Útok zvýšil obavy o dodávky

Ceny ropy ve středu rostly, protože obchodníci vyhodnocovali riziko delšího a širšího konfliktu na Blízkém východě. Pozornost trhu se zaměřila především na útok Teheránem podporovaných Húsíů proti největší rafinerii v Saúdské Arábii.

Mezinárodní referenční ropa Brent (BZ=F) zdražila o 1,50 dolaru, tedy o 1,32 procenta, na 115,59 dolaru za barel. Americká ropa West Texas Intermediate (CL=F) přidala 1,47 dolaru neboli 1,47 procenta a dostala se na 101,37 dolaru za barel.

Oba hlavní ropné kontrakty tak během středečního obchodování vykázaly růst přes jedno procento. Vývoj cen odrážel zejména obavy, že případná další eskalace by mohla narušit tok ropy z regionu, který se nachází v centru nynějšího napětí.

Húsíové v úterý oznámili, že rafinerii Ras Tanura napadli balistickou raketou. Jejich tvrzení zesílilo obavy z rozšíření konfliktu a z možných dopadů na zpracování i přepravu suroviny. Trh proto nadále zohledňoval geopolitickou rizikovou přirážku spojenou s vývojem na Blízkém východě.

Trump hovořil o rychlém ukončení války

Dalším zdrojem nejistoty byly výroky Donalda Trumpa o válce s Íránem. Trump prohlásil, že konflikt skončí za jeho podmínek, a současně zdůraznil, že Teheránu musí být zabráněno v získání jaderných zbraní.

Na úterním předvolebním shromáždění v Texasu uvedl, že válku by bylo možné rychle ukončit. Jakákoli dohoda však podle něj musí zajistit, aby Írán nikdy nevlastnil jadernou zbraň. Jeho vystoupení navázalo na dřívější komentáře, podle nichž zvažoval dvě další možnosti postupu vůči Teheránu.

Jednou z nich bylo dosažení dohody, druhou pokračování vojenských akcí. Nejasnost ohledně zvoleného postupu udržovala pozornost obchodníků u možnosti obnovených úderů a jejich případného dopadu na regionální bezpečnost.

Účastníci ropného trhu proto sledovali nejen fyzickou dostupnost suroviny, ale také politická vyjádření a vojenské události. Právě obavy z přerušení dodávek udržovaly v cenách ropy přirážku spojenou s geopolitickým rizikem. Středeční pohyb Brentu a WTI nastal v době, kdy nebylo zřejmé, zda napětí povede k další vojenské eskalaci, nebo k dohodě s Íránem.

Izraelské volby směřovaly k patové situaci

Nejistotu v regionu dále prohloubil předběžný výsledek izraelských voleb. Hlasování podle prvních odhadů směřovalo k politickému patu, protože ani premiér Benjamin Netanjahu, ani jeho hlavní soupeř Gadi Eisenkot nezískali jasnou cestu k sestavení většinové vlády.

Předběžné průzkumy po uzavření volebních místností ukázaly, že oba soupeřící bloky zůstaly pod hranicí 61 mandátů, která je nutná k ovládnutí 120členného izraelského parlamentu. Výsledek tak otevřel možnost delších koaličních jednání.

Nejasné povolební uspořádání současně zkomplikovalo odhad dalšího izraelského postupu vůči Íránu. Směřování nové vlády nebylo z prvních výsledků zřejmé, protože žádný z hlavních bloků neměl dostatek křesel pro samostatné zajištění parlamentní většiny.

Vývoj v Saúdské Arábii, výroky Donalda Trumpa i nerozhodný stav izraelských voleb tak ve středu tvořily hlavní soubor geopolitických faktorů promítajících se do cen ropy. Obchodníci dál sledovali, zda dojde k dalším útokům a zda politická jednání změní dosavadní směr konfliktu s Íránem.