Po několikaleté pauze způsobené pandemií začalo ministerstvo školství opět vymáhat federální studentské půjčky, a výsledky jsou znepokojivé. Podle nové analýzy společnosti TransUnion je přibližně jeden z pěti dlužníků ve vážném prodlení, což je nejvyšší podíl v historii. Tento trend ohrožuje nejen osobní finance milionů Američanů, ale i širší ekonomické prostředí.
Historické maximum: Každý pátý dlužník je v prodlení
V únoru 2025 bylo 20,5 % dlužníků federálních studentských půjček v prodlení déle než 90 dní. To představuje více než 4 miliony lidí, kteří se potýkají s nesplácenými závazky. Jen pro srovnání – těsně před pandemií v únoru 2020 činil tento podíl 11,5 %, tedy přibližně 2,6 milionu osob. Dosavadní rekord z roku 2012, kdy bylo v prodlení 15,4 % dlužníků, byl nyní výrazně překonán.
Společnost TransUnion ve své analýze upozorňuje, že skutečný počet lidí ve vážném prodlení může být ještě vyšší, protože někteří dlužníci zatím nebyli oficiálně označeni jako delikventní – například kvůli přechodu do jiných splátkových plánů nebo čekání na schválení žádostí.
Podle výzkumu Federální rezervní banky v New Yorku má prodlení s platbami studentských půjček zásadní dopad na kreditní skóre. U osob se slabší bonitou (tzv. subprime) klesá skóre v průměru o 87 bodů, u lidí se silnou historií (super prime) až o 171 bodů. A to může dlužníky výrazně omezit při žádostech o hypotéky nebo jiné úvěry.
Příčiny jsou různé: Finanční tlak i nedostatečná informovanost
TransUnion upozorňuje, že důvody nesplácení jsou různorodé. Někteří dlužníci čelí vážné finanční tísni, jiní nebyli dostatečně informováni, že splátky byly obnoveny, a část lidí se podle všeho rozhodla splácet jednoduše nezačít.
Podle Michele Raneriové, viceprezidentky pro výzkum ve společnosti TransUnion, mnoho lidí „čelí náročným rozhodnutím ohledně svého rozpočtu“ – zda zaplatit nájem, potraviny nebo studentskou půjčku. Zejména dlužníci s nižší bonitou jsou nejvíce zasaženi: více než polovina z nich je ve vážném prodlení. Naopak u lidí se silnou bonitou je podíl dlužníků v prodlení méně než 1 %.
Do situace promlouvá i psychologický tlak. 29letý Tyler Wickord z Kalifornie popsal, že má pocit, jako by se „topil v oceánu bez záchranné vesty“. Splácí 12 000 dolarů na studentských půjčkách, přestože aktuálně díky plánu založenému na příjmu fakticky nic neplatí. I tak ho kombinace nájmu, kreditních karet a ostatních dluhů dusí.
Systémové důsledky: Úrokové sazby, bydlení i ekonomické riziko
Zpráva přichází v době, kdy jsou úrokové sazby v USA na dlouhodobých maximech a spotřebitelská důvěra stagnuje. Lidé s nízkým kreditním skóre tak čelí nejen odmítnutí při žádosti o hypotéku, ale i vyšším nákladům při získání jakéhokoliv úvěru. To má domino efekt – pokud se mladší generace kvůli dluhům a nízkému skóre nemůže dostat k vlastnímu bydlení, zpomaluje to celý trh s nemovitostmi i spotřebitelské výdaje.
Studentský dluh má v USA strukturální povahu. Přibližně 42 milionů lidí má nějakou formu studentské půjčky, z toho téměř 40 milionů v rámci federálních programů. Po pandemii sice vláda zaváděla různé úlevy, například pauzu v platbách a úročení, ale od října 2024 se tyto ochranné mechanizmy vyčerpaly.
Ačkoli někteří dlužníci jsou stále v odkladu či splátkovém moratoriu, více než 19 milionů Američanů nyní aktivně splácí federální studentské půjčky – a jak ukazuje zpráva TransUnion, každý pátý z nich s tím má zásadní problém.
Závěr: Co bude dál a jak reaguje vláda
Ministerstvo školství signalizovalo, že vymáhání dluhů bude pokračovat a že chce pomoci dlužníkům skrze programy založené na příjmu (např. SAVE). Realitou ale je, že složitost systému, nízká informovanost a ekonomické tlaky brání mnoha lidem tyto nástroje skutečně využít.
Nejde přitom jen o jednotlivce. Vysoký podíl nesplácených půjček představuje systémové riziko pro ekonomiku. Je to podobná situace, jako byla během pandemie – jenže tentokrát bez stimulačních balíčků a s centrální bankou, která bojuje s inflací a nemá prostor uvolnit měnovou politiku.
Současný vývoj tak znovu otevírá otázku, zda je americký systém financování vysokoškolského vzdělávání vůbec udržitelný. Pokud se trend nesplácení zhorší, bude muset Washington – dříve či později – přistoupit ke strukturální reformě.
