Obchodní vztahy mezi Spojenými státy a Evropskou unií vstupují do vyhrocené fáze. Zatímco americká vláda pod vedením prezidenta Donalda Trumpa zůstává neochvějná v plánu zavést 1. srpna výrazně vyšší cla na dovoz z EU, evropská strana se snaží tento krok za každou cenu oddálit či zmírnit. Rozhovory mezi oběma ekonomickými velmocemi tak pokračují s cílem dosáhnout dohody v poslední možné chvíli, i když čas neúprosně běží.
Americký ministr obchodu Howard Lutnick o víkendu prohlásil, že termín pro zavedení cel je „pevně stanoven“ a Spojené státy od něj neustoupí. „Nové celní sazby vstoupí v platnost 1. srpna. O tom není pochyb,“ uvedl v neděli v pořadu CBS News. Zároveň však naznačil, že jednání mohou pokračovat i po tomto datu. „Jedná se o dva největší obchodní partnery na světě. Dohodu uzavřeme. Jsem přesvědčen, že se nám to podaří,“ dodal.
Unie bojuje o výjimky, čas se krátí
Evropská unie mezitím hledá cestu, jak se vyhnout represivnímu clení. Snaží se vyjednat podobné podmínky, jaké Spojené státy nabídly Velké Británii – základní clo ve výši 10 % s výjimkami pro určité sektory, zejména automobilový průmysl, ocel a letecké komponenty. EU se domnívá, že taková dohoda je možná, ale čelí v jednáních mnohem větší míře nedůvěry než Londýn.
Vztahy mezi Bruselem a Washingtonem totiž zatěžují roky narůstajícího napětí. Prezident Trump dlouhodobě kritizuje evropskou obchodní politiku, obviňuje EU z nekalých praktik a nevyvážených vztahů. Podle něj je obchodní bilance jednostranně výhodná pro Evropu. Ačkoliv Evropská rada uvádí, že EU měla v roce 2024 přebytek v obchodu se zbožím, v oblasti služeb naopak zaznamenala deficit. Celkově činil obchodní přebytek kolem 50 miliard eur.
Podle informací deníku Financial Times požaduje Trump v rámci nové dohody minimální celní sazbu mezi 15 a 20 %, přičemž chce ponechat clo na dovoz automobilů na úrovni 25 %. Tento krok by obzvlášť tvrdě dopadl na německé automobilky, které do USA exportují tisíce vozidel ročně.
Změna postoje Evropy a hrozba odvet
Tvrdší postoj Spojených států přiměl evropské lídry ke změně přístupu. Zatímco dříve převažoval smířlivý tón a snaha o kompromis, nyní se EU připravuje i na možnost odvetných opatření. Politici dávají jasně najevo, že v případě zavedení 30% cel nebude blok nečinně přihlížet.
Podle zdrojů z Bruselu panuje mezi členskými státy široká shoda na potřebě odpovědět – s výjimkou Maďarska, jehož premiér Viktor Orbán má k Trumpově administrativě blízko. EU má připravený seznam zboží z USA, na které by mohla uvalit cla v hodnotě 21 miliard eur. Tato opatření jsou prozatím pozastavena do 6. srpna, ale v případě, že americká cla vstoupí v platnost, mohou být aktivována během několika dní.
Kromě toho připravila Evropská komise i druhé kolo celních opatření, tentokrát v hodnotě 72 miliard eur. Tato opatření by se mohla dotknout širokého spektra produktů, od textilu a spotřebního zboží až po potraviny a alkohol. Spekuluje se i o možnosti zacílit na ikonické americké produkty, jako jsou letadla Boeing či bourbon z Kentucky – ačkoliv Lutnick tuto možnost odmítl s tím, že „to prostě neudělají“.
Nástroj proti nátlaku jako zbraň EU
Zatímco se vedou technické rozhovory o sazbách, výjimkách a harmonogramech, politická rovina získává stále větší důležitost. Stále více členských států EU nyní podporuje nasazení tzv. nástroje proti nátlaku, což je nejmocnější obchodní zbraň, kterou má EU k dispozici. Tento mechanismus by umožnil Evropské komisi přijmout rozsáhlá protiopatření vůči USA bez nutnosti jednohlasného schválení všech členských států.
Zatímco dříve byl tento nástroj vnímán jako poslední možnost, rostoucí tlak ze strany USA a blížící se termín 1. srpna jej staví do centra diskusí. Evropská diplomacie tak čelí časovému tlaku, vnitřnímu rozdělení a tvrdému vyjednávacímu partnerovi. Výsledek těchto rozhovorů bude mít přímý dopad nejen na obchodní vztahy, ale i na důvěru v mezinárodní pravidla a schopnost Evropy čelit ekonomickému tlaku.
Závěr
Zavedení nových amerických cel 1. srpna se stává téměř jistotou. I když diplomatické snahy o dosažení dohody pokračují, podmínky nastavené americkou administrativou a Trumpova neústupnost snižují pravděpodobnost kompromisu. Evropská unie se tak připravuje na ekonomickou konfrontaci a zvažuje celou škálu odvetných opatření. Další týdny rozhodnou, zda svět uvidí nový obchodní konflikt mezi dvěma největšími ekonomikami světa – nebo zda převládne pragmatismus a snaha o dohodu, byť pod tlakem.
