Obavy o dlouhodobou udržitelnost amerických veřejných financí jsou překvapivě vysoké. Investoři do dluhopisů, běžní voliči i lidé se vzděláním v ekonomii nebo financích přisuzují možnosti americké dluhové krize v příštích deseti letech značnou pravděpodobnost. Přesto většina z nich kvůli těmto obavám nemění své investice ani volební rozhodování.

Výzkum publikovaný prostřednictvím National Bureau of Economic Research zkoumal, jak různé skupiny vnímají současnou úroveň amerického vládního dluhu a rizika spojená s jeho dalším vývojem. Respondenti odpovídali mimo jiné na otázky týkající se stability trhu amerických státních dluhopisů, udržitelné úrovně zadlužení a pravděpodobnosti budoucí dluhové krize.

Výsledky ukázaly poměrně vysokou míru obav napříč všemi sledovanými skupinami. Průměrná odhadovaná pravděpodobnost, že Spojené státy během příštích deseti let zažijí dluhovou krizi, se pohybovala kolem 50 %.

Ještě zajímavější je reakce respondentů poté, co dostali konkrétní informace o současném americkém zadlužení a nejnovějších prognózách Congressional Budget Office. Jejich odhad pravděpodobnosti krize následně vzrostl v průměru o dalších 14,9 procentního bodu.

Riziko dluhové krize vidí respondenti jako překvapivě vysoké

Výzkum pracoval se třemi různými skupinami – běžnými voliči, investory na dluhopisovém trhu a lidmi se vzděláním v oblasti ekonomie nebo financí. Přestože se jejich znalosti a zkušenosti výrazně liší, jejich pohled na základní riziko amerického zadlužení byl v některých ohledech překvapivě podobný.

Průměrná uváděná pravděpodobnost americké dluhové krize během deseti let se ve všech třech skupinách pohybovala poblíž 50 %. Podobná část respondentů zároveň označila období během následujících deseti let za nejpravděpodobnější termín případné krize.

Výzkum se nezaměřoval pouze na jednu otázku. Respondenti také odhadovali maximální poměr veřejného dluhu k HDP, který podle nich mohou Spojené státy dlouhodobě udržet.

Rozdíl mezi touto hranicí a současnou úrovní zadlužení následně umožnil určit, jak velký prostor podle respondentů americké veřejné finance ještě mají. U podobného podílu účastníků by tento prostor při naplnění projekcí CBO mohl být vyčerpán během příštích deseti let.

Jednotlivé odpovědi přitom byly většinou vzájemně konzistentní. Lidé, kteří očekávali případnou krizi později, zpravidla uváděli nižší pravděpodobnost jejího příchodu během následující dekády. Respondenti, kteří předpokládali větší prostor pro další růst dluhu, zároveň obvykle očekávali pozdější termín případných problémů.

Méně než 10 % účastníků poskytlo odpovědi, které porušovaly základní pravděpodobnostní vztahy. Výsledky tak nenaznačují, že by lidé pouze náhodně vybírali vysoká čísla bez souvislosti s ostatními odpověďmi.

Nové informace zvýšily obavy, nikoliv ochotu jednat

Výrazný efekt mělo respondentům ukázat skutečnou úroveň amerického zadlužení a aktuální projekce CBO. Po získání těchto informací zvýšili odhad pravděpodobnosti dluhové krize v průměru o 14,9 procentního bodu.

Změna přesvědčení ale měla jen velmi omezený dopad na jejich skutečné nebo plánované chování.

Mezi voliči, kteří vyjadřovali obavy z amerického zadlužení, uvedlo 91,2 %, že tato otázka není rozhodujícím faktorem při jejich volebním rozhodování. Jinými slovy, veřejný dluh mohou považovat za vážný problém, ale při výběru kandidáta mají větší význam jiné otázky.

Ani mezi respondenty s nejsilnějšími obavami se situace dramaticky neměnila. Pouze 18,6 % z nich označilo problematiku zadlužení za rozhodující pro svou volební volbu.

Podobný rozdíl mezi názorem a skutečným jednáním se objevil u investorů. Celkem 72 % investorů neprovedlo žádnou konkrétní změnu portfolia v reakci na své obavy ohledně amerických veřejných financí.

Ani předložení aktuálních údajů o dluhu a projekcí CBO nevyvolalo výraznou změnu investičních plánů. Přestože informace výrazně zvýšily očekávanou pravděpodobnost krize, plánované omezení nákupů amerických státních dluhopisů vzrostlo pouze o 4,2 procentního bodu.

Výsledky tak ukazují značný rozdíl mezi tím, jak závažné riziko lidé deklarují, a tím, jak výrazně jsou kvůli němu ochotni změnit své současné chování.

Běžní voliči se amerického dluhu obávají více než investoři

Mezi jednotlivými skupinami se přesto objevily zajímavé rozdíly. Běžní voliči přisuzovali dluhové krizi vyšší pravděpodobnost než investoři na dluhopisovém trhu.

Samotní dluhopisoví investoři byli zase pesimističtější než lidé se vzděláním v ekonomii nebo financích. Právě poslední skupina byla zároveň nejpřesnější při odhadování současného poměru amerického veřejného dluhu k HDP.

Vyšší znalost problematiky však automaticky nevedla k výrazně odlišnému investičnímu chování. Lidé s ekonomickým nebo finančním vzděláním a investoři do dluhopisů byli přibližně stejně často ochotni podniknout konkrétní investiční kroky na základě svých očekávání.

Výzkum také zkoumal, z čeho podle respondentů vychází dlouhodobá udržitelnost amerického dluhu. Ani rozdílné názory na základní oporu jeho hodnoty ale nevedly k významně odlišné ochotě jednat.

Respondenti, kteří přikládali největší význam budoucím primárním rozpočtovým přebytkům, nebyli ochotnější měnit své chování než ostatní. Významné rozdíly se neobjevily ani mezi šesti hlavními skupinami podle toho, jakým způsobem respondenti hodnotili podporu amerického dluhu.

Výsledkem je poměrně výrazný paradox. Část investorů a voličů připouští přibližně padesátiprocentní pravděpodobnost americké dluhové krize během deseti let, přesto kvůli tomuto scénáři většinou nedělá nic zásadního.

Ani dodatečné informace, které jejich obavy ještě zvýšily, nevedly k odpovídající změně chování. Investoři pouze mírně zvýšili ochotu omezovat nákupy amerických státních dluhopisů a pro většinu voličů zůstalo zadlužení druhořadou otázkou při rozhodování ve volbách.

Výzkum tak poukazuje především na slabé propojení mezi očekáváním budoucího rizika a současným jednáním. Respondenti mohou americké zadlužení považovat za významnou dlouhodobou hrozbu, aniž by byli připraveni přizpůsobit této obavě své portfolio nebo politické rozhodování.