Právě teď

Objem lesů v ČR poškozených kůrovcem a dalšími vlivy, jako je sucho nebo vítr, loni meziročně klesl o 26 procent na 10,2 milionu metrů krychlových dříví. Vyplývá to z evidence Lesní ochranné služby, která sbírá data z téměř 70 procent rozlohy lesů. Těžba smrkového kůrovcového dříví klesá již druhým rokem, objem klesl o více než 41 procent na 5,6 milionu metrů krychlových. Pokud by se objem z evidovaných ploch přepočetl na celkovou rozlohu lesů v ČR, odpovídalo by to více než osmi milionům vytěženého kůrovcového dříví. V tiskové zprávě o tom informoval Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM).

Ústav upozornil na to, že kůrovcová těžba klesá druhým rokem po předchozích osmi letech permanentního nárůstu. Podíl takzvaných biotických škodlivých činitelů na poškození lesů, což je v ČR převážně kůrovec, byl v předloňském roce 9,7 milionu metrů krychlových, v předchozích letech se pohyboval kolem 15 milionů metrů krychlových.

VÚLHM zároveň ve svých závěrech poznamenal, že přestože kůrovcová těžba klesá, stále se jedná o extrémně vysoké objemy, kalamita zdaleka není pod kontrolou a stále hrozí zvrácení pozitivního trendu. Uvedl, že včas byla vytěžena spíše menší část kůrovcového dříví, zhruba 20 až 30 procent a proto nelze rezignovat na ochranu lesa účinnou asanaci napadených stromů.

„Je na místě hovořit o trvajícím kolapsu v ochraně lesa, kdy menší či větší celky napadeného lesa zůstávají bez odpovídajících opatření, pokud tato jsou vykonávána, tak často opožděně, po vylétnutí brouků nového pokolení,“ uvedl ústav.

Dalšími vlivy, jako je počasí, bylo loni poškozeno 4,4 milionu metrů krychlových dříví. Největší část z tohoto objemu bylo poškozeno větrem, zhruba bylo 3,2 milionu metrů krychlových. Více než jeden milion metrů krychlových byl pak poškozen suchem. Podle ústavu je kůrovcem nyní nejvíce zasažena západní polovina ČR.

V roce 2022 byla nejdramatičtější situace na Vysočině, kde bylo evidováno 976.000 metrů krychlových kůrovcového dříví. V Plzeňském kraji to bylo 769.000 metrů krychlových, v Ústeckém kraji 547.000 metrů krychlových. Největší podíl napadených stromů v celém Česku se pohybuje v nadmořských výškách do zhruba 800 metrů nad mořem.

VÚLHM očekává, že letos bude těžba kůrovcového dříví dále klesat, meziročně by mohla dosáhnout 60 až 70 procent loňského roku. Podle ústavu bylo mezi lety 2015 až 2022 kůrovcem napadeno 90 až 100 milionů metrů krychlových smrkové dřevní hmoty.

Saúdská Arábie se letos již podruhé chystá využít trh s dolarovými dluhopisy, protože slabší ceny ropy snižují schodek rozpočtu království.

Největší ekonomika Blízkého východu plánuje prodávat islámské cenné papíry, tzv. sukuk, se splatností šest a deset let, uvedla osoba obeznámená s touto záležitostí. Prvotní odhad výnosu je 110 bazických bodů nad americkými pokladničními poukázkami u kratších dluhopisů a 135 bazických bodů u delších dluhopisů, uvedla tato osoba.

Mezinárodní měnový fond uvedl, že Saúdská Arábie, která se v prvním čtvrtletí kvůli zpomalení ekonomiky a zvýšení výdajů dostala do fiskálního deficitu, jej může vykázat i za celý rok. Podle nejnovějších prognóz fondu by měla cena ropy v zemi dosáhnout téměř 81 dolarů za barel, což je více než současná cena ropy Brent, která se pohybuje kolem 74 dolarů.

