Klíčové body
- SpaceX chce první satelity Starmind AI1 vypustit nejpozději ve čtvrtém čtvrtletí 2027.
- Firma bude pro svou budoucí infrastrukturu výhradně využívat čipy Nvidia.
- Kapitálové výdaje SpaceX spojené s AI mají podle odhadu dosáhnout 53 miliard dolarů v roce 2026.
Datová centra se mají přesunout na oběžnou dráhu
Společnost SpaceX (SPCX) urychluje přípravy datových center pro umělou inteligenci ve vesmíru. První satelity Starmind AI1 chce vynést na oběžnou dráhu do čtvrtého čtvrtletí 2027, tedy dříve, než uváděl původní prospekt společnosti. Ten počítal se zahájením nasazování v roce 2028.
Generální ředitel Elon Musk zároveň oznámil, že SpaceX plánuje během roku 2028 rozsah orbitální výpočetní infrastruktury výrazně rozšířit. Základem projektu bude prohloubená spolupráce se společností Nvidia (NVDA) . Musk minulý měsíc uvedl, že SpaceX bude do budoucna používat výhradně její čipy.
Obě firmy společně navrhly systém přizpůsobený provozu ve vesmíru. Podle Muska je konstrukce jednodušší, lehčí, levnější a hustší než tradiční serverový rack. Nižší hmotnost a menší rozměry patří u orbitálních zařízení mezi zásadní parametry, protože ovlivňují nároky na jejich dopravu.
Zastánci vesmírných datových center uvádějí, že jejich provozovatelé mohou omezit dopady povolovacích procesů a odporu místních komunit, který provází výstavbu některých pozemních areálů. Kritici naopak upozorňují, že datová centra na Zemi budou ještě několik let provozně podstatně levnější.

Gigawattový orbitální komplex by stál 170 miliard dolarů
Výzkumná společnost Wood Mackenzie odhaduje, že vybudování orbitálního datového centra s výkonem jednoho gigawattu by si vyžádalo přibližně 170 miliard dolarů. To je více než trojnásobek nákladů na tradiční datové centrum se srovnatelným výkonem.
Nákladový rozdíl by se podle předpokladů mohl postupně zmenšovat s poklesem cen raketových startů. SpaceX se snaží zlevnit přepravu nákladu na oběžnou dráhu prostřednictvím znovupoužitelného systému Starship. Právě náklady na starty budou vedle konstrukce, chlazení a energetického zásobování určovat ekonomiku vesmírné výpočetní infrastruktury.
Vedle orbitálního projektu firma rozšiřuje také pozemní kapacity pro chatbot Grok a související služby. Podle Nvidie bude tato infrastruktura využívat platformu Vera Rubin. Musk investorům sdělil, že SpaceX v roce 2027 obdrží velmi významný podíl grafických procesorů, které Nvidia v daném období dodá.
SpaceX chce rok 2026 uzavřít s více než dvěma gigawatty výpočetního výkonu určeného pro AI. Do konce následujícího roku se má kapacita podle Muska přiblížit spíše deseti než pěti gigawattům. Firma nyní provozuje datová centra v Tennessee a Mississippi a podle dostupných informací připravuje nejméně jeden další areál v Texasu.
Musk na setkání s investory 4. srpna uvedl, že společnost rozšiřuje výpočetní výkon kvůli vlastním potřebám spojeným s růstem Groku i kvůli službám pro další podniky. Mezi jmenovanými zákazníky či partnery byly společnost Google (GOOG) a firma Anthropic.

Výroba satelitů a čipů se soustředí do Texasu
AI satelity chce SpaceX vyrábět v texaském Bastropu. Ve stejném státě zároveň spolupracuje se společností Tesla (TSLA) na projektu výroby čipů. Počáteční etapa závodu Terafab v okrese Grimes má podle plánů obou firem vyžadovat nejméně 16,8 miliardy dolarů.
Rozšiřování infrastruktury bude spojeno s rozsáhlými kapitálovými výdaji. Analytik Morgan Stanley Adam Jonas odhaduje, že SpaceX v roce 2026 za projekty související s umělou inteligencí vydá přibližně 53 miliard dolarů. Pro rok 2027 počítá s dalšími 130 miliardami dolarů. V přepočtu jde podle jeho propočtu o 40 dolarů kapitálových výdajů na jeden watt.
Nvidia má ve středu po skončení obchodování zveřejnit hospodářské výsledky za své druhé fiskální čtvrtletí. Zpráva přichází v době, kdy výrobce čipů rozšiřuje spolupráci se SpaceX a má se podílet jak na pozemních datových centrech, tak na budoucích orbitálních systémech.
Akcie Nvidie v pondělí oslabily o 2,9 procenta. Akcie SpaceX ve stejné seanci klesly o 1,4 procenta. Oznámený harmonogram znamená, že první zařízení Starmind AI1 by se měla na oběžnou dráhu dostat přibližně o rok dříve, než firma původně uváděla ve svém prospektu.

