Diplomatická vyjádření stlačila ceny ropy

Ceny ropy v pondělí výrazně klesly poté, co Spojené státy i Írán naznačily, že nadále hledají diplomatické řešení vzájemného konfliktu. Zprávy zmírnily část bezprostředních obav z další vojenské eskalace, které se v předchozím období promítaly do cen energetických surovin.

Futures kontrakty na mezinárodní referenční severomořskou ropu Brent (BZ=F) s dodáním v lednu zlevnily o 3,31 procenta na 109,67 dolaru za barel. Americká ropa West Texas Intermediate (CL=F) v prosincovém kontraktu odepsala 3,34 procenta a obchodovala se za 100,64 dolaru za barel.

Obě hlavní referenční ceny tak během pondělního obchodování zaznamenaly téměř shodný procentní pokles. Brent zůstal nad hranicí 109 dolarů, zatímco WTI se po více než tříprocentním oslabení pohybovala těsně nad 100 dolary za barel.

Bezprostředním impulzem byly výroky amerického ministra zahraničí Marca Rubia. Ten o víkendu novinářům řekl, že prezident Donald Trump dává přednost řešení bez použití vojenské síly a konflikt s Íránem by chtěl ukončit diplomatickou cestou.

Washington zatím nerozhodl o dalším postupu

Rubio zdůraznil, že Trump dosud nepřijal konečné rozhodnutí. Podle ministra je prezident přesvědčen, že pokud by Spojené státy musely přistoupit k vojenské akci, měly by k dispozici potřebné prostředky a byly by schopny operaci úspěšně uskutečnit.

Současně však šéf americké diplomacie uvedl, že Washington by situaci raději vyřešil pokojně. Jeho vyjádření tak spojilo důraz na připravenost amerických ozbrojených sil s deklarovanou preferencí diplomatického postupu.

Také íránské úřady daly najevo, že dohoda zůstává možná. Podle informací stanice Al Jazeera následoval tento postoj po dvou dnech rozhovorů zprostředkovaných Katarem. Teherán ovšem podmínil případnou dohodu tím, že vznesené požadavky budou naplněny konkrétním a hmatatelným způsobem.

Diplomatické signály přicházejí v době, kdy se zároveň objevují zprávy o přípravách na další vojenské operace. The Wall Street Journal a The New York Times uvedly, že Spojené státy zvažují možné obnovení vojenských akcí po volbách v polovině funkčního období, které se konají 3. listopadu.

Podle zveřejněných informací se na další údery připravuje rovněž Írán. Diplomatická jednání proto probíhají souběžně s vojenským plánováním na obou stranách, aniž by dosud padlo rozhodnutí o dalším postupu.

Napětí podporují hrozby i pokračující útoky

Íránský nejvyšší vůdce Mojtaba Chameneí v sobotu vyzval ozbrojené síly země, aby na „jakoukoli úroveň nebo typ hrozby“ reagovaly „okamžitě, účinně a bez geografického omezení“. Jeho slova ukázala, že Teherán vedle účasti na rozhovorech zachovává tvrdou rétoriku vůči případným vojenským krokům.

Vývoj cen ropy nadále ovlivňují také obavy spojené s konflikty na Blízkém východě a na Ukrajině. Obě oblasti zůstávají podle zdrojového textu významnými faktory pro krátkodobé vnímání rizik na energetickém trhu.

Analytik společnosti PVM Oil Associates Tamas Varga upozornil, že útoky na lodě a rafinerie na Blízkém východě pokračují. Zmínil rovněž útoky proti civilistům na Ukrajině, které podle něj neposilují důvěru v dosažení trvalého příměří v dohledné době.

Varga zároveň poznamenal, že naděje na dohodu přetrvává. Pondělní pokles cen ukázal bezprostřední reakci trhu na obnovené diplomatické signály, zatímco zprávy o vojenských přípravách a pokračujících útocích nadále zůstávají součástí širšího kontextu.