Český rozpočet bude podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) v dalších letech vyžadovat kombinaci vyšších příjmů a úspor na výdajové straně. Přestože vládní koalice v programovém prohlášení deklarovala, že nechce daně zvyšovat, ministryně nyní připouští, že u některých z nich se změnám zřejmě nebude možné vyhnout.

Schillerová uvedla, že připravuje několik variant opatření, která mají pomoci se snižováním rozpočtového schodku. Mezi zvažované možnosti patří úpravy spotřebních daní, další zdanění v některých odvětvích, opatření zaměřená na návykové a škodlivé látky nebo případné změny u investičních nemovitostí.

Cílem má být kombinace vyšších rozpočtových příjmů a omezení některých výdajů. Podle ministryně by tímto způsobem bylo možné v rozpočtu získat přibližně 20 miliard korun, případně i více. Přibližně polovinu této částky by mohly tvořit dodatečné příjmy, především z daní.

Vyšší příjmy mají doplnit rozpočtové úspory

Schillerová uvedla, že již má připravený komplex možných opatření včetně vyčíslení jejich potenciálního přínosu pro státní rozpočet. Jednotlivé varianty chce následně předložit vládní koalici, která bude rozhodovat o konkrétní podobě změn.

Mezi oblastmi, kterých by se úpravy mohly týkat, ministryně zmínila spotřební daně a zdanění rafinérského sektoru. Zároveň uvedla, že ministerstvo připravuje také další možnosti zaměřené na odvětví, ve kterých podle ní v poslední době výrazně rostly zisky. Konkrétní oblasti však blíže neupřesnila.

V případě rafinerií už vláda rozhodla o mimořádném sektorovém zdanění v reakci na růst rafinerských marží. Opatření se má uplatňovat v letošním a příštím roce.

Ministryně zároveň odmítá návrat k takzvané superhrubé mzdě. Tento systém byl zrušen v roce 2021 za vlády premiéra Andreje Babiše (ANO), ve které Schillerová působila jako ministryně financí. Zrušení superhrubé mzdy ani s odstupem času nepovažuje za chybu.

Další možností by teoreticky mohlo být zvýšení daně z přidané hodnoty, k tomu se však Schillerová staví zdrženlivě. Připustila, že z pohledu státního rozpočtu jde o rychlý a lákavý nástroj, protože zvýšení základní sazby DPH o jeden procentní bod by podle ní znamenalo dodatečný příjem přibližně 24 miliard korun. Současně ale takový krok považuje za problematický.

V hledáčku jsou návykové látky i investiční nemovitosti

Jednou z priorit vlády má být také omezení šedé ekonomiky a zlepšení výběru stávajících daní. Schillerová už dříve uváděla například připravovaná opatření v oblasti evidence tržeb, nelegální práce nebo transferových cen.

Vedle lepšího výběru daní se ministerstvo zaměřuje také na vybrané výrobky spojené s návykovými látkami. Ministryně zmínila například kratom, nikotinové sáčky a výrobky s HHC. Změny v oblasti spotřebního zdanění mají být jednou z cest, jak zvýšit příjmy státu bez plošného zvýšení všech hlavních daňových sazeb.

Další diskutovanou možností je zdanění investičních nemovitostí. Schillerová pracuje s variantou, podle které by vyšší daňová povinnost vznikala až po překročení určité hranice. Ta by měla souviset s částkou, kterou majitel odvádí prostřednictvím daně z nemovitých věcí.

Ministryně už dříve rozlišovala mezi běžným vlastnictvím bydlení a lidmi či investory, kteří vlastní větší množství nemovitostí. Upozorňovala přitom, že plošné zvyšování majetkových daní nepovažuje za vhodné, zatímco zvláštní režim pro vlastníky rozsáhlejších realitních portfolií může být předmětem další debaty.

Záměrem tedy podle dosavadních vyjádření není automatické zvýšení daně všem vlastníkům nemovitostí. Ministerstvo hledá variantu, která by se zaměřila především na investiční vlastnictví nad stanovenou hranicí. Přesná pravidla ale zatím nejsou hotová.

Stanjura očekává jen omezený dopad navrhovaných změn

Bývalý ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) připustil, že v současné rozpočtové situaci může být změna daňového mixu namístě. Zároveň ale zpochybňuje, že opatření zvažovaná Schillerovou mohou sama o sobě zásadně změnit stav veřejných financí.

Návrh státního rozpočtu pro příští rok počítá se schodkem 386 miliard korun, což vláda schválila po snížení původně navrženého deficitu o tři miliardy korun. Stanjura upozorňuje, že ani snížení schodku o 20 miliard korun a následné další úspory dosažené prostřednictvím legislativních změn by podle něj nestačily k rozsáhlejší konsolidaci veřejných financí.

Podle jeho argumentace by v případě potřeby konsolidovat rozpočet o 150 miliard korun zůstávala při relativně malém navýšení příjmů převážná část potřebné částky stále na straně výdajových škrtů. Spor se tak netýká pouze otázky, zda některé daně zvýšit, ale především toho, jak velkou část konsolidace mají nést vyšší příjmy a jakou úspory.

Schillerová naopak počítá s postupným působením více opatření současně. Vedle daňových změn mají hrát roli lepší výběr stávajících daní, boj se šedou ekonomikou a snižování některých výdajů. Už na začátku září připustila, že bez dalších opatření na příjmové i výdajové straně by byly rozpočty v následujících letech obtížně sestavitelné.

Otázkou zůstává také vztah připravovaných změn k programovému prohlášení vládní koalice ANO, SPD a Motoristů. Ta deklarovala, že nechce daně zvyšovat, ale hodlá se soustředit především na jejich řádný výběr a úspory ve fungování státu. Další rozhodování proto bude záviset na konkrétní podobě opatření, jejich rozpočtovém přínosu a dohodě uvnitř koalice.