Asijské trhy a makroekonomický tlak

Páteční obchodování na asijských trzích se neslo ve znamení výrazných poklesů. Širší index MSCI Asia Pacific (^MIAP00000PUS) odepsal 1,3 procenta. Jihokorejský index KOSPI (^KS11) klesl o 2,4 procenta, japonský Nikkei 225 (^N225) ztratil 2,9 procenta a hongkongský Hang Seng (^HSI) oslabil o 1,5 procenta. Ztráty zaznamenaly také další regionální trhy. Australský index S&P/ASX 200 (^AXJO) klesl o 1,26 procenta, čímž prohloubil svůj celotýdenní propad na 3,3 procenta. Novozélandský NZX 50 (^NZ50) odepsal 0,6 procenta, zatímco indonéský Jakarta Composite ztratil 1,4 procenta a singapurský Straits Times klesl o 0,3 procenta. Indický index Nifty 50 si v tomto týdnu připsal celkovou ztrátu 1,8 procenta, přičemž jeho termínové kontrakty v pátek klesly o 0,2 procenta.

Tento vývoj bezprostředně navázal na čtvrtý po sobě jdoucí pokles na Wall Street. V asijských obchodních hodinách termínové kontrakty na technologický index Nasdaq 100 (NQ=F) klesly o 0,2 procenta, zatímco futures na širší S&P 500 (ES=F) stagnovaly. Hlavním spouštěčem tohoto globálního ústupu od rizikovějších aktiv byla nově zveřejněná makroekonomická data ze Spojených států.

Americký index cen výrobců (PPI) v srpnu meziměsíčně vzrostl o 0,4 procenta. V meziročním srovnání pak výrobní inflace zrychlila na 5,4 procenta. Tato čísla podpořila očekávání finančních trhů, že americká centrální banka (Fed) přistoupí v příštím týdnu k dalšímu zvýšení úrokových sazeb. Trhy v současnosti naceňují pravděpodobnost tohoto kroku na přibližně 70 procent. Dalším klíčovým ukazatelem bude páteční zpráva o spotřebitelské inflaci, která ukáže, do jaké míry se vyšší náklady na energie propisují do širší ekonomiky.

Tlak na akciové trhy byl doprovázen výrazným pohybem na trhu se státními dluhopisy. Výnos desetiletých amerických státních dluhopisů se přiblížil k hranici 5 procent. Rostoucí výnosy se projevily i v asijsko-pacifickém regionu. Výnos tříletých australských vládních dluhopisů vyskočil na 5,05 procenta, což představuje nejvyšší úroveň od roku 2011. Výnos dvouletých novozélandských dluhopisů vzrostl o 24 bazických bodů.

Ceny ropy a geopolitická rizika

Dominantním makroekonomickým rizikem tohoto týdne zůstává energetický sektor. Cena severomořské ropy Brent (BZ=F) překonala psychologickou hranici 100 dolarů za barel a během obchodování se přiblížila až k úrovni 110 dolarů. Následně se stabilizovala kolem hodnoty 107,66 dolaru za barel. Za celý týden si tento referenční ropný benchmark připsal nárůst o téměř 13 procent.

Za tímto prudkým zdražením stojí především eskalující geopolitické napětí a z něj plynoucí obavy o plynulost dodávek na globální trhy. Konflikt v oblasti Hormuzského průlivu již způsobil narušení mezinárodní námořní dopravy. Situaci dále komplikuje postup jemenských povstalců Hútíů, kteří jsou podporováni Íránem. Jejich síly postoupily směrem k městu Mocha, které leží v těsné blízkosti strategicky významného průlivu Báb al-Mandab.

Postup těchto sil vyvolává na trzích obavy z dalšího tlaku na regionální energetické toky a plynulost námořní dopravy. Právě tento energetický šok a s ním spojená rizika jsou faktory, které v současnosti prohlubují obavy z šíření vyšších nákladů do širší inflace a následně nutí investory přehodnocovat svá portfolia.

Polovodičový sektor a umělá inteligence

Výprodej na asijských trzích zasáhl především technologický sektor, přičemž největší ztráty zaznamenaly akcie výrobců polovodičů. Změna makroekonomického prostředí tak zastínila předchozí zisky, které tyto společnosti nabraly díky optimismu kolem rozvoje umělé inteligence. Jihokorejská společnost SK Hynix (000660.KS) odepsala 3,4 procenta, nicméně v celotýdenním hodnocení si stále udržela nárůst o 12,7 procenta. Konkurenční Samsung Electronics (005930.KS) ztratil 3,9 procenta, přičemž jeho týdenní bilance zůstává v plusu o 5,3 procenta.

Podobný vývoj, kde denní propady korigovaly týdenní růst, byl patrný i u celých indexů. Zatímco jihokorejský KOSPI si za celý týden připsal 2,5 procenta, japonský Nikkei uzavřel týden se ztrátou 2,6 procenta. Právě v Japonsku byl tlak na technologické tituly obzvláště silný. Akcie společnosti Kioxia se propadly o 7,8 procenta a výrobce elektronických součástek TDK klesl o 3,1 procenta. Tchajwanský gigant Taiwan Semiconductor Manufacturing (TSM) oslabil o 1,43 procenta.

Pokles se nevyhnul ani čínskému technologickému sektoru. Šanghajský kompozitní index ztratil přes 2 procenta. Oslabovaly také čínské technologické firmy kótované v Hongkongu. Akcie společnosti Alibaba (BABA) klesly o 0,9 procenta, Meituan odepsal 1,1 procenta a Tencent (TCEHY) ztratil 0,2 procenta.

Navzdory tomuto plošnému výprodeji samotný příběh investic do umělé inteligence nevykazuje známky zpomalení. Společnost Oracle (ORCL) v prodlouženém obchodování posílila o více než 6 procent poté, co reportovala silnější než očekávaný růst svých cloudových služeb a rekordní objem nevyřízených objednávek v hodnotě 664 miliard dolarů, což ukazuje na rozsah poptávky po AI infrastruktuře.

Dalším důkazem trvající poptávky byl debut čínské společnosti Shanghai Enflame Technology, kterou podporuje zmíněný Tencent. Akcie tohoto podniku při svém vstupu na šanghajskou burzu vzrostly o zhruba 200 procent. Firma předtím od investorů vybrala 6,12 miliardy jüanů, což odpovídá přibližně 912 milionům dolarů. Tento výsledek podtrhuje silnou poptávku investorů po domácích alternativách k americkým čipům pro umělou inteligenci.