Ropa v uplynulém měsíci klesala, a to i přes snížení dodávek oznámené Saúdskou Arábií a dalšími členy OPEC+, kvůli obavám obchodníků, že vysoké úrokové sazby a zpomalující se globální růst budou mít vliv na poptávku po pohonných hmotách.

Společnost Atalaya Mining v pondělí oznámila, že zisk před zdaněním v prvním čtvrtletí klesl kvůli vyšším nákladům, i když tržby vzrostly.

Těžební společnost zaměřená na Pyrenejský poloostrov uvedla, že zisk před zdaněním za první tři měsíce roku 2023 klesl na 13,6 milionu eur (14,8 milionu USD) z 21,5 milionu eur.

To odráží vyšší provozní a správní náklady, odpisy důlních lokalit, náklady na průzkum a ztráty ze zahraničního průzkumu, které byly poněkud kompenzovány nižšími správními náklady, výplatami na základě akcií a výdaji na péči a údržbu.

Výnosy však vzrostly na 91,2 milionu EUR z 86,3 milionu EUR před rokem. Průměrná realizační cena mědi klesla ze 4,50 USD za libru na 4,00 USD, ačkoli celkové udržovací náklady se snížily a produkce vzrostla.

„Jsme si i nadále vědomi pokračující inflace vstupních nákladů, která ovlivňuje těžební sektor, ale věříme, že tyto tlaky poskytnou podporu ceně mědi ve střednědobém a dlouhodobém horizontu,“ uvedl generální ředitel Alberto Lavandeira.

HSBC Holdings v pondělí zveřejnila střednědobý výhled růstu pro své asijské aktivity.

Věřitel, který je kótován na burze v Londýně i Hongkongu, předpokládá v příštích třech až čtyřech letech v tomto regionu jednociferný procentuální růst příjmů z prodeje majetku. Ve střednědobém až dlouhodobém horizontu plánuje také středně vysoký jednociferný procentuální růst úvěrů, ale v krátkodobém horizontu je opatrnější, uvedla.

Návratnost hmotného kapitálu se podle banky pohybuje v řádu desítek procent. Pro rok 2023 stále vidí návratnost hmotného kapitálu ve výši nejméně 12 %, dodala.

„Dnešní ambice ukazují, že strategie funguje, generujeme silné výnosy pro naše akcionáře a jsme přesvědčeni, že nás čeká ještě více,“ řekl generální ředitel Noel Quinn před prezentací o aktivitách a ambicích HSBC v pevninské Číně a Hongkongu.

Miliardář a podnikatel Elon Musk se v pondělí setká s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a dalšími politickými představiteli na obchodní konferenci nedaleko Paříže, uvedl Elysejský palác a potvrdil tak dřívější zprávy médií.

Musk, generální ředitel společnosti Tesla, který loni koupil sociální síť Twitter v hodnotě 44 miliard dolarů, se v paláci setká s Macronem a poté se zúčastní oběda s ministrem financí Brunem Le Mairem, uvedlo ministerstvo financí pro agenturu Reuters.

Musk rovněž navštíví šestý ročník každoročního summitu „Choose France“ ve Versailles, jehož cílem je podpořit mezinárodní investice ve Francii.

Le Maire řekl televizi BFM TV, že jednání mezi vládou a Muskem se bude týkat několika témat, včetně elektromobilů.

Na dotaz BFM TV, zda je pravděpodobné nějaké oznámení, Le Maire uvedl, že „všechny investice, které se dnes uskutečňují, jsou výsledkem měsíců nebo dokonce let jednání“.

Prezident čelí tlaku kvůli všeobecně nepopulárnímu návrhu na zvýšení věku odchodu do důchodu ve Francii – který zatížil Macronovo hodnocení – a snaží se získat zpět dynamiku tím, že se zasazuje o prosazení ekologického průmyslového odvětví.

Minulý týden Francie porazila konkurenci z Německa a Nizozemska v soutěži o první zahraniční továrnu na výrobu autobaterií společnosti ProLogium díky silnému vládnímu lobbingu, sladkým podmínkám dohody a konkurenceschopným cenám energie, uvedli vedoucí pracovníci tchajwanské společnosti.

