Právě teď

Po nedávném raketovém útoku a pokusu o únos lodi společnosti Maersk, který vedl k pozastavení tranzitu přes Rudé moře, se sazby za námořní přepravu zvyšují. Útoky, které provedli jemenští bojovníci Hútíové podporující palestinskou skupinu Hamás, si vyžádaly změnu trasy kolem jižního cípu Afriky, což zvýšilo náklady plavidel na delší plavbu. Suezský průplav, který spojuje Rudé moře se Středozemním mořem, je klíčovou obchodní cestou pro přepravu pohonných hmot, potravin a spotřebního zboží z Asie a Blízkého východu do Evropy. Toto narušení způsobuje zpoždění dodávek pro společnosti, jako jsou IKEA, Walmart a Amazon. Sazby za přepravu z Asie do severní Evropy se více než zdvojnásobily na více než 4 000 USD za 40stopý kontejner, zatímco ceny za přepravu z Asie do Středomoří se vyšplhaly na 5 175 USD. Očekává se, že sazby dále porostou, přičemž někteří dopravci oznámili sazby vyšší než 6 000 USD za 40stopý kontejner pro zásilky ze Středomoří. Kromě toho přesměrování lodí značně prodloužilo plavby, přičemž zpoždění se pohybuje od 7 do 20 dnů. Sazby za přepravu z Asie do Severní Ameriky rovněž rostou, protože se očekává přesměrování nákladu, aby se zabránilo problémům spojeným s Rudým mořem. I když však sazby prudce vzrostly, stále jsou nižší než loňské rekordní hodnoty způsobené pandemií.

Podle Sandeepa Yadava, vedoucího oddělení fixních výnosů v podílovém fondu DSP, se očekává, že výnosy desetiletých indických dluhopisů v roce 2024 klesnou přibližně o 50 bazických bodů. Yadav naznačuje, že nyní je “vhodná” doba pro investory s pevným výnosem, aby zvýšili duraci svého dluhu. Firma spravuje aktiva v hodnotě 440 miliard rupií (5,29 miliardy USD). Yadav doporučuje investorům s vyšším rizikovým apetitem nákup cenných papírů se sedmiletou nebo delší dobou splatnosti. Očekává, že výnos desetiletých dluhopisů dosáhne 6,70-6,75 %, což bude podpořeno silnou poptávkou a snížením sazeb ze strany Federálního rezervního systému USA a Indické rezervní banky. Současný výnos činí 7,22 % a riziko durace je upřednostňováno před úvěrovým rizikem. Yadav uvádí, že nejhorším scénářem je stagnace výnosů na současných úrovních, které stále poskytují atraktivní výnosy nad 7 %. Předpokládá se, že místní poptávka bude silná díky růstu vkladové základny bank a spravovaná aktiva pojišťoven a penzijních fondů mohou převážit nad nabídkou. Yadav také očekává pokračující příliv zahraničních investic v důsledku zařazení indických dluhopisů do dluhového indexu rozvíjejících se trhů společnosti JPMorgan.

Praha – Výroba elektřiny v České republice loni klesla meziročně o deset procent, celkově tuzemské elektrárny vyrobily 72 terawatthodiny (TWh) elektřiny. Je to nejnižší výroba od roku 2002. Důvodem je hlavně nižší ekonomická aktivita v průmyslu. Spolu s tím tak klesá i spotřeba. Vyplývá to z analýzy poradenské společnosti EGÚ Brno, kterou poskytla ČTK. V celé EU výroba elektřiny v loňském roce klesla o 66 TWh.

Společnost Carrefour, jeden z předních francouzských maloobchodních prodejců, oznámila, že kvůli rostoucím nákladům již nebude prodávat výrobky společnosti PepsiCo. Od čtvrtka bude v prodejnách Carrefour vyvěšen nápis, že důvodem tohoto rozhodnutí je “nepřijatelné zvýšení cen”. Zatím není jasné, zda budou odstraněny již naskladněné výrobky PepsiCo. Tento krok poukazuje na pokračující boj mezi maloobchodníky a globálními potravinářskými koncerny o ceny, protože obě strany se potýkají s rostoucí inflací. Několik maloobchodních prodejců potravin v různých zemích již zastavilo objednávky od společností vyrábějících spotřební zboží kvůli zvýšení cen. Společnost Carrefour, známá svým odporem k vyšším cenám, již dříve zavedla kampaň “shrinkflation”, jejímž cílem bylo odsoudit výrobky, u nichž se zmenšila velikost porcí při zachování vyšších nákladů. Francouzská vláda v rámci boje proti inflaci vyzvala k dřívějšímu vyjednávání o cenách mezi maloobchodníky a dodavateli. Francouzští spotřebitelé se nadále potýkají s dalšími finančními problémy, včetně vysokých účtů za energie.

