Méně emisí, výrazně vyšší částky

Současná vlna primárních veřejných nabídek se od internetového boomu z konce devadesátých let liší především rozsahem jednotlivých transakcí. Zatímco v roce 1999 zamířilo na burzu 476 společností, dnešní trh stojí na podstatně menším počtu mimořádně velkých emisí.

Podniky vstupující na burzu v roce 1999 získaly celkem 65 miliard dolarů. Po zohlednění inflace by tato částka v dnešních cenách odpovídala přibližně 133 miliardám dolarů, uvedl ve své zprávě Nicholas Colas, spoluzakladatel společnosti DataTrek Research.

Samotná SpaceX (SPCX) přitom při červnovém IPO získala 86 miliard dolarů. Další mimořádně rozsáhlou emisi připravuje vývojář umělé inteligence Anthropic, který by mohl prostřednictvím nabídky akcií získat téměř 100 miliard dolarů.

Colas upozornil, že takové uspořádání koncentruje značnou část kapitálu do několika společností. Přímé porovnání se situací před více než čtvrtstoletím proto podle něj naráží na zásadní rozdíly ve struktuře trhu. Rok 1999 přinesl stovky menších emisí, zatímco současné objemy utváří několik transakcí v řádu desítek miliard dolarů.

Rok 1999 nepřinesl pouze zaniklé internetové firmy

Burzovní boom z roku 1999 bývá spojován především s internetovými společnostmi, které později zanikly. Mezi tehdejšími emitenty byly například theglobe.com, internetový prodejce potravin Webvan či obchod s chovatelskými potřebami Pets.com, známý reklamní postavičkou ponožkové loutky.

Součástí stejného ročníku však byly i společnosti, které na veřejném trhu působí dodnes. Nvidia (NVDA) při svém debutu v roce 1999 posílila během prvního obchodního dne o 64 procent. Firma se tehdy zaměřovala především na grafické procesory pro počítačové hry a na burzu vstupovala s oceněním kolem 600 milionů dolarů.

Od té doby se Nvidia proměnila v jednoho z hlavních dodavatelů čipů pro systémy umělé inteligence a její tržní hodnota překročila pět bilionů dolarů. Rozdíl mezi tehdejším a současným oceněním zároveň ukazuje, jak malou část dnešní velikosti společnosti představovala při svém IPO.

Na burzu v roce 1999 vstoupily také Goldman Sachs (GS) , správce aktiv BlackRock (BLK) a přepravní společnost United Parcel Service (UPS) . Podle Colase větší počet emisí rozkládal kapitál mezi širší skupinu podniků a omezoval koncentraci spojenou s jednotlivými transakcemi.

Anthropic vykázal zpomalení mezikvartálního růstu

Vedle rozsahu plánované nabídky přitahuje pozornost také tempo růstu Anthropicu. Vývojář modelu Claude ve své registrační dokumentaci uvedl, že tržby ve třetím čtvrtletí vzrostly proti předchozím třem měsícům o 45 procent.

Ve druhém čtvrtletí přitom mezikvartální růst přesáhl 100 procent. Absolutní výše příjmů tak nadále roste, procentní tempo však podle zveřejněných údajů zpomalilo. Michael O’Rourke, hlavní tržní stratég společnosti JonesTrading, označil toto zpomalení před vstupem na burzu za faktor, který budou účastníci trhu zohledňovat.

V souvislosti s Anthropikem se hovoří o možném tržním ocenění kolem 1,5 bilionu dolarů. Jde o částku výrazně převyšující ocenění, s nímž před 27 lety vstupovala na burzu Nvidia. U společností této velikosti se současně projevuje efekt rostoucí srovnávací základny, kdy zachování stejného procentního tempa vyžaduje stále vyšší absolutní přírůstky tržeb.

Joel Shulman, ředitel investiční společnosti ERShares, uvedl, že Anthropic není součástí jejího fondu zaměřeného na soukromé společnosti před IPO a veřejně obchodované podniky. Jako důvody zmínil rozsah výdajů na umělou inteligenci, nejistotu kolem návratnosti těchto nákladů a sílící konkurenci levnějších systémů AI.

Do skupiny velkých technologických firem zvažujících vstup na veřejný trh patří také OpenAI, vlastník služby ChatGPT. Podle dostupných informací firma uvažuje o IPO v roce 2027. Současná vlna se tak od roku 1999 liší nejen počtem emisí, ale také velikostí podniků, které na burzu míří, a objemem kapitálu soustředěným do jednotlivých nabídek.