Ruský rubl v pondělí oslabil a vůči dolaru se propadl na nejnižší hodnotu od začátku května pod tlakem nízkých cen ropy, snížené nabídky zahraničních měn a vyhlídky na další sankce proti Moskvě.

V 7:49 GMT byl rubl vůči dolaru slabší o 1,7 % na úrovni 79,25, což je nejslabší hodnota od 4. května. Vůči euru ztrácel 1,7 % a obchodoval se na 86,25 a vůči jüanu ztratil 2,3 % na 11,38.

Představitelé skupiny sedmi zemí (G7) plánují tento týden na summitu v Japonsku zpřísnit sankce vůči Rusku, přičemž kroky budou zaměřeny na energetiku a export, který napomáhá vojenskému úsilí Moskvy na Ukrajině, uvedli představitelé přímo obeznámení s diskusemi.

Tito lidé uvedli, že nová opatření se zaměří na vyhýbání se sankcím, na němž se podílejí třetí země, a budou se snažit podkopat budoucí ruskou produkci energie a omezit obchod, který podporuje ruskou armádu.

„Na (sankcích, které má Západ oznámit) není nic zvlášť děsivého,“ uvedla společnost Alor Broker. „Prozatím však tento faktor psychologicky zatěžuje rublová aktiva.“

Ropa Brent, globální benchmark pro hlavní ruský export, vzrostla o 0,1 % na 74,21 USD za barel, což je blízko desetidenního minima.

Nižší nabídka zahraniční měny může také brzdit rubl, uvedl hlavní analytik Banki.ru Bogdan Zvarich, i když tento tlak na pokles by měl postupně slábnout, protože vývozci se ke konci měsíce připravují na placení daní.

Ruské akciové indexy se vyvíjely smíšeně.

Dolarový index RTS klesl o 0,7 % na 1 030,7 bodu. Ruský index MOEX v rublech byl vyšší o 1,1 % na 2 594,5 bodu.

Evropské akcie v pondělí vzrostly, protože investoři vyhodnotili nejistotu spojenou s jednáním o dluhovém stropu v USA a s druhým kolem voleb v Turecku, zatímco očekávají údaje z tohoto týdne, které napoví, v jakém stavu se nachází světová ekonomika.

Panevropský index STOXX 600 si připsal 0,4 %, přičemž v čele růstu stály akcie osobních potřeb a zboží pro domácnost a cestovního ruchu a volného času.

AXA vzrostla o 1,7 % poté, co druhá největší evropská pojišťovna oznámila, že její tržby v prvním čtvrtletí vzrostly o 2 %, protože růst jejích majetkových a úrazových pojistek kompenzoval pokles příjmů ze spořicích produktů ve Francii a Itálii.

Společnost Siemens Energy AG vzrostla o 0,9 % poté, co energetická skupina zvýšila výhled tržeb a její objem nevyřízených objednávek dosáhl rekordní výše 102 miliard eur (112,28 miliardy USD).

Náladu podpořily také údaje, které ukázaly, že index velkoobchodních cen v Německu v dubnu mírně klesl, což byl první meziroční pokles od prosince 2020, zatímco další soubor údajů ukázal, že spotřebitelské ceny ve Švédsku v dubnu oslabily více, než se očekávalo.

Rozhovory o dluhovém stropu USA mezi prezidentem Joe Bidenem a zákonodárci zřejmě budou v úterý pokračovat, zatímco širší trhy se zbavily nejistoty, když se zdálo, že turecké prezidentské volby směřují ke druhému kolu.

Startup Ethernovia Inc., který se zabývá automobilovými ethernetovými čipy, v pondělí v Silicon Valley oznámil, že získal 64 milionů dolarů v rámci kola financování série A, do kterého se zapojily společnosti Porsche Automobil Holding SE, Qualcomm Ventures, VentureTech Alliance a další.

Výrobci automobilů přecházejí na elektromobily s větším množstvím asistenčních funkcí pro řidiče a modernizují elektroniku, aby odstranili desítky kabelů, které protínají celý vůz a propojují více než 100 mikročipů. Místo toho vytvářejí centrální počítač, který ovládá vše od kamer a radarových senzorů až po okna a zábavní panel.

