Ropné trhy vstoupily do druhého únorového týdne s jasným růstovým trendem, přičemž cena ropy Brent se začíná přibližovat psychologické hranici $70 za barel. Hlavním katalyzátorem tohoto pohybu je eskalující napětí mezi Spojenými státy a Íránem. Obchodníci jsou nuceni přehodnocovat geopolitická rizika poté, co jaderná jednání v Ománu nepřinesla žádný průlom v překlenutí propasti mezi oběma stranami. Americké ministerstvo dopravy navíc podpořilo býčí náladu na trhu vydáním nových pokynů pro všechna komerční plavidla plující pod vlajkou USA, aby se vyhýbala íránským vodám a odmítla povolení ke vstupu na palubu, pokud o něj budou požádána. Trh nyní spekuluje, zda tyto kroky nejsou předehrou k další sérii amerických úderů.

Docházejí ropným gigantům rezervy?

Zatímco geopolitika hýbe krátkodobými cenami, dlouhodobý výhled západních ropných společností vyvolává otázky. Zklamání z výsledků společnosti Shell za rok 2025 nadále rezonuje trhem. Tento energetický gigant se sídlem v Londýně nyní disponuje prokázanými rezervami ve výši pouze 8,1 miliardy barelů ropného ekvivalentu, což vystačí na méně než 8 let jeho současné produkce. Shell tak čelí produkční mezeře 200 000 boe/d do roku 2030, a to navzdory firemní politice, která slibovala růst celkové těžby uhlovodíků o 1 % ročně a udržení produkce ropy na stabilní úrovni.

Zmenšující se rezervy by mohly být klíčovým faktorem pro spuštění dlouho diskutované fúze Shell-BP. Situace britské BP není o mnoho lepší; její míra náhrady rezerv v roce 2025 dosáhla pouze 90 %, což snížilo životnost jejích rezerv na pouhých 6 let současné produkce. V ostrém kontrastu k těmto číslům stojí Saudi Aramco s životností rezerv dosahující 52 let, zatímco ExxonMobil vykázal mezi západními firmami nejsilnější čísla s prokázanými rezervami na 12 let. Celkovou tíživou situaci podtrhují slabé výsledky průzkumu v loňském roce, kdy celkový objem nových objevů dosáhl pouze 8,2 miliardy boe, přičemž komerční využitelnost největšího objevu (Bumerangue v Brazílii) zůstává kvůli extrémně vysokým hladinám CO2 sporná.

Akvizice a strategické změny v sektoru

Na korporátní scéně dochází k významné konsolidaci v oblasti služeb pro ropná pole. Společnost Transocean se dohodla na koupi konkurenční firmy Valaris v transakci založené čistě na výměně akcií v hodnotě přibližně $5,8 miliardy. Tímto krokem vznikne vrtný gigant s tržní hodnotou 17 miliard dolarů a flotilou 73 vrtných plošin. Mezitím italská společnost ENI naložila svůj první náklad zkapalněného zemního plynu ze zařízení Nguya FLNG v Republice Kongo, čímž zahájila druhou fázi projektu Congo LNG s kapacitou 3 mtpa.

Méně pozitivní zprávy přicházejí od britské BP, která oznámila pozastavení programu zpětného odkupu akcií. Důvodem je rozsáhlý odpis aktiv v oblasti obnovitelných zdrojů a bioplynu ve výši $4 miliard, což v úterý srazilo akcie firmy o 6 %. Naopak americký ExxonMobil hledá nové příležitosti a údajně jedná s vládou Pobřeží slonoviny o průzkumu a posouzení tří licenčních bloků (CI-524, CI-803 a CI-806) poté, co se těchto oblastí vzdala společnost Tullow Oil.