Šéf Intelu po rekordním propadu nakoupil akcie za 9,7 milionu dolarů

Nákup prostřednictvím rodinného fondu

Generální ředitel společnosti Intel Corporation (INTC) Lip-Bu Tan nakoupil 2. listopadu 150 tisíc akcií výrobce čipů. Za cenné papíry zaplatil celkem přibližně 9,7 milionu dolarů, vyplývá z dokumentu předloženého americké Komisi pro cenné papíry a burzy.

Jednotlivé nákupy proběhly za ceny od 64,71 do 64,74 dolaru za akcii. Transakce byla uskutečněna prostřednictvím rodinného svěřenského fondu, nikoli přímo na Tanovo jméno. Šéf společnosti tak využil stejnou strukturu, přes kterou drží převážnou část svého podílu v Intelu.

Po dokončení obchodu vlastnil Tan přes rodinný fond nepřímo 1 464 669 akcií. Dalších 500 kusů držel nepřímo prostřednictvím svého penzijního programu 401(k), zatímco v přímém vlastnictví měl 16 471 akcií. Celkem tak kontroloval 1 481 640 akcií společnosti.

Souhrnná hodnota tohoto podílu dosahovala přibližně 92,6 milionu dolarů. Vzhledem k tomu, že Intel měl v oběhu 5,3 miliardy akcií, představoval Tanův podíl méně než jedno procento všech vydaných cenných papírů. Podle poměru obou uvedených hodnot šlo zhruba o tři setiny procenta.

Listopadová transakce byla prvním Tanovým nákupem na volném trhu od srpna a teprve druhým v letošním roce. Srpnový obchod uskutečnil ve stejný den, kdy Intel navýšil plánovaný prodej vlastních akcií na 20 miliard dolarů. Získané prostředky měly pomoci s financováním výdajových plánů společnosti.

Výhled zatížila odstávka izraelského závodu

Listopadový nákup přišel několik dní poté, co Intel zveřejnil smíšené výsledky za třetí čtvrtletí a zároveň představil slabý výhled pro probíhající čtvrté čtvrtletí. Firma hospodářské údaje oznámila 29. října a její akcie od té doby odepsaly 33 procent.

Do výhledu se promítly také následky výbuchu, k němuž došlo předchozí měsíc v jednom ze závodů společnosti v Izraeli. Při neštěstí zahynuli dva zaměstnanci a třetí utrpěl zranění. Tan událost označil za nešťastnou a tragickou nehodu.

Incident vedl k dvoutýdennímu přerušení provozu. Podle generálního ředitele měla odstávka narušit dodávky desetinanometrových serverových procesorů během čtvrtého čtvrtletí. Slabší výhled tak nebyl spojen pouze s vývojem poptávky, ale také s omezením výroby a expedice těchto čipů.

Serverové procesory přitom patřily mezi oblasti, které v průběhu roku podporovala poptávka související s umělou inteligencí. Právě vyšší zájem o centrální procesorové jednotky určené pro servery pomohl akciím Intelu udržet výrazný meziroční růst, přestože od letních maxim citelně ustoupily.

Nejhorší obchodní den v historii akcií

Akcie Intelu uzavřely 2. listopadu se ztrátou téměř devíti procent. Navázaly tak na předchozí seanci, během níž se propadly o 29 procent. Šlo o největší jednodenní pokles jejich ceny v historii obchodování společnosti.

Za listopad titul ztratil téměř pět procent a zaostával za širším americkým trhem. Index S&P 500 (^GSPC) ve stejném období přidal 0,5 procenta, zatímco technologicky orientovaný Nasdaq Composite (^IXIC) vzrostl o 0,1 procenta.

Technologické akcie obecně čelily tlaku v souvislosti s ústupem obchodů navázaných na téma umělé inteligence. U Intelu tento vývoj doplnila reakce trhu na čtvrtletní výsledky, firemní výhled a očekávané omezení dodávek serverových procesorů po odstávce izraelského provozu.

Navzdory prudkému poklesu po výsledcích zůstávaly akcie od začátku roku o 66 procent výše. Jejich předchozí růst podporovala poptávka po serverových procesorech související s rozšiřováním infrastruktury pro umělou inteligenci. V dubnu byly akcie proti úrovni z předchozích dvanácti měsíců výše o 220 procent, následně však ustoupily z maxim dosažených uprostřed léta.