Ramin Shirani, spoluzakladatel a generální ředitel společnosti Ethernovia, uvedl, že společnost založil v roce 2018 s cílem vybudovat v autě jedinou ethernetovou síť, která by byla páteří těchto nových vozidel.

„Nejsme mozkem automobilu. Nejsme senzory automobilu. Ale cokoli, co spojuje mozek se senzory, to je to, čím se zabýváme,“ řekl Shirani agentuře Reuters.

Společnost Ethernovia podle něj vytvořila rodinu ethernetových čipů a softwaru, které pomáhají zjednodušit elektronickou architekturu vozu.

Společnost uvedla, že finanční prostředky budou použity na další vývoj produktů a na vybudování týmu pro marketing, prodej a zákaznickou podporu. Odmítla sdělit nejnovější ocenění společnosti.

Japonská společnost Rakuten Group Inc dokončuje plány na získání přibližně 2,2 miliardy dolarů vydáním nových akcií, což je podle dvou osob nejnovější krok společnosti zabývající se elektronickým obchodováním, který má posílit její finance po letech ztrát z mobilního podnikání.

Podle jednoho z nich by se představenstvo společnosti Rakuten mohlo sejít již tento týden, aby rozhodlo o navýšení kapitálu.

Očekává se, že veřejná nabídka akcií přinese zhruba 300 miliard jenů (2,2 miliardy USD), ale částka se může změnit v závislosti na ceně akcií společnosti Rakuten, která ovlivní cenu nové emise akcií.

Kromě toho Rakuten plánuje vydat akcie zakladateli a generálnímu řediteli Hiroši Mikitanimu a fondu kontrolovanému tímto podnikatelem, uvedla tato osoba.

Tyto prostředky plánuje použít na splacení dluhu a výstavbu základnových stanic pro své mobilní podnikání, uvedly zdroje.

Tato transakce by znamenala nejnovější krok společnosti, která již prodává aktiva a přechází na listinu jednotek skupiny, aby získala hotovost.

Společnost Vice Media Group, která je známá svými webovými stránkami, jako jsou Vice a Motherboard, v pondělí oznámila, že požádala o ochranu podle kapitoly 11, aby usnadnila svůj prodej.

Společnost v soudním podání uvedla, že uvádí aktiva i závazky v rozmezí 500 milionů až 1 miliardy dolarů.

Vice rovněž uvedla, že se dohodla na podmínkách dohody o koupi aktiv s konsorciem svých věřitelů, mezi něž patří Fortress Investment Group, Soros Fund Management a Monroe Capital.

Konsorcium souhlasilo s poskytnutím celkové kupní ceny ve výši přibližně 225 milionů dolarů ve formě nabídky úvěru na v podstatě všechna aktiva společnosti, kromě převzetí významných závazků při uzavření, uvádí se v prohlášení.

Podání návrhu na konkurz přichází uprostřed náročného období pro několik technologických a mediálních společností, které se v posledních měsících uchylují ke snižování počtu zaměstnanců v důsledku turbulentní ekonomiky a slabého reklamního trhu.

Dodavatel společnosti Apple Inc, společnost Foxconn, investuje 500 milionů dolarů do vybudování výrobních závodů v jihoindickém státě Telangana, uvedl v pondělí tamní ministr informatiky.

Investice vytvoří v první fázi 25 000 pracovních míst, uvedl K. T. Rama Rao na Twitteru.

Agentura Reuters v březnu informovala, že společnost Foxconn získala zakázku na výrobu sluchátek AirPods pro Apple a plánuje v Indii postavit továrnu na výrobu těchto produktů.

Apple přesouvá výrobu z Číny, kde předchozí omezení COVID narušila výrobu nových iPhonů a dalších zařízení. Technologická společnost se také snaží vyhnout zásahu do svého podnikání v důsledku napětí mezi Pekingem a Washingtonem.

Společnost Foxconn koncem března obdržela od vlády státu Karnataka souhlas s investicí ve výši 968 milionů dolarů.

