Geopolitické napětí zatížilo evropské burzy

Celoevropský akciový index STOXX Europe 600 (^STOXX) v pondělí oslabil o 0,1 procenta. Obchodování ovlivnila prudká vojenská eskalace na Blízkém východě, růst cen ropy nad 90 dolarů za barel a posun očekávání ohledně dalšího vývoje úrokových sazeb ve Spojených státech.

Zisky velkých energetických společností nedokázaly vyvážit širší výprodej na kontinentálních burzách. Trhy současně zohledňovaly vyšší geopolitickou rizikovou přirážku a možnost, že úrokové sazby zůstanou na obou stranách Atlantiku výše, než se ještě před několika dny předpokládalo.

Německý index DAX (^GDAXI) odepsal 0,5 procenta, zatímco francouzský CAC 40 (^FCHI) přidal 0,1 procenta. Londýnské finanční trhy zůstaly kvůli svátku zavřené, takže obchodování v britské metropoli neprobíhalo.

Mezi jednotlivými emisemi zaznamenala výrazný pokles společnost Bakkafrost (BAKKA.OL) . Její akcie ztratily šest procent poté, co výsledky za druhé čtvrtletí zaostaly za odhady.

Vojenské údery poslaly ropu nad 90 dolarů

Futures na ropu (CL=F) zdražily téměř o tři procenta a obchodovaly se poblíž 90,60 dolaru za barel. Pohyb následoval po víkendové přímé výměně vojenských úderů mezi Spojenými státy a Íránem.

Americké síly provedly nálety na dva íránské raketomety na ostrově Larak v Hormuzském průlivu. Íránské jednotky následně zaútočily na americké vojenské pozice rozmístěné v Jordánsku. Střet ukončil krátké období relativního útlumu nepřátelských akcí.

Nové útoky zároveň oslabily očekávání rychlého diplomatického řešení, které by zabezpečilo komerční lodní dopravu přes strategickou námořní trasu. Právě nejistota kolem provozu v Hormuzském průlivu přispěla k růstu cen energetických surovin a geopolitické rizikové přirážky.

Dražší ropa znovu vyvolala obavy z nákladových inflačních tlaků v evropském průmyslu. Současně podpořila ceny akcií integrovaných energetických skupin, jejich růst však na úrovni hlavních indexů nestačil kompenzovat poklesy v ostatních částech trhu.

Trhy zvýšily sázky na zářijový krok Fedu

Další tlak na ceny akcií přineslo přecenění očekávané trajektorie amerických sazeb. Futures na sazbu federálních fondů nyní započítávají 60procentní pravděpodobnost zvýšení sazeb o 25 bazických bodů na zasedání americké centrální banky 16. září. Před projevem předsedy Fedu Kevina Warshe činila tato pravděpodobnost 35 procent.

Warsh na konferenci v Jackson Hole uvedl, že centrální bankéře při krocení inflace čeká další práce. Jeho jestřábí vyjádření se promítlo do globálních dluhopisových trhů a posílilo očekávání, že zářijové zvýšení sazeb zůstává ve hře.

V dalších dnech se pozornost přesune k sérii údajů z amerického trhu práce a průzkumům ISM. Ještě před zářijovým zasedáním měnového výboru bude důležitá také zpráva o srpnové spotřebitelské inflaci, jejíž zveřejnění je naplánováno na 11. září.

Úterní statistika JOLTS za červenec má potvrdit prostředí s nízkým počtem nově přijímaných i propouštěných pracovníků. Ve středu budou následovat srpnová data ADP o zaměstnanosti v soukromém sektoru.

Páteční zpráva o zaměstnanosti mimo zemědělství by měla ukázat oživení náboru. Trhy budou zároveň sledovat vystoupení členů Rady guvernérů Fedu Michaela Barra v úterý a Christophera Wallera ve čtvrtek, a to kvůli postoji dalších hlasujících představitelů centrální banky.

V Evropě se obchodníci připravují na zveřejnění inflačních údajů za eurozónu. Regionální index spotřebitelských cen má potvrdit přetrvávající základní cenové tlaky a upevnit očekávání dalšího zvýšení sazeb Evropské centrální banky o 25 bazických bodů.

Rada guvernérů ECB se sejde 10. září. Vývoj evropské inflace tak doplní americká makroekonomická data v týdnu, který současně provází zvýšené napětí na energetických trzích a Blízkém východě.