Právě teď

Mercedes-Benz (OTC:MBGAF) ukončí výrobu svých modelů Citan a třídy T, informoval v pátek list Automobilwoche s odvoláním na dokument informující o tomto rozhodnutí prodejce.

Model Citan – pro komerční využití – a třída T – pro soukromé využití – budou postupně ukončeny v polovině příštího roku spolu s jejich elektrickými verzemi, uvádí zpráva.

Dodává, že tím také končí dlouholetá spolupráce s francouzským partnerem Renault (EPA:RENA) na této modelové řadě.

Řecko vede jednání o koupi dvou použitých fregat třídy Bergamini od Itálie, jak v pátek oznámil ministr obrany Nikos Dendias. Tento krok je součástí širšího plánu modernizace vojenských sil tohoto člena NATO.

Země vyčlenila na víceletý obranný plán rozpočet ve výši 25 miliard eur. Tento rozsáhlý plán zahrnuje nákup ponorek a bezpilotních letounů a také výstavbu protiletadlového a protiletadlového dómu.

Výdaje Řecka na obranu již nyní dosahují přibližně 3 % jeho HDP, což je téměř dvojnásobek průměru zemí Evropské unie. Kromě potenciálního nákupu od Itálie jedná Řecko také s Francií o pořízení čtvrté francouzské fregaty Belharra vyzbrojené řízenými střelami. Probíhající jednání s Itálií a Francií podtrhují odhodlání Řecka modernizovat své obranné schopnosti.

Spojené státy zvažují zvýšení tlaku na Írán zastavením vývozu ropy. Podle amerického ministra energetiky Chrise Wrighta, který vystoupil v pátek, je tento plán součástí širší strategie, jejímž cílem je ovlivnit Teherán v otázce jeho jaderného programu.

Wright byl v době svých komentářů v Abú Zabí. Vyjádřil přesvědčení, že spojenci Spojených států v Perském zálivu jsou velmi znepokojeni vyhlídkou na Írán vyzbrojený jadernými zbraněmi. Podle Wrighta tito spojenci souhlasí s postojem USA, že takový výsledek by nebyl prospěšný pro nikoho ze zúčastněných.

David Einhorn ze společnosti Greenlight Capital označil cla za „regresivní daň“, která si vyžádá zásah amerického Federálního rezervního systému. Stalo se tak v návaznosti na vyšší než očekávaná globální cla prezidenta Donalda Trumpa, která investory zaskočila a vedla k poklesu trhů.

V nedávném rozhovoru v pořadu „Bloomberg Wealth with David Rubenstein“ Einhorn vyjádřil svůj názor na cla a označil je za útoky. Jeho komentáře následovaly po středečním prudkém růstu trhů, po kterém následoval další propad poté, co Trump nečekaně oznámil 90denní zastavení „recipročních cel“. Jedinou výjimkou bylo zvýšení cel na čínské zboží na 145 %.

Einhorn, známý svou úspěšnou sázkou proti Lehman Brothers před finanční krizí v roce 2008, naznačil, že tato cla budou mít nepřiměřený dopad na osoby s nižšími příjmy a budou mít inflační účinek, který by mohl zpomalit ekonomiku. Předpokládá, že americký Federální rezervní systém bude muset snížit sazby více, než trh v současnosti předpokládá.

Einhornova kritika Trumpových celních plánů se shoduje s názory dalších osobností Wall Street, jako jsou Jamie Dimon, Ken Griffin, Stan Druckenmiller a Bill Ackman. Ti všichni varovali, že tato cla by mohla potenciálně uvrhnout ekonomiku do recese. Ackman dokonce navrhl, že by mohla vést k „ekonomické nukleární zimě“, kterou by si sama vyvolala.

Peking v pátek zvýšil cla na dovoz z USA na 125 %, čímž reagoval na rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa zvýšit cla na čínské zboží a zvýšil sázky v obchodní válce, která hrozí ukončením globálních dodavatelských řetězců.