Společnost Siemens Energy v pondělí oznámila, že čistá ztráta se ve druhém čtvrtletí snížila, a upravila výhled na fiskální rok 2023.

Německá energetická společnost uvedla, že v období končícím 31. března zaznamenala čtvrtletní ztrátu ve výši 189 milionů eur (205,04 milionu USD) ve srovnání se ztrátou 256 milionů eur v předchozím roce.

Tržby byly meziročně zhruba o 24 % vyšší a dosáhly 8,03 miliardy eur z 6,58 miliardy eur, zatímco objem zakázek prudce vzrostl na 12,26 miliardy eur ze 7,91 miliardy eur v předchozím roce.

Společnost Siemens Energy uvedla, že silné zakázky odrážejí její příznivou pozici na trzích s technologiemi pro přechod k energetice, jako je výroba a přenos energie. Zisk však nadále negativně ovlivňovaly problémy v dodavatelském řetězci, náběh aktivit na moři a také náročné projekty ve společnosti Siemens Gamesa.

Při pohledu na fiskální rok 2023 společnost uvedla, že nyní očekává růst srovnatelných tržeb mezi 10 a 12 % z původních 3 až 7 %.

Zisková marže před započtením zvláštních položek se místo toho pohybuje kolem spodní hranice výhledového rozpětí 1 % až 3 % kvůli špatným výsledkům společnosti Siemens Gamesa v prvním pololetí.

Očekává se, že čistá ztráta se oproti předchozímu fiskálnímu roku, kdy činila 712 milionů EUR, zvýší až o nízké trojciferné číslo v milionech EUR.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po návštěvě Itálie, Německa a Francie míří do Londýna. Informoval o tom dnes na twitteru. Setká se s britským premiérem Rishim Sunakem, kterého nazval přítelem.

„Dnes – Londýn. Británie je lídr v rozšiřování našich pozemních i vzdušných kapacit. Tato spolupráce bude pokračovat i dnes,“ uvedl ukrajinský prezident. „Budeme vést věcná jednání tváří v tvář a v delegacích,“ dodal Zelenskyj.

Při návštěvě Paříže se ukrajinský prezident se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem shodl na potřebě dalších protiruských sankcí. Při více než tříhodinové nedělní pracovní večeři Francie podle agentury AFP přislíbila Ukrajině další desítky obrněnců a lehkých tanků.

Zboží, které se nachází na sankčních seznamech USA a Evropské unie, zřejmě ve velkém množství proudí do Ruska přes postsovětské republiky. Ukazuje to analýza údajů o zahraničním obchodě, kterou dnes zveřejnil deník The Wall Street Journal. Ta ukazuje prudké zvýšení dovozu západního zboží do Arménie, Gruzie, Kazachstánu, Kyrgyzstánu a Uzbekistánu a výrazný nárůst exportu z těchto zemí do Ruska. Arménie odmítla, že by se podílela na obcházení sankcí, ostatní země informace amerického listu nekomentovaly.

Údaje OSN o mezinárodním obchodě ukazují, že import zboží z USA a EU do pětice postsovětských republik se loni meziročně zvýšil o 60 procent na 24 miliard dolarů (522 miliard korun). Export z těchto zemí do Ruska se pak meziročně zvýšil o zhruba 50 procent na 15 miliard dolarů (326 miliard korun). Podle deníku sektorové údaje ukazují, že výrazný růst zaznamenalo civilní zboží, které může mít užití i ve vojenském odvětví. Deník poukazuje na to, že například vývoz integrovaných obvodů z USA do Arménie se meziročně zvýšil několikanásobně. Silný růst je patrný i u polovodičů. Jedná se přitom o klíčovou elektronickou součástku, která je zapotřebí i při výrobě zbraní či armádních zařízení.

Deník poukazuje také na řadu ruských firem, které dovoz zakázaného unijního a amerického zboží přes státy ve Střední Asii veřejně nabízejí.

