Hyperscale nemá jednotnou technickou definici

Pojem hyperscaler označuje organizaci, která vlastní a provozuje mimořádně rozsáhlá datová centra. Přesná hranice výpočetního výkonu, spotřeby energie ani počtu procesorů, od níž lze infrastrukturu označit za hyperscale, však stanovena není. V praxi se proto používají orientační parametry.

Za spodní hranici považují Cisco Systems (CSCO) a IBM (IBM) zařízení o rozloze nejméně 10 000 čtverečních stop, ve kterém pracuje alespoň 5 000 serverů. Většina skutečných hyperscale center tyto hodnoty výrazně překračuje. Jeden server přitom může obsahovat jeden procesor, ale také několik desítek výpočetních čipů.

Značné rozdíly panují rovněž ve spotřebě elektřiny. Menší hyperscale centrum může potřebovat pouze několik megawattů, u řady zařízení se však odběr pohybuje kolem 100 megawattů. Některé z největších komplexů spotřebovávají několik stovek megawattů, tedy množství odpovídající odběru několika set tisíc domácností.

Nově stavěná a připravovaná centra jsou často navržena pro úlohy spojené s umělou inteligencí. Využívají výkonnější generaci technologií schopnou zpracovat podstatně více digitálních dat než starší infrastruktura. Jeden petabajt, který se při popisu jejich kapacity běžně používá, představuje jeden milion gigabajtů.

Počet velkých center roste, většina však hyperscale není

Databáze Data Center Map eviduje po celém světě více než 12 000 datových center. Téměř 4 800 z nich se nachází ve Spojených státech. Do této statistiky ovšem spadají zařízení různých velikostí a zaměření, takže zdaleka ne všechna splňují parametry hyperscale nebo jsou uzpůsobena pro výpočty umělé inteligence.

Podle údajů Synergy Research Group bylo na konci roku 2025 v provozu přibližně 1 360 hyperscale center. Statistiky přitom neurčují, jaká část z nich je přímo vybavena pro AI. Rozmach těchto aplikací ale ovlivňuje zejména nejnovější výstavbu, která klade vyšší požadavky na procesory, přenos dat, chlazení i dodávky elektřiny.

Největší trojici na trhu veřejného cloudu tvoří Amazon (AMZN) , Microsoft (MSFT) a Google ze skupiny Alphabet (GOOGL) . Společně kontrolují 63 procent trhu veřejného cloudu. Podnikům poskytují vzdálený přístup ke své infrastruktuře, takže zákazníci nemusejí budovat a provozovat vlastní datová centra.

Významná část této cloudové infrastruktury již odpovídá měřítku hyperscale. To platí zejména pro novější provozy, jejichž hardware je určen také ke zpracování modelů a dalších výpočetně náročných úloh umělé inteligence. Google vedle běžných procesorů využívá i vlastní čipy Tensor Processing Unit, označované zkratkou TPU.

Vlastní rozsáhlou infrastrukturu budují i další technologické skupiny

Mimo vedoucí trojici provozují velká centra rovněž Meta Platforms (META) a Oracle (ORCL) . Jejich celkový počet může být nižší, průměrná velikost jednotlivých zařízení je však srovnatelná s komplexy tří největších poskytovatelů veřejného cloudu.

Meta v Louisianě staví komplex Hyperion za 50 miliard dolarů. Areál má dosáhnout rozlohy 10 milionů čtverečních stop a po dokončení se zařadit mezi největší datová centra pro umělou inteligenci na světě. Projekt dokládá měřítko nové generace zařízení, která soustřeďují rozsáhlý výpočetní výkon do jediného areálu.

Mezi hyperscalery patří také Apple (AAPL) . Firma neprovozuje veřejný cloudový byznys, a proto vlastní méně datových center zaměřených na AI. Zařízení, která využívá pro své interní potřeby, však dosahují značných rozměrů.

V Číně budují vysoce výkonnou infrastrukturu mimo jiné Alibaba (BABA) a Baidu (BIDU) . Některá jejich centra mají mimořádnou kapacitu navzdory nižšímu celkovému počtu. Datové centrum, které na jihu Číny staví China Telecom (0728.HK) , má využívat 10 000 procesorů Zhenwu. Ty navrhla a vyrobila Alibaba přímo pro úlohy umělé inteligence a připravovaný komplex má splňovat parametry hyperscale infrastruktury.