směrem k vládě.

Právě omezení parlamentní kontroly patří mezi nejvýraznější výhrady vůči nové úpravě. Pokud by vláda mohla navyšovat některé výdaje nad rámec schváleného rozpočtu, poslanci by měli menší možnost ovlivnit konečnou podobu státního hospodaření.

Kritici upozorňují, že výjimky zavedené kvůli mimořádným potřebám se mohou postupně stát běžným nástrojem rozpočtové politiky. Vláda by mohla část výdajů označit za strategické nebo bezpečnostní a vyjmout je z pravidel, která mají omezovat celkový růst výdajů.

Zastánci změn naopak tvrdí, že mimořádné investice nelze vždy financovat v rámci standardních limitů. V době zvýšeného bezpečnostního napětí a potřeby modernizovat infrastrukturu by příliš přísná pravidla mohla státu znemožnit realizovat projekty, jejichž přínosy se projeví až v delším časovém horizontu.

Rozhodující tak bude další hlasování ve Sněmovně. Koalice deklarovala dostatečnou vůli prezidentské veto přehlasovat, konečný výsledek ale ukáže, zda převáží argument potřeby větší rozpočtové flexibility, nebo obavy z dlouhodobého oslabování fiskální disciplíny.

Spor současně ukazuje širší problém českých veřejných financí. Stát se snaží kombinovat tlak na vyšší výdaje na obranu a investice s potřebou snižovat strukturální deficit. Bez dlouhodobého řešení příjmů a výdajů však samotná změna rozpočtových pravidel tento rozpor neodstraní.