Výstavba má začít v roce 2027

Společnost SpaceX (SPCX) hodlá v Louisianě vybudovat rozsáhlý kosmodrom, za který má do roku 2035 utratit 100 miliard dolarů. Vysoké plánované kapitálové výdaje znovu otevřely debatu o tom, z jakých zdrojů bude firma financovat souběžný rozvoj raket, satelitní sítě a projektů spojených s umělou inteligencí.

Práce na areálu nazvaném Starbase, Louisiana, mají začít v roce 2027 poblíž ostrova Pecan Island ve farnosti Vermilion Parish. První start obří rakety Starship z nového místa SpaceX plánuje na rok 2029.

Podle zveřejněných záměrů má jít o největší kosmodrom na světě. Součástí areálu bude pět startovních komplexů, deset odpalovacích ramp a navazující technická i dopravní infrastruktura. V konečné fázi chce firma z Louisiany vysílat do vesmíru tisíce raket ročně.

SpaceX nyní provozuje jedinou startovní rampu, zatímco další čtyři se nacházejí v různých fázích výstavby. Micah Walter-Range, prezident poradenské společnosti Caelus Partners, uvedl, že louisianský areál má firmě umožnit podstatně zrychlit startovní tempo a plnit stanovené provozní cíle.

Odhady počítají s rozsáhlým zadlužováním

Analytik společnosti Morgan Stanley (MS) Adam Jonas odhaduje, že plánovaných 100 miliard dolarů představuje pouze dvě procenta celkových výdajů, které může SpaceX do roku 2035 vynaložit na své jednotlivé projekty. Významnou část kapitálu mají podle něj vyžadovat aktivity související s umělou inteligencí.

Jonas očekává, že firma bude do roku 2035 každoročně vydávat v průměru 80 miliard dolarů čistě nového dluhu. Krátce poté, co při primární veřejné nabídce akcií získala 85,7 miliardy dolarů, emitovala dluhopisy v objemu 25 miliard dolarů.

Rozsah plánovaných investic podle Jonase zaměřuje pozornost na schopnost společnosti zajistit dlouhodobé financování. Pokračující přístup na dluhové trhy bude záviset mimo jiné na tom, zda se plánované rozšiřování provozu promítne do růstu firmy.

Samotný vývoj Starship už SpaceX stál nejméně 15 miliard dolarů. Analytici společnosti Evercore Inc. (EVR) označili tuto raketu za klíčový předpoklad dalšího rozvoje společnosti.

Starship má zajišťovat většinu hlavních plánovaných aktivit SpaceX, včetně budování základny na Měsíci a dopravy pokročilejších satelitů Starlink na nízkou oběžnou dráhu. Podle analytiků má její nosnost umožnit také umisťování datových center na orbitu.

Walter-Range, který se podílí na indexu využívaném fondem Procure Space ETF (UFO) , uvedl, že bez rozšíření startovní infrastruktury nevidí cestu k uskutečnění plánovaného objemu letů.

Do financování se může zapojit stát i federální vláda

Většinu prací na kosmodromu a okolní infrastruktuře má zaplatit SpaceX. Část nákladů však může převzít stát Louisiana, jehož agentura pro hospodářský rozvoj zmínila zejména modernizaci místních dopravních tras včetně silnice Highway 82.

Louisiana nabídla firmě balík pobídek podmíněný kapitálovými investicemi, tvorbou pracovních míst a příspěvkem místní charitativní organizaci. Namísto daní má SpaceX po dobu 25 let odvádět každoroční platby farnosti Vermilion Parish. Jejich celkový objem má dosáhnout nejméně 820 milionů dolarů.

Do projektu by se mohly zapojit také federální instituce. Prezident Donald Trump podepsal memorandum, podle něhož mají být Spojené státy do roku 2030 schopny podporovat více než 1 000 startů a návratů raket ročně. V roce 2025 se v zemi uskutečnilo 217 komerčních kosmických startů.

Ministr letectva Troy Meink v květnu v Kongresu uvedl, že Spojené státy pravděpodobně potřebují nový areál pro těžké a supertěžké nosné rakety. Poukázal přitom na omezené kapacity současných kosmodromů.

Rozpočtová žádost Vesmírných sil pro fiskální rok 2027 zahrnuje 2,2 miliardy dolarů na startovní infrastrukturu. Federální úřad pro letectví současně zjišťuje stanoviska kosmického průmyslu k možnostem financování nových kosmodromů a k modelům spolupráce veřejného a soukromého sektoru.

Analytička Kimberly Siversen Burkeová ze společnosti Quilty Space uvedla, že Pentagon by mohl louisianskou Starbase označit za třetí americký areál pro těžké nosné rakety. Kosmodrom by se tím stal součástí infrastruktury národní bezpečnosti a federální prostředky by mohly pokrýt sledovací a komunikační systémy, silnice či inženýrské sítě.