Odvetná opatření Číny zintenzivnila hospodářský chaos, který Trumpova cla rozpoutala, trhy se dále propadají a zahraniční lídři si lámou hlavu, jak reagovat na největší narušení světového obchodního řádu za poslední desetiletí.

„Riziko recese je nyní mnohem, mnohem vyšší než před několika týdny,“ uvedl Adam Hetts, globální ředitel divize multi-asset ve společnosti Janus Henderson.

Krátká úleva pro oslabené akcie, která byla vidět poté, co se Trump rozhodl pozastavit cla pro desítky zemí na 90 dní, se rychle rozplynula, protože pozornost se vrátila k eskalujícímu obchodnímu konfliktu mezi USA a Čínou.

Podle analytiků stojí zvýšení cla proti sobě za znemožnění obchodu se zbožím mezi dvěma největšími ekonomikami světa. Tento obchod měl v roce 2024 hodnotu více než 650 miliard dolarů.

Globální dluhopisové fondy zaznamenaly v týdnu do 9. dubna největší týdenní odliv za posledních pět let, když se investoři stáhli i z tradičně bezpečnějších dluhopisů v souvislosti s obavami z recese a eskalující obchodní válkou mezi USA a Čínou, která podněcuje obavy z inflace ve Spojených státech.

Podle údajů společnosti LSEG Lipper investoři během týdne stáhli z globálních dluhopisových fondů čistých 25,71 miliardy dolarů, což je největší částka za týden od 1. dubna 2020.

Americké státní dluhopisy zaznamenaly tento týden silný výprodej poté, co prezident Donald Trump vystupňoval obchodní válku s Čínou, když ve středu zvýšil cla na čínský dovoz na efektivní sazbu 145 % a podnítil obavy, že Peking by mohl zvýšit svá vlastní cla. Čína k tomuto kroku v pátek skutečně přistoupila a zvýšila svá cla na americký dovoz na 125 %.

Referenční výnos desetiletých amerických státních dluhopisů se tento týden zatím zvýšil o zhruba 45,5 bazického bodu na 4,45 %, což je největší nárůst za týden od listopadu 2001.

Někteří analytici uvedli, že výprodej amerických dluhopisů signalizuje změnu globální důvěry, kdy se státní dluhopisy, které byly dlouho považovány za základ finančního systému, dostávají pod tlak rostoucího geopolitického napětí a pochybností o finanční dominanci USA.

Akcie Morgan Stanley (NYSE:MS) vzrostly v pátečním předobchodním období o téměř 2 % poté, co banka na Wall Street dosáhla v prvním čtvrtletí zisku a tržeb, které překonaly očekávání analytiků.

Společnost vykázala za čtvrtletí zisk na akcii (EPS) ve výši 2,60 USD, čímž překonala konsenzuální odhad 2,26 USD. Tržby dosáhly 17,7 miliardy dolarů, což rovněž překonalo předpokládaných 16,76 miliardy dolarů.

Výrazně vyčnívala oblast prodeje a obchodování s akciemi společnosti Morgan Stanley, která vygenerovala tržby ve výši 4,13 miliardy USD, což výrazně předčilo očekávání ve výši 3,42 miliardy USD.

Správa majetku však dosáhla mírně pod očekáváním 7,3 miliardy USD oproti předpokládaným 7,44 miliardy USD.

Návratnost vlastního kapitálu banky za dané období činila 20 % oproti očekávaným 15,1 %, zatímco návratnost hmotného kapitálu se vyšplhala na 37 %, čímž rovněž překonala 20% odhad.

Zisk společnosti Wells Fargo v prvním čtvrtletí vzrostl o 6 %, protože vybrala více poplatků za správu majetku a investiční bankovnictví, ale její generální ředitel varoval, že americká cla mohou zpomalit hospodářský růst.

Americké banky vstoupily do roku 2025 s optimistickým výhledem, který podpořila pružná ekonomika, oživení obchodování a podnikatelsky vstřícná prohlášení nové administrativy.

