V polovině července předseda Sněmovny reprezentantů Mike Johnson překvapivě oznámil, že zasedání Sněmovny bude přerušeno až do září.
Hned následující den index S&P 500 dosáhl dalšího historického maxima. A i když by se to na první pohled mohlo zdát jako náhoda, podle některých akademických studií může právě nečinnost zákonodárců přinášet trhům kýžený klid – a s ním i vyšší výnosy.
Podle historických dat se totiž ukazuje, že trhy si vedou znatelně lépe, když Kongres Spojených států nezasedá. Tento jev není nový – byl potvrzen v několika důvěryhodných výzkumech, které sledovaly dlouhá časová období napříč různými tržními cykly.
Výsledky historických studií
Již v roce 2005 publikovali Michael Ferguson z University of Cincinnati a Douglas Witte z Missouri State University studii s názvem Congress and the Stock Market. Výzkum pokrýval období od roku 1897 do 2004 a analyzoval výkonnost indexu Dow Jones Industrial Average. Autoři zjistili, že v době, kdy Kongres nezasedal, dosahoval index Dow průměrného ročního výnosu 13,8 %. Oproti tomu ve dnech, kdy Kongres jednal, byl výnos jen 2 % ročně.
Autoři později rozšířili analýzu i na index S&P 500, který vznikl v roce 1957. I zde se výsledky shodovaly – trh si vedl znatelně lépe během přestávek Kongresu než v době, kdy zákonodárci aktivně zasedali.
Další zajímavý pohled přinesla studie provedená v Austrálii. Výzkumníci z University of Melbourne zkoumali tamní akciový trh od roku 1993 do konce roku 2011. Výsledky byly velmi podobné: výnosy byly nižší a volatilita vyšší, když zasedal australský federální parlament. Studie byla publikována pod názvem The Effects of Political Uncertainty on Stock Prices a její autoři – Yoni Cukierman, Asjeet Lamba a Carsten Murawski – v ní potvrzují, že politická aktivita může vyvolávat nejistotu na trzích, a tím snižovat investiční apetit.
Rok 2025 znovu ukazuje, že trhům svědčí ticho z Kongresu
Současný vývoj v roce 2025 poskytuje další nezávislý test hypotézy. Jak ukazují data, průměrné denní výnosy indexu S&P 500 jsou letos výrazně vyšší ve dnech, kdy Kongres nezasedá, než ve dnech, kdy je v plném provozu. Ačkoliv tyto výsledky zatím nejsou statisticky významné kvůli krátkému časovému horizontu, zapadají do obrazu, který nastínily předchozí výzkumy.
Graf průměrných výnosů S&P 500 letos ukazuje jasný rozdíl mezi dny s aktivitou Kongresu a bez ní. Tento efekt nelze zcela přehlédnout, zejména pokud se opakuje v různých obdobích, trzích i geografických regionech.
Politická nejistota jako klíčový faktor
Co stojí za tímto fenoménem? I když žádná ze studií nedokazuje přímou příčinu, převládající názor je, že investoři nemají rádi politickou nejistotu. Když Kongres zasedá, zvyšuje se pravděpodobnost legislativních změn, daňových úprav nebo regulatorních zásahů – všeho, co může významně ovlivnit podnikání a investiční rozhodování.
Výstižně to shrnul americký humorista Will Rogers už před sto lety, když napsal do New York Times: „Tato země se cítí stejně, když zasedá Kongres, jako když se dítě dostane k kladivu. Je jen otázkou, kolik škody stihne napáchat, než mu ho vezmeme.“ I když jde o nadsázku, trefně vystihuje základní náladu investorů: čím méně překvapení a změn, tím větší stabilita a klid pro trhy.
Investoři si tak během přestávek Kongresu mohou vydechnout. Vědí, že v tuto dobu s největší pravděpodobností nepřijdou zásadní politické zásahy, které by mohly narušit jejich očekávání ohledně daní, regulací nebo vládních výdajů.
Tento jev samozřejmě neznamená, že akciový trh vždy poroste, když Kongres odpočívá. Nicméně dlouhodobá data i nedávný vývoj naznačují, že absence legislativní aktivity může přispívat ke stabilnějším a výkonnějším trhům.
A i když je před námi ještě několik měsíců do konce roku, investoři sledují nejen hospodářská data a výnosy firem, ale také politický kalendář. A pokud má Sněmovna letní prázdniny, burza si je zřejmě užívá také – jen po svém, a to růstem.