Podle průzkumu HCOB Composite Purchasing Managers’ Index (PMI) podnikatelská aktivita v eurozóně na konci roku 2023 nadále klesala, a to především v důsledku poklesu v odvětví služeb. Index PMI, který je považován za spolehlivý ukazatel stavu ekonomiky, byl za prosinec revidován na 47,6 bodu, což odpovídá listopadové hodnotě a naznačuje, že ekonomika bloku se může nacházet v recesi. Index PMI ve službách se mírně zlepšil na 48,8 bodu, ale zůstal pod hranicí 50 bodů, což naznačuje nedostatek růstových signálů. Pokles poptávky po službách vykázal určité zmírnění, ale zůstal pod hodnotou 50 již šest měsíců po sobě. Sesterský průzkum navíc odhalil, že aktivita v továrnách eurozóny se v prosinci snížila již 18. měsíc po sobě. Navzdory zpomalení poptávky rostly složené výrobní ceny nejrychlejším tempem od června, což naznačuje, že inflace pravděpodobně zůstane nad 2% cílem Evropské centrální banky. Přestože se nálada ohledně příštího roku zlepšila, někteří ekonomové se domnívají, že stagnující sektor služeb může bránit plánům Evropské centrální banky na snížení sazeb v blízké budoucnosti.

Praha – Banky v Česku loni poskytly podle odhadu hypotéky za 138 miliard korun, o 25 miliard méně než roce 2022. Objem úvěrů ze stavebního spoření klesl o 20 miliard na 34 miliard korun. Na tiskové konferenci to dnes řekl generální ředitel Hypoteční banky a ČSOB stavební spořitelny Martin Vašek. Podle odhadů skupiny ve čtvrtém čtvrtletí minulého roku klesly ceny bytů a rodinných domů, zatímco ceny pozemků vzrostly. Hypoteční banka ze skupiny ČSOB je lídrem tuzemského hypotečního trhu.

Podle předběžných údajů se inflace v prosinci zvýšila v šesti hospodářsky významných německých spolkových zemích. To naznačuje, že německou inflaci čeká náročná cesta. V Severním Porýní-Vestfálsku, nejlidnatější spolkové zemi, se míra inflace v prosinci zvýšila na 3,5 % z 3,0 % v předchozím měsíci. V Bavorsku vzrostla na 3,4 % z 2,8 %, zatímco v Braniborsku se zvýšila na 4,5 % ze 4,1 %, v Sasku na 4,3 % z 3,9 %, v Bádensku-Württembersku na 3,8 % z 3,4 % a v Hesensku na 3,5 % z 2,9 % v předchozím měsíci. Ekonomové předpovídají, že harmonizovaná inflace v Německu v prosinci dosáhne 3,8 % z listopadových 2,3 %. Harmonizovaná meziroční inflace eurozóny by měla v prosinci vzrůst na 3,0 % z listopadových 2,4 %. Prezidentka Evropské centrální banky Christine Lagardeová upozornila na rizika vyšší inflace a odsunula blížící se snížení sazeb. Francouzské údaje ukazují, že harmonizovaná meziroční inflace v EU činí v prosinci 4,1 %, což je nárůst z listopadových 3,9 % v důsledku zvýšení cen energií a služeb.

Po nejslabším roce na dluhových trzích za posledních osm let se očekává, že emise dolarových dluhopisů v Asii v roce 2024 vzrostou o 10 %, protože úrokové sazby se stabilizují a společnosti se snaží financovat plány kapitálových výdajů. SK Hynix a Posco patří mezi asijské společnosti, které chtějí získat v dolarových transakcích dohromady 2 miliardy USD. Indonéská republika rovněž předčasně využila trhy dolarového financování, aby si zajistila 2,05 miliardy dolarů. V roce 2023 bylo v asijsko-pacifickém regionu vydáno nejméně dolarových dluhopisů od roku 2015, a to 272 miliard dolarů. Pokles byl způsoben především tím, že společnosti stahovaly obchody kvůli vyšším americkým úrokovým sazbám. Výhled na nárůst emise dolarových dluhopisů však závisí na předpovědích, že Federální rezervní systém začne v roce 2024 snižovat hotovostní sazby, čímž se sníží rozdíl mezi výpůjčními náklady na pevnině a v zahraničí. Investiční banky v Asii doufají v oživení emise dluhopisů poté, co zaznamenaly snížené příjmy z poplatků na akciových kapitálových trzích a z poradenství při odkupu podniků.