Optimismus se však v posledním týdnu rozplynul, protože kolísavá prohlášení prezidenta Donalda Trumpa o clech podnítila obavy z inflace, která by mohla americkou ekonomiku uvrhnout do recese.

„Podporujeme ochotu administrativy zabývat se překážkami spravedlivého obchodu pro Spojené státy, i když s tak významnými kroky jsou jistě spojena rizika,“ uvedl v prohlášení generální ředitel Charlie Scharf.

„Očekáváme pokračující volatilitu a nejistotu a jsme připraveni na pomalejší ekonomické prostředí v roce 2025, ale skutečný výsledek bude záviset na výsledcích a načasování politických změn.“

Přesto banka zopakovala svou roční prognózu úrokových výnosů. Akcie banky se sídlem v kalifornském San Franciscu v předobchodní fázi vzrostly o 2 %. Od poslední uzávěrky letošního roku zatím klesly o 10 %.

Rozhodnutí USA zachovat 10% celní sazbu bylo označeno za potenciální překážku pro globální ekonomiku. Stalo se tak poté, co se prezident Donald Trump rozhodl dočasně pozastavit vyšší cla. Podle komisaře Evropské unie pro hospodářství Valdise Dombrovskise jsou hospodářské vyhlídky stále nepředvídatelnější.

Dombrovskis vyjádřil své obavy na páteční tiskové konferenci ve Varšavě. Zdůraznil, že desetiprocentní reciproční cla, která stále platí pro téměř všechny země, představují pro světovou ekonomiku značnou výzvu. Prohlásil: „Neměli bychom zapomínat, že 10% reciproční cla zůstávají v platnosti nebo pro téměř všechny země a představují pro globální ekonomiku ránu.“

Toto rozhodnutí USA zachovat 10% cla i po pozastavení vyšších cel vnáší do globální ekonomické situace další nejistotu. Cla se vztahují na téměř všechny země a jejich dopad by mohl potenciálně narušit hospodářské aktivity po celém světě.

JPMorgan Chase v pátek překonala odhady zisku za první čtvrtletí díky rekordnímu obchodování s akciemi a vyšším poplatkům za upisování dluhu a poradenství při fúzích.

Akcie největší americké banky před otevřením burzy vzrostly o zhruba 3 %, i když generální ředitel Jamie Dimon zůstal ohledně ekonomiky obezřetný, protože korporátní Amerika se pohybuje v důsledku cel prezidenta Donalda Trumpa.

„Klienti se stali opatrnějšími v souvislosti s nárůstem tržní volatility způsobené geopolitickým a obchodním napětím,“ uvedl Dimon. „Ekonomika čelí značným turbulencím, včetně geopolitiky.“

Banka zvýšila rezervy na úvěrové ztráty na 3,3 miliardy dolarů z loňských 1,9 miliardy dolarů. Spotřebitelé a podniky by mohli mít potíže se splácením svých úvěrů, pokud nové dovozní poplatky znovu zažehnou inflaci a utlumí hospodářský růst.

Výsledky největší americké banky nabízejí pohled na ekonomické důsledky Trumpova obchodního programu. Akcie bank se po oznámení cel minulý týden propadly.

Nejistota spojená s obchodní politikou podpořila turbulence na trhu. Trump minulý týden představil vysoká reciproční cla na desítky zemí, aby ve středu řadu z nich pozastavil.

Podle páteční zprávy agentury Reuters čelí čínské automobilky Geely a BYD (SZ:002594) zpoždění svých plánů na výrobu automobilů v Latinské Americe, protože Čína musí jejich projekty ještě schválit uprostřed obchodní a ekonomické nejistoty podpořené americkými cly.

Začátkem února dosáhly společnosti Geely a francouzská automobilka Renault (EPA:RENA) dohody, která by společnosti Geely umožnila využívat výrobní zařízení Renaultu v Brazílii a získat menšinový podíl v latinskoamerických aktivitách Renaultu. Společnost BYD mezitím oznámila, že v roce 2023 plánuje založit továrnu v Mexiku, jejíž umístění by mělo být zveřejněno do konce roku 2024.