Mluvčí arménské vlády deníku sdělil, že země není zapojená do obcházení amerických či unijních sankcí. Podle něj Arménie zpřísnila celní kontroly a o záležitosti jednala s Washingtonem. Zástupci dalších zemí informaci deníku nekomentovali.

„Je podezřelé, že se najednou vývoz tohoto zboží do Střední Asie a na Kavkaz zvýšil, když se zpřísnily sankce,“ řekla analytička Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD) Beata Javorciková. Podle propočtů banky reexport západního zboží z postsovětských republik do Ruska představoval zhruba pět procent zaznamenaného poklesu vývozu z USA a EU do Ruska po jeho invazi na Ukrajinu. U některých druhů zboží však tento reexport byl vyšší než pokles přímých prodejů ze západních zemí, upozorňuje The Wall Street Journal. Další země, přes které Rusko získává sankcionované zboží, jsou podle EBRD Čína a Turecko.

Evropská komise chce zpřísnit dohled nad dodržováním svých sankcí a více potírat jejich obcházení. Unijní diplomat David O’Sullivan, který má tuto oblast na starost, řekl, že chce o záležitosti se zeměmi ve Střední Asii jednat. Podle něj by Brusel mohl zavést omezení na export do těchto států, pokud by neudělaly kroky směřující k vymáhání sankcí.

Dvě třetiny aut v české armádě mají překročenou dobu životnosti a ministerstvo obrany neplní plány na pořizování nových vozidel, uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Nákupy automobilů se podle něj zpožďovaly a některé se neuskutečnily vůbec. Ministerstvo tak neefektivně a neúčelně utrácelo desítky milionů korun za opravy zastaralé techniky. NKÚ zároveň varoval před nehospodárným nákupem nových osobních terénních aut. Státní vojenský opravárenský podnik VOP CZ neplnil cíle a vykazoval ztrátu, zjistila také kontrola. O jejích závěrech dnes ČTK informovala mluvčí NKÚ Hana Kadečková. Vyjádření ministerstva obrany ČTK zjišťuje.

Kontrolní úřad prověřoval, jak ministerstvo obrany nakládalo v letech 2018 až 2022 s penězi ze státního rozpočtu na automobilní techniku české armády. „Kontrola ukázala, že technika je zastaralá a její provoz neudržitelný. Průměrné stáří vozidel dosahovalo téměř 21 let, přičemž některá byla v provozu už 39 let,“ uvedl NKÚ.

Plány obnovy automobilů ministerstvo obrany neplnilo podle NKÚ i přes mnohamiliardové zvyšování svého rozpočtu. Do doby ukončení kontroly nepořídilo například nové autojeřáby, vyprošťovací automobily s nosností 30 tun, automobilní rypadla, odmořovací automobily nebo hákové nakladače kontejnerů. „Oproti původnímu plánu byl například nákup autojeřábů zpožděn nejméně o šest let a nákup hákových nakladačů kontejnerů nejméně o pět let. Důvodem zpožďování nákupů byly změny priorit armády a také dlouhá příprava investičních akcí spojená se změnami technických požadavků,“ doplnil kontrolní úřad.

Ministerstvo proto nechalo opravovat stará osobní terénní auta a autojeřáby ve špatném technickém stavu, přestože to stálo i víc, než by byla cena nových vozidel. Například za 15 oprav osobních terénních aut starých 22 až 24 let zaplatilo ministerstvo podle NKÚ neefektivně 12,5 milionu korun, podobně vydalo 7,7 milionu za devět oprav jeřábové techniky staré přibližně 30 let. Náhradní díly pro tato auta jsou navíc obtížně dostupné a některé je nutné vyrábět, což opravy prodražuje a prodlužuje. „Například více než rok trvala a přes dva miliony korun stála oprava 28letého automobilního lopatkového rypadla, jehož zůstatková účetní hodnota činila 63.299 Kč,“ uvedl kontrolní úřad. Nástavba tohoto vozidla přitom za dobu svého provozu pracovala jen necelých 103 hodin.