Evropské akcie se ve čtvrtek zotavily díky akciím ve zdravotnictví a energetice, které podpořily růst trhu. Investoři pozorně sledovali nadcházející ekonomické údaje a hledali jakékoli náznaky, že by hlavní centrální banky mohly letos uvolnit měnovou politiku dříve, než se očekávalo. Panevropský index STOXX 600 vzrostl o 0,5 % a zotavil se tak ze svého třítýdenního minima z předchozí seance. Největší zisky zaznamenal energetický sektor, který vzrostl o 1,3 %, následovaný zdravotnickým sektorem, který vzrostl o 0,8 %. Sentiment podpořila také zpráva, že aktivita v čínských službách rostla nejrychleji za posledních pět měsíců. Britský oděvní řetězec Next zaznamenal 5% nárůst poté, co zvýšil svůj odhad zisku pro rok končící lednem 2024, zatímco společnost Evotec zaznamenala výrazný pokles o 16 % v důsledku náhlého odchodu svého dlouholetého generálního ředitele. Investoři netrpělivě očekávali údaje o indexu PMI v eurozóně a německé spotřebitelské inflaci poté, co zápis z prosincového zasedání amerického Federálního rezervního systému ukázal rostoucí důvěru v kontrolu inflace, ale zvýšené obavy z restriktivní měnové politiky. Nejnovější údaje navíc naznačily, že francouzské spotřebitelské ceny se v prosinci vyrovnaly očekáváním.

Dolar posílil, protože investoři přehodnotili svá očekávání ohledně snížení sazeb Federálního rezervního systému. Při obchodování v Asii vzrostl kurz zelené bankovky vůči jenu na dvoutýdenní maximum a dosáhl hodnoty 143,90, než se ustálil na 143,75. Australský dolar se snažil zotavit z nedávného minima a zůstal na 0,6744 USD, zatímco novozélandský dolar zůstal beze změny na 0,6266 USD. Nedávný zápis z prosincového zasedání Fedu naznačil obavy ohledně ekonomického dopadu restriktivní měnové politiky, ale neposkytl žádný jasný časový plán snižování sazeb. Měnový stratég Christopher Wong přisuzuje oživení dolaru faktorům, mezi něž patří obavy z globálního růstu, nálada na pokles rizika u amerických akcií a odeznění agresivních sázek na snížení sazeb Fedu. Vůči koši měn zelená bankovka vzrostla na 102,43 a přiblížila se tak třítýdennímu maximu 102,73, kterého dosáhla dříve. Euro mírně vzrostlo na 1,0931 USD, zatímco šterlinková měna zůstala poblíž třítýdenního minima na úrovni 1,2667 USD. Nedávné údaje naznačují zpomalování americké ekonomiky, což posiluje očekávání snížení sazeb, i když tempo a rozsah uvolňování zůstávají nejisté. Velmi očekávaná zpráva o pracovních místech mimo zemědělský sektor v USA vnese další jasno do měnových rozhodnutí Fedu.

Podle Federální komory automobilového průmyslu (FCAI) dosáhl prodej elektromobilů v Austrálii v roce 2023 rekordní úrovně a v loňském roce představoval 7,2 % všech prodaných vozidel. To je více než dvojnásobek oproti 3,1 % zaznamenaným v roce 2022. Včetně hybridů a plug-in hybridů se podíl prodeje v roce 2023 zvýší na 16,2 % všech prodejů nových vozidel. Tento prudký nárůst zavádění elektromobilů přichází po změně vlády, kdy současná středolevicová labouristická vláda zahájila národní strategii pro elektromobily a poskytla finanční prostředky na čistou dopravu. I přes nárůst prodeje elektromobilů však Australané stále dávají přednost emisně náročným nákladním a sportovně-užitkovým vozům (SUV), které budou v roce 2023 představovat 78,4 % všech prodejů nových vozidel. K tomuto trendu přispívá obliba modelů jako Ford Ranger a Toyota Hi-Lux, které mají tendenci vypouštět vyšší množství oxidu uhličitého. Snahám o větší rozšíření elektromobilů brání jejich nedostatek, omezená nabídka modelů a nedostatečná nabíjecí infrastruktura. Australská vláda plánuje vydat dlouho očekávané normy palivové účinnosti, které podle zastánců podpoří výrobce, aby do Austrálie dodávali více elektromobilů, a dále tak podpoří jejich zavádění.