Oba projekty se však setkaly s delším než očekávaným zpožděním při získávání souhlasu Pekingu. Čínský státní plánovač vyjádřil zástupcům obou automobilek obavy z možných rizik spojených s přenosem technologií v souvislosti s jejich plány, aniž by uvedl další podrobnosti, dodává zpráva.

Představitelé sdružení automobilového průmyslu v zemi samostatně varovali automobilky, že cla zavedená americkým prezidentem Donaldem Trumpem mohou vést k nejistotě v globálním obchodu a ekonomikách, a tím zkomplikovat rizika a návratnost jejich investic.

Konečná rozhodnutí zatím nebyla přijata, dodala zpráva.

Aktiva největšího světového správce peněz BlackRock (NYSE:BLK) vzrostla v prvním čtvrtletí na rekordní úroveň navzdory volatilitě na finančních trzích, kterou podpořily návrhy amerického prezidenta Donalda Trumpa na zavedení cel.

Aktiva spravovaná newyorskou firmou se zvýšila na 11,58 bilionu dolarů z 10,47 bilionu dolarů na konci stejného tříměsíčního období o rok dříve a z 11,55 bilionu dolarů na konci loňského roku, uvedla v pátek.

Čistý zisk společnosti BlackRock se za tři měsíce do 31. března snížil na 1,51 miliardy dolarů, tj. 9,64 dolaru na akcii, z 1,57 miliardy dolarů, tj. 10,48 dolaru na akcii, o rok dříve. Po očištění o položky, jako jsou náklady spojené s akvizicemi, činil zisk na akcii 11,30 USD, což je meziročně o 15 % více.

K nárůstu došlo navzdory širšímu oslabení amerických akcií v prvním čtvrtletí, kdy optimismus trhu z Trumpova návratu do Bílého domu vystřídala ekonomická nejistota způsobená oznámením amerických cel vůči obchodním partnerům.

„Nejistota a obavy z budoucnosti trhů a ekonomiky dominují v rozhovorech s klienty,“ uvedl v prohlášení generální ředitel a předseda představenstva společnosti BlackRock Larry Fink.

„Podobná období jsme zažili již dříve, když došlo k velkým strukturálním změnám v politice a na trzích – například finanční krize, COVID a prudký nárůst inflace v roce 2022. Vždy jsme zůstali ve spojení s klienty a následovaly některé z největších skoků v růstu společnosti BlackRock,“ řekl.

Pavel Prass, spolumajitel ruského technologického gigantu Yandex (NASDAQ:NBIS), se chystá zvýšit svou investici do konkurenční společnosti Yandex, VK, prostřednictvím společnosti, v níž drží menšinový podíl, jak vyplývá z pátečního prohlášení VK.

V červenci 2024 byla uzavřena transakce v hodnotě 5,4 miliardy dolarů zahrnující hotovost a akcie, čímž zahraniční vlastnictví ve společnosti Yandex, často označované jako ruský Google (NASDAQ:GOOGL), skončilo. To by mohlo potenciálně zvýšit kontrolu Kremlu nad internetem v zemi.

Koupě ruských aktiv společnosti Yandex byla provedena skupinou ruských investorů, která zahrnovala vrcholné ruské vedení společnosti Yandex, fond spravovaný ropným gigantem Lukoil a tři další firmy vlastněné podnikateli Alexandrem Čačavou, Alexandrem Rjazanovem a samotným Prassem.

Společnost VK, která v roce 2024 vykázala čistou ztrátu přesahující 1 miliardu dolarů, plánuje získat až 115 miliard rublů (1,37 miliardy dolarů) prostřednictvím dodatečné emise akcií současným akcionářům s cílem zmírnit své dluhové zatížení.

Prohlášení VK potvrzuje, že Prass je stávajícím akcionářem VK, což naznačuje trend konsolidace v technologickém sektoru v Rusku.

