Zisk od začátku roku překročil 44 miliard franků

Švýcarská národní banka (SNBN.SW) vykázala za třetí čtvrtletí roku 2026 zisk z investic ve výši 19,1 miliardy švýcarských franků, což odpovídá přibližně 23,3 miliardy dolarů. K výsledku přispěly především její zásoby zlata a aktiva vedená v zahraničních měnách.

Souhrnný zisk centrální banky za prvních devět měsíců roku tak vzrostl na 44,2 miliardy franků, tedy zhruba 53,8 miliardy dolarů. Výsledek zvyšuje pravděpodobnost, že banka po skončení roku převede část peněz švýcarské federální vládě a nižším úrovním veřejné správy.

Samotný zisk za třetí čtvrtletí nicméně ve srovnání se stejným obdobím roku 2025 klesl téměř o 32 %. Čtvrtletní účetní výsledek SNB zahrnuje úrokové výnosy, dividendy a změny ocenění majetku, které vznikají v důsledku pohybu měnových kurzů a tržních cen.

Výše vykázaného zisku se proto může mezi jednotlivými obdobími výrazně měnit podle vývoje světových finančních trhů. Vedle výnosů z dluhopisů a akcií se do něj promítá také hodnota devizových rezerv po přepočtu do švýcarských franků.

Výnos ze zlata se meziročně téměř rozpůlil

Čistý výnos z držby zlata (GC=F) dosáhl během tří měsíců do konce září 7,6 miliardy franků. Ve třetím čtvrtletí roku 2025 přitom stejná část portfolia přinesla 14,3 miliardy franků.

Cena drahého kovu v roce 2025 vzrostla přibližně o 66 % a opakovaně překonávala rekordy. V roce 2026 byl její vývoj podstatně kolísavější. Od začátku letošního roku hodnota zlata podle zdrojových údajů klesla o více než 7 %.

Zisk z devizových pozic SNB, mezi něž patří také investice do zahraničních akcií, činil 11,6 miliardy franků. Meziročně šlo o pokles přibližně o 15 %. Většinu devizových rezerv banka nedrží v hotovosti, ale ve finančních aktivech denominovaných v cizích měnách. Vedle toho spravuje menší portfolio dluhopisů ve švýcarských francích.

Na konci třetího čtvrtletí připadalo 61 % devizových rezerv na státní dluhopisy. Do této kategorie SNB započítává také vklady u jiných centrálních bank a u Banky pro mezinárodní platby. Akcie tvořily 28 % rezerv a zbývajících 11 % představovaly jiné dluhopisy.

Z hlediska měnového složení bylo 39 % portfolia denominováno v eurech a 37 % v amerických dolarech. Podíl japonského jenu činil 7 % a britské libry 6 %. Měnový pár americký dolar/švýcarský frank (CHF=X) ovlivňoval výsledky banky výrazně i v předchozích obdobích.

Švýcarský frank během roku 2025 vůči dolaru posílil přibližně o 12 %. Podpořil jej přesun části kapitálu do měn považovaných za bezpečné poté, co americký prezident Donald Trump oznámil zavedení cel. Od začátku roku 2026 však frank proti americké měně ztratil zhruba 3,6 %.

Akciové portfolio se řídí referenčními indexy

Rozsáhlé akciové portfolio odlišuje SNB od dalších velkých centrálních bank, včetně amerického Federálního rezervního systému a Bank of England. Ty na akciových trzích zpravidla přímo neinvestují. Švýcarská centrální banka naproti tomu drží v akciích více než čtvrtinu svých devizových rezerv.

SNB vystupuje jako pasivní investor a nevybírá jednotlivé společnosti podle vlastního hodnocení. Složení akciové části portfolia vychází z referenčního koše mezinárodních indexů. Převládají v něm akcie středních a velkých společností z rozvinutých trhů.

Většina rozdělovaného zisku směřuje federální vládě a místním vládám. Akcionáři mohou obdržet dividendu, pokud má banka dostatečně vysoký vlastní kapitál. Jestliže investice skončí ztrátou nebo kapitálové podmínky nejsou splněny, SNB nemusí peníze veřejným rozpočtům vyplatit.

Banka současně uvádí, že maximalizace investičního výnosu není jejím hlavním cílem. Jejím mandátem je zajišťovat cenovou stabilitu ve Švýcarsku s přihlédnutím k hospodářskému vývoji. Měnověpolitická rozhodnutí proto mohou mít i negativní dopad na roční účetní výsledek.

Na rozdíl od řady jiných centrálních bank může SNB při plnění mandátu využívat úrokové sazby i opatření ovlivňující měnový kurz. Její cílové pásmo inflace se pohybuje mezi 0 % a 2 %.