Evropské burzy se drží poblíž měsíčních minim

Evropské akcie ve středu převážně stagnovaly poté, co během předchozí seance sestoupily na nejnižší úrovně za více než měsíc. Trhy dál zatěžoval globální výprodej státních dluhopisů, který zvýšil náklady vládního financování, omezil likviditu a promítl se do oceňování akcií.

Německý akciový index DAX (^GDAXI) a francouzský index CAC 40 (^FCHI) v úterý uzavřely nejníže za více než měsíc. Londýnský index FTSE 100 (^FTSE) se rovněž posunul blíže vlastnímu měsíčnímu minimu, přestože ve srovnání s kontinentálními burzami vykazoval menší výkyvy.

Ve středu DAX odepsal 0,2 procenta, zatímco CAC 40 zůstal prakticky beze změny. Největší tlak pociťovaly cyklické tituly s vyšší citlivostí na hospodářský vývoj, automobilky a technologické společnosti. Prodejní aktivita přetrvávala také u výrobců kapitálového zboží a podniků ze segmentu zbytné spotřeby.

Vývoj evropských akcií souvisel především s rychlým přeceněním na dluhopisových trzích. Výnos referenčního desetiletého německého bundu se pohyboval kolem 3,35 procenta, tedy poblíž maxima od roku 2011. Výnos desetiletého amerického státního dluhopisu současně vystoupal nad 4,78 procenta a dostal se na několikaletý vrchol.

Vyšší výnosy mění ocenění firemních zisků

Růst výnosů státních dluhopisů působí na akciové trhy několika způsoby. Vyšší výnos bezpečnějších vládních cenných papírů zmenšuje rozdíl mezi očekávaným výnosem akcií a sazbou dostupnou na dluhopisovém trhu. Část kapitálu se proto přesouvá z kolísavějších akciových aktiv do nástrojů s pevným výnosem.

Změna sazeb se zároveň přímo promítá do modelů, které institucionální investoři používají k výpočtu současné hodnoty budoucích firemních peněžních toků. Diskontní sazba bývá navázána na výnosy státních dluhopisů. Jakmile tyto výnosy vzrostou, zvýší se i použitá diskontní míra a vypočtená současná hodnota budoucích zisků klesne.

Tento mechanismus má nejvýraznější dopad na růstová odvětví, u nichž se větší část očekávaných příjmů nachází ve vzdálenější budoucnosti. Patří mezi ně zejména technologie, zelená energetika a reality. Právě tyto obory bývají citlivější na změny dlouhodobých úrokových sazeb.

Vyšší tržní sazby také zdražují kapitálové výdaje a refinancování firemního úvěru. Podniky, které potřebují obnovovat splatné úvěry nebo financovat rozsáhlejší investice, tak čelí vyšším úrokovým nákladům. To snižuje očekávané čisté marže a následně také odhady budoucího zisku na akcii u společností s vysokou vahou v evropských indexech.

Souhra nižší současné hodnoty budoucích výnosů a rostoucích nákladů na financování vedla obchodníky k úpravám modelových hodnot evropských indexů. Výprodej dluhopisů tak na akcie dopadal jak přes přesuny kapitálu, tak prostřednictvím nižších očekávání firemních zisků.

Ropa zvyšuje inflační tlak, centrální banky zůstávají v centru dění

Dalším zdrojem nejistoty byly ceny energií. Ropa (CL=F) se po přímých americko-íránských úderech v Perském zálivu obchodovala nad 90 dolary za barel. Růst cen suroviny obnovil obavy, že energetická inflace může zůstat zvýšená až do roku 2027.

Komoditní šok podpořil očekávání, že hlavní centrální banky ponechají přísnější měnovou politiku v platnosti delší dobu. Obchodníci připisovali přibližně 60 až 65procentní pravděpodobnost zvýšení základní sazby americké centrální banky o 25 bazických bodů na zasedání 16. září. Očekávání se změnila po jestřábím projevu šéfa Fedu Kevina Warshe v Jackson Hole.

V eurozóně předběžná srpnová data ukázala mírné zpomalení jádrové inflace na 2,4 procenta. Celková inflace však kvůli energiím zrychlila na 3,3 procenta, což ponechalo Evropskou centrální banku pod tlakem před zasedáním naplánovaným na 10. září.

FTSE 100 zůstával ve středu převážně beze změny a vůči kontinentálním indexům byl odolnější. Pomáhalo mu vysoké zastoupení integrovaných ropných společností, mezi něž patří Shell plc (SHEL) a BP p.l.c. (BP) . Jejich hospodaření podporovaly zvýšené ceny ropy.

Akcie BP vzrostly o 1,3 procenta poté, co společnost jmenovala Iana Tylera předsedou správní rady. Pohyb tohoto titulu spolu s vahou energetického sektoru tlumil dopad slabšího výkonu ostatních částí britského trhu.