Banka BofA Securities snížila rating společnosti Schroders (LON:SDR) na „underperform“ z „neutral“ a snížila svůj cenový cíl na 300 pencí ze 425 pencí s odkazem na slabší očekávání zisku, utlumený sentiment investorů a omezený růst ocenění.

Revize přichází v době, kdy společnost Schroders čelí přetrvávajícím nepříznivým faktorům na veřejných trzích a devizových trzích.

Banka BofA snížila prognózy zisku na akcii společnosti o 10 % až 13 % do roku 2027, což odráží tlaky na horní linii, nižší výkonnost trhu a dopady měnových kurzů.

Společnost Schroders se nyní obchoduje na přibližně 9,5násobku odhadovaného zisku v roce 2026, zatímco dlouhodobý průměr v sektoru je přibližně 13násobek.

Banka BofA neočekává opětovné ocenění, dokud nedojde k trvalému zlepšení čistých toků, které v současné době předpovídá na úrovni pouhého 1 % ročně do roku 2027.

Očekává se, že čisté toky zůstanou pod tlakem. BofA odhaduje odliv v prvním čtvrtletí ve výši 300 milionů liber, ve druhém čtvrtletí klesne na 1,3 miliardy liber bez započtení mandátu St. James’s Place ve výši 5,2 miliardy liber.

Podle prezidentky Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeové fungují finanční trhy eurozóny uprostřed globálních turbulencí efektivně. Uvedla to v pátek a zdůraznila, že ECB pozorně sleduje dopady oslabování amerického dolaru.

Lagardeová na tiskové konferenci ve Varšavě uvedla, že trh s dluhopisy a tržní infrastruktury v Evropě, konkrétně v eurozóně, fungují spořádaně. Zdůraznila důležitost těchto zjištění, neboť svědčí o stabilitě finančních systémů v regionu navzdory globálním hospodářským nepokojům.

Ačkoli ECB neusiluje o konkrétní směnný kurz, Lagardeová uvedla, že banka zůstává ostražitá, protože pohyby na trhu mají přímý vliv na inflaci. Vysvětlila, že tyto výkyvy je třeba zahrnout do ekonomických modelů, aby přesně odrážely současné ekonomické klima. To zahrnuje i nedávné oslabení amerického dolaru, které ECB pozorně sleduje kvůli jeho potenciálnímu dopadu na ekonomiku eurozóny.

Italský výrobce pneumatik Pirelli pozastavil plány na další investice ve Spojených státech, protože se snaží zmírnit napětí spojené s tím, že jeho největším investorem je čínská státní skupina Sinochem.

Sinochem má v Pirelli 37% podíl a je ve sporu se společností a jejími italskými akcionáři ohledně správy a řízení v době, kdy se stále častěji ukazuje, že podnikání ve Spojených státech, které jsou jedním z klíčových trhů Pirelli, brání skutečnost, že je společnost považována za podnik spojený s Čínou.

Společnost Pirelli dosahuje přibližně 25 % svých příjmů v Severní Americe, kterou obsluhuje především prostřednictvím svých závodů v Mexiku, Jižní Americe a Evropě, ačkoli provozuje také menší závod v americkém státě Georgia.

Italská vláda zasáhla v roce 2023, aby omezila pravomoci společnosti Sinochem ve společnosti Pirelli a zaštítila autonomii vedení.

V reakci na páteční zprávu médií společnost Pirelli uvedla, že její přání zvýšit výrobní kapacitu v USA „je známo již delší dobu“.

„V současné době však nebylo nic rozhodnuto vzhledem k regulačním překážkám spojeným s otázkami řízení a akcionářské struktury, ohledně kterých … stále probíhají hodnocení a hloubkové analýzy se společností Sinochem,“ uvedla společnost v prohlášení.

Společnost BNY v pátek vykázala 17% nárůst zisku za první čtvrtletí, protože spravovala vyšší objem aktiv v úschově, což zvýšilo její příjmy z poplatků.

