Americké akcie dostaly nový důvod k opatrnosti.

Předseda americké centrální banky Kevin Warsh při svém prvním hlavním projevu na sympoziu v Jackson Hole zaujal přísnější postoj k inflaci, než část investorů očekávala. Trh proto začal výrazněji počítat s možností dalšího zvýšení úrokových sazeb.

Warsh zdůraznil, že inflace stále překračuje 2% cíl Fedu a hlavní pozornost centrální banky se proto musí soustředit na cenovou stabilitu. Investoři přitom doufali, že nový šéf Fedu naznačí možnost snížení sazeb nebo alespoň mírnější přístup k měnové politice.

Výsledkem byl růst výnosů amerických státních dluhopisů a mírný pokles všech tří hlavních akciových indexů. Vyšší sazby přitom mohou představovat problém i v situaci, kdy zůstává výhled firemních zisků příznivý, protože mohou vytvářet tlak na ocenění akcií.

Warsh považuje současnou inflaci za příliš vysokou

Hlavním tématem Warshova projevu byla inflace. Předseda Fedu upozornil, že cenový růst se stále pohybuje nad 2% cílem centrální banky a současné údaje označil za znepokojivé.

Fed podle něj musí získat dostatečnou jistotu, že se základní inflační tlaky skutečně a dostatečně rychle vracejí směrem k cíli. Pokud se tak nestane, bude podle Warshových slov nutné pokračovat v dalších krocích.

Pro finanční trhy šlo o důležitý signál. Část investorů před Jackson Hole očekávala, že Warsh může otevřít prostor pro snížení sazeb nebo alespoň naznačit větší ochotu reagovat na slabší vývoj ekonomiky.

Místo toho se soustředil především na cenovou stabilitu. Jeho důraz na 2% inflační cíl společně s poznámkami naznačujícími, že finanční podmínky nemusí být dostatečně restriktivní, přispěl k růstu výnosů amerických státních dluhopisů.

Změnila se také očekávání ohledně nejbližšího zasedání Fedu. Obchodníci začali započítávat téměř 61% pravděpodobnost zvýšení úrokových sazeb na zářijovém zasedání FOMC.

Všechny tři hlavní americké akciové indexy po Warshově projevu uzavřely mírně v záporu. Reakce nebyla dramatická, ale ukázala změnu v očekáváních trhu ohledně budoucího směru měnové politiky.

Warshův postoj je významný také proto, že přichází v době smíšených signálů z ekonomiky. Inflace zůstává problémem, zatímco trh práce vykazuje známky slabší dynamiky. Fed tak musí vyvažovat riziko přetrvávajícího cenového růstu proti možnosti dalšího ochlazování zaměstnanosti.

Vyšší sazby mohou tlačit na ocenění amerických akcií

Pro akciový trh není problémem pouze případný samotný růst sazeb. Důležitá je také změna očekávání investorů, kteří nyní musí počítat s tím, že úrokové sazby mohou zůstat vyšší delší dobu.

Vyšší úrokové sazby mohou snižovat atraktivitu akcií ve srovnání s dluhopisy a dalšími úročenými aktivy. Současně mohou ovlivnit hodnotu budoucích firemních zisků, což se může projevit v nižších valuačních násobcích.

Právě ocenění může být jedním z hlavních míst, kde se změna postoje Fedu projeví. I pokud budou firemní výsledky dál růst, investoři nemusí být ochotni za stejné zisky platit tak vysoké násobky jako v prostředí nižších úrokových sazeb.

Dosavadní výhled firemních zisků přitom zůstává podle informací v původním textu solidní. Akciový trh tedy nemusí čelit zásadnímu problému na úrovni samotných fundamentů společností, ale spíše novému tlaku vycházejícímu z měnové politiky a investorského sentimentu.

Pro další rozšiřování růstu trhu napříč větším počtem společností by pomohla kombinace nižších cen ropy, slabších inflačních tlaků a většího prostoru pro Fed k mírnější reakci na smíšené signály z trhu práce.

Pokud však inflace zůstane nad cílem a Fed bude pokračovat v přísnějším postoji, tento scénář se může oddálit. Trh by pak musel další růst opřít především o zvyšování firemních zisků, nikoli o podporu nižších sazeb a rostoucích valuačních násobků.

Právě změna očekávání může být v krátkodobém období významnější než samotné rozhodnutí na jednom zasedání. Investoři byli dlouhou dobu zvyklí počítat s tím, že případné ekonomické oslabení vytvoří prostor pro uvolnění měnové politiky. Warshův důraz na inflaci tuto představu komplikuje.

Trhy si zvykají na menší podporu měnové politiky

Warshův projev otevírá také širší otázku, do jaké míry jsou finanční trhy závislé na podpoře měnové a fiskální politiky.

Americké finanční trhy prošly více než patnáctiletým obdobím, během kterého hrály významnou roli velmi nízké sazby, kvantitativní uvolňování a další zásahy centrální banky. Přísnější přístup Fedu proto může představovat změnu prostředí, na které si investoři musí postupně zvykat.

Pokud sazby zůstanou vyšší nebo se dokonce ještě zvýší, společnosti budou čelit vyšším nákladům kapitálu a investoři budou mít atraktivnější alternativy k akciím. To může být zvlášť důležité pro firmy, jejichž ocenění stojí na očekávání vysokých zisků v budoucnosti.

Změna přístupu zároveň přichází v době, kdy jsou investoři citliví na kroky Fedu, amerického ministerstva financí a vývoj dluhopisového trhu. Pohyb výnosů státních dluhopisů může rychle měnit podmínky financování i relativní atraktivitu jednotlivých tříd aktiv.

Další vývoj bude proto výrazně záviset na inflaci. Pokud cenové tlaky začnou přesvědčivě ustupovat směrem ke 2% cíli, Fed by mohl získat větší prostor pro mírnější politiku. Slabší trh práce by pak mohl být dalším argumentem pro změnu postoje.

Pokud však inflace zůstane zvýšená, Warshova slova naznačují, že centrální banka bude připravena zachovat restriktivní přístup.

Pro akciový trh to vytváří nový problém. Silné firemní zisky mohou pokračovat, ale vyšší sazby mohou současně omezovat prostor pro další růst ocenění. Investoři proto budou kromě hospodářských výsledků společností stále intenzivněji sledovat inflaci, výnosy dluhopisů a další kroky Fedu.