Zatímco část technologických lídrů upozorňuje na riziko rozsáhlého nahrazování zaměstnanců, generální ředitel Nvidie (NVDA) Jensen Huang zastává opačný názor. Podle něj rostoucí využívání AI vede k vyšší poptávce po kvalifikovaných pracovnících a firmy budou v budoucnu zaměstnávat více lidí, nikoliv méně.

Huang tento postoj zopakoval v nedávném rozhovoru, kde zdůraznil, že rozšiřování AI systémů vytváří zcela nové typy pracovních pozic a mění charakter práce zejména v technologických firmách.

AI podle Nvidie mění práci, nikoliv jen nahrazuje zaměstnance

Podle Huanga platí jednoduchá rovnice – čím více společnosti využívají umělou inteligenci, tím více zaměstnanců potřebují. Důvodem je rychlý rozvoj takzvaných AI agentů, tedy systémů schopných samostatně plnit složitější úkoly.

Namísto tradičního vývoje softwaru se podle něj stále více programátorů zaměřuje právě na tvorbu těchto agentních systémů. Nejde tak pouze o automatizaci práce, ale o vznik nových dovedností a profesí, které ještě před několika lety prakticky neexistovaly.

Huang přirovnal klasické programování k psaní na klávesnici. Skutečnou hodnotu podle něj dnes představuje schopnost navrhovat systémy, které spolupracují s lidmi a umožňují řešit úkoly, které byly dříve obtížně realizovatelné.

Podle šéfa Nvidie je množství práce spojené se zaváděním AI do podniků obrovské, což vytváří nové příležitosti nejen pro softwarové inženýry, ale i pro další specializované profese.

Pohled technologických firem se na dopady AI výrazně liší

Jensen Huang dlouhodobě odmítá tvrzení, že umělá inteligence je hlavním důvodem propouštění zaměstnanců. Už v květnu označil argument, že firmy propouštějí kvůli AI, za nepřesvědčivý. Upozornil, že mnoho společností začalo s rozsáhlým propouštěním ještě předtím, než se generativní AI stala skutečně využitelnou v běžném provozu.

Realita na trhu je však složitější. Některé společnosti otevřeně spojují reorganizaci pracovních sil s rostoucím využíváním umělé inteligence nebo s nutností financovat vysoké investice do AI infrastruktury.

Mezi firmy, které v souvislosti s AI oznámily rozsáhlejší propouštění nebo reorganizaci, patří například Meta Platforms (META) , Oracle (ORCL) nebo Block (XYZ) . Také banka Standard Chartered oznámila plán snížit během příštích čtyř let přibližně 7 000 pracovních míst, přičemž část rutinních činností mají převzít systémy využívající umělou inteligenci.

Podle společnosti Challenger, Gray & Christmas připadala v březnu přibližně čtvrtina oznámených propouštění právě na změny související s AI.

Budoucnost trhu práce zůstává otevřenou otázkou

Na rozdíl od Huanga upozorňuje řada dalších významných představitelů technologického sektoru na možná rizika. Skeptičtější pohled na dopady umělé inteligence v minulosti vyjádřili například bývalý generální ředitel Googlu Eric Schmidt, šéf společnosti Anthropic Dario Amodei nebo generální ředitel Amazonu (AMZN) Andy Jassy.

Huang však zůstává přesvědčen, že dlouhodobý efekt bude pozitivní. Podle něj se umělá inteligence teprve nyní stává skutečně prakticky využitelnou technologií a podniky po celém světě se snaží najít způsoby, jak ji začlenit do svých procesů.

Právě tato transformace podle něj vytvoří vysokou poptávku po odbornících, kteří budou AI navrhovat, implementovat, spravovat a rozvíjet. Neznamená to, že některé pracovní pozice nezaniknou, ale současně mohou vzniknout nové profese, které budou vyžadovat jiné znalosti a dovednosti.

To, zda bude celková bilance pracovních míst v dlouhodobém horizontu pozitivní nebo negativní, zatím zůstává předmětem diskusí. Jisté ale je, že rozvoj umělé inteligence zásadně mění požadavky na zaměstnance i fungování firem napříč většinou odvětví.