Poplatky banky, které se obvykle počítají jako procento z aktiv v úschově, těžily z akvizice nových klientů a zvýšené volatility trhu, která vedla k tomu, že investoři agresivně upravovali svá portfolia, aby se proti jejímu dopadu ochránili.

Upravený zisk připadající na akcionáře BNY činil za tři měsíce do 31. března 1,15 miliardy USD, tj. 1,58 USD na akcii, ve srovnání s 982 miliony USD, tj. 1,25 USD na akcii ve stejném období před rokem.

„Při pohledu do budoucna jsme připraveni na širokou škálu makroekonomických a tržních scénářů, protože výhled provozního prostředí je stále nejistější,“ řekl Robin Vince, prezident a generální ředitel společnosti BNY.

Její celkové příjmy z poplatků vzrostly ve sledovaném čtvrtletí meziročně o 3 % na 3,40 miliardy USD.

Citi snížila své prognózy zisku a tržeb pro společnosti Nvidia (NASDAQ:NVDA) a Marvell Technology (NASDAQ:MRVL) s poukazem na nižší očekávání kapitálových výdajů v oblasti cloud computingu a přetrvávající makro nejistotu vyplývající z obchodního napětí.

V případě společnosti Nvidia Citi snížila své prognózy počtu jednotek GPU v kalendářním roce 2025 (CY25) a 2026 o 3 %, resp. 5 %, jelikož prognózy růstu kapitálových výdajů na hyperscalery byly revidovány na +35 % a +15 %.

Tento krok odráží „převážně nižší obavy o capex společnosti Microsoft (NASDAQ:MSFT) a vyšší riziko pozastavení podnikových investic v souvislosti s nejistotou kolem globální ekonomiky kvůli pokračující obchodní válce“.

V důsledku toho byly odhady zisku na akcii (EPS) společnosti Nvidia sníženy o 3 % v roce CY25 a o 6 % v roce CY26, zatímco cílová cena byla snížena na 150 USD ze 163 USD.

Přesto Citi poznamenala, že silné postavení společnosti Nvidia na trhu a její cenová síla mohou pomoci zmírnit některé dopady na marže.

„Vzhledem k jejímu vedoucímu postavení v oblasti technologií a nepružnosti cen GPU pro umělou inteligenci“ se očekává, že společnost ‚částečně přenese zvýšené náklady na GPU, které mohou pramenit z obchodní války,‘ uvedl analytik Atif Malik.

Makléřští klienti ruské dceřiné společnosti americké banky Citi začali dostávat kupónové platby z cenných papírů, které byly v Evropě zmrazeny v důsledku západních sankcí, tvrdí ruské právní kanceláře s odvoláním na své klienty.

Citi na žádost o komentář bezprostředně nereagovala.

Západní sankce uvalené v červnu 2022 na ruský Národní depozitář vypořádání (NSD) v reakci na ruskou vojenskou ofenzívu na Ukrajině vedly ke zmrazení podílů ruských investorů v evropských depozitářích Euroclear a Clearstream.

V důsledku sankcí byla zmrazena ruská státní aktiva v hodnotě přibližně 300 miliard dolarů, ale postiženy byly i miliony soukromých investorů.

„Od večera 9. dubna začali klienti Citibank dostávat kupónové platby a vypořádání, které byly dlouhou dobu považovány za zmrazené,“ uvedli právníci Wealth IQ ve zprávě.

„Mluvíme pouze o Citi Russia a pouze o penězích (nikoliv cenných papírech).“

Objem uvolňovaných prostředků nebyl bezprostředně jasný.

Advokátní kancelář Delcredere uvedla, že od belgického ministerstva financí obdržela řadu povolení k výběru zablokovaných peněz klientů Citi v Rusku.

Belgické ministerstvo financí se odmítlo vyjádřit s odvoláním na předpisy EU, které zakazují zveřejňovat určité informace týkající se Ukrajiny.