Jihokorejští a američtí vojáci provedli společné cvičení bojových střeleb v blízkosti hranic se Severní Koreou, a to navzdory kritice ze strany Pchjongjangu. Cílem cvičení, při nichž byly použity těžké zbraně, bylo podle Jižní Koreje prověřit a zvýšit bojovou připravenost proti nepřátelské agresi. Cvičení probíhala po dobu jednoho týdne a spojenci při nich nasadili více než 110 bojových zbraní, včetně tanků, dělostřelectva a letadel. Severní Korea označila společná cvičení za “bezohledné válečné manévry” a kritizovala Jižní Koreu za to, že podporuje USA v jejich “hegemonistických ambicích”. Severokorejský vůdce Kim Čong-un nedávno slíbil, že zvýší jaderný arzenál a útočné kapacity své země. Napětí na Korejském poloostrově se v uplynulém roce stupňovalo, Severní Korea prováděla raketové testy a USA rozmístily v regionu více vojenských prostředků. Jihokorejské námořnictvo také nedávno provedlo cvičení ostré střelby a protiponorkové manévry.

Podle šéfa ukrajinské kybernetické špionáže se ruským hackerům dařilo téměř rok pronikat do systému ukrajinského telekomunikačního gigantu Kyivstar. Útok, který se odehrál v prosinci loňského roku, způsobil 24 milionům uživatelů společnosti značné potíže. Illia Vitiuk, vedoucí oddělení kybernetické bezpečnosti Ukrajinské bezpečnostní služby (SBU), prozradil, že útok způsobil rozsáhlou destrukci a jeho cílem bylo shromažďování zpravodajských informací. Vitiuk zdůraznil, že útok by měl sloužit jako varování pro celý západní svět, protože nikdo není imunní vůči kybernetickým hrozbám. SBU potvrdila, že hackeři pravděpodobně získali přístup k osobním údajům, poloze telefonů a zachytili SMS zprávy. Vitjuk zhodnotil, že útok pravděpodobně provedla jednotka Sandworm, ruská vojenská zpravodajská kybernetická jednotka. Vyšetřování útoku bylo ztíženo kvůli vymazání infrastruktury společnosti Kyivstar. Navzdory útoku nebyla ukrajinská armáda významně zasažena, protože používá jiné algoritmy a protokoly. Kyivstar obnovil své systémy a spolupracuje s SBU, aby zabránil budoucím útokům.

Praha – Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) dnes představí výsledky hospodaření státu v minulém roce. Ke konci listopadu byl deficit státního rozpočtu 269,1 miliardy korun, Stanjura přitom očekával, že se podaří dodržet naplánovaný schodek 295 miliard korun. V roce 2022 skončil rozpočet ve schodku 360,4 miliardy korun.

Praha – Zlevňování pohonných hmot v Česku se zhruba po třech měsících zastavilo, ceny benzinu i nafty v uplynulém týdnu nepatrně stouply. Litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 se aktuálně u čerpacích stanic prodává v průměru za 35,86 koruny, před týdnem byl o dva haléře levnější. O tři haléře na litru zdražila nafta, za litr teď řidiči dají průměrně 36,18 koruny. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje. Paliva v Česku zlevňovala od začátku října, benzin byl minulý týden nejlevnější za více než dva roky, nafta od letošního srpna.

Společnost Cathay Pacific Airways zvažuje nové objednávky středně velkých širokotrupých letadel, aby obnovila svou flotilu a rozšířila svou osobní a nákladní dopravu. Letecká společnost si vyžádala informace od společností Airbus a Boeing o možných náhradách svých starších širokotrupých letadel střední velikosti. Společnost Cathay má ve své flotile 43 letadel A330, jejichž průměrné stáří je téměř 15 let, a proto zkoumá možnosti, jako jsou Airbusy A330neos, A350 a Boeingy 787. Kromě tohoto hodnocení společnost Cathay nedávno objednala šest nákladních letounů A350 s opcí na pořízení dalších 20 a zadala objednávku na 32 letounů Airbus A320neo a A321neo. Objednávková kniha letecké společnosti, čítající více než 70 letadel, zahrnuje také 21 osobních letadel Boeing 777-9, která mají být dodána od roku 2025. Společnost Cathay chce obnovit svou kapacitu na úroveň před pandemií do konce roku 2024. V červnu dosáhl její nákladní provoz 72 % úrovně roku 2019 a kapacita pro cestující činila 57 % hodnot z roku 2019.