Nejasnosti jsou podle NKÚ také kolem záměru nakoupit osobní terénní automobily. Ačkoli tabulkově jich armáda nezbytně potřebuje 1344, plán nákupu tento počet převýšil o 884 vozů, tedy o 65,8 procenta. „Nárůst ministerstvo obrany nezdůvodnilo. Podle NKÚ je plán nadhodnocen a hrozí riziko nehospodárného a neúčelného vynakládání prostředků státního rozpočtu ve výši stovek milionů korun,“ uvedl kontrolní úřad.

Při kontrole VOP CZ kontrolní úřad zjistil, že ministerstvo obrany podnik nevyužívalo v souladu s cíli a záměry. Zakázky od ministerstva tvořily v letech 2018 až 2021 pouze 13,2 procenta jeho tržeb. Podnik také neplnil své finanční plány a byl za dané roky ve ztrátě dohromady 391,8 milionu korun. Třeba z oprav a údržby armádních autojeřábů a lopatkových rypadel pouze dvě z 34 přinesly VOP CZ zisk, a to dohromady 11.000 korun. Na zakázce za 9,4 milionu korun bez daně z přidané hodnoty firma vykázala ztrátu 4,6 milionu, uvedl NKÚ jako příklad.

Prezident Petr Pavel dnes odjede na návštěvu Kodaně, kde ho čekají schůzky s nejvyššími dánskými představiteli, jednání s několika evropskými politiky a vystoupení na summitu věnovaném demokracii.

Prezident se sejde s dánskou premiérkou Mette Frederiksenovou, následně ho přijme královna Margrethe II. s korunním princem Frederikem. Margrethe II. je v současnosti nejdéle vládnoucí panovnicí v Evropě, na trůnu je od roku 1972. Po audienci u královny si Petr Pavel prohlédne královské stáje.

Bývalý generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen v pondělí a úterý pořádá Kodaňský summit pro demokracii. Český prezident na něm vystoupí s projevem o obraně celosvětových hodnot. Mezi dalšími řečníky se očekává lídryně běloruské opozice v exilu Svjatlana Cichanouská, estonská premiérka Kaja Kallasová nebo bývalá předsedkyně britské vlády Liz Trussová.

Večer se Petr Pavel sejde na české ambasádě s krajany a v úterý odcestuje do Reykjavíku, kde bude Česko zastupovat na summitu Rady Evropy.

Banky a stavební spořitelny poskytly v dubnu hypoteční úvěry za 10,6 miliardy Kč, což je proti březnu pokles o 16 procent. Úroková sazba u skutečně nových hypoték bez refinancování po třech měsících poklesů stoupla, a to z březnových 5,86 na 5,89 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Do něj dodávají data všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu.

Objem i počet hypoték se stále nachází na nejvyšších úrovních od poloviny loňského roku, kdy trh začal citelně zamrzat. Hodnoty posledních dvou měsíců podle asociace naznačují, že hypoteční trh mírně ožívá, ačkoli proti minulosti zůstává nadále výrazně utlumený. Z meziročního pohledu byl v dubnu objem poskytnutých hypoték nižší o 40 procent proti březnovému 60procentnímu poklesu.

„Hypoteční trh v dubnu zaznamenal mírný pokles, pokud však vezmeme v potaz skutečnost, že dubnová čísla bývají obvykle proti březnu slabší, není dubnový výsledek zklamáním. Hypoteční trh v posledních měsících ve srovnání s druhou polovinou minulého roku mírně ožívá,“ uvedl hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler.

Objem skutečně nově poskytnutých hypoték bez refinancování v dubnu klesl o 15 procent na 8,8 miliardy Kč. Objem refinancovaných úvěrů (interně či z jiné instituce) činil 1,8 miliardy Kč proti 2,3 miliardy v březnu. Počet nově poskytnutých hypoték se v dubnu snížil na 2900 po bezmála 3500 v březnu. I v tomto ohledu se navzdory meziměsíčnímu poklesu dubnová hodnota po březnu pohybuje na nejvyšší úrovni od července minulého roku.

Úroková sazba u skutečně nově poskytnutých hypotečních úvěrů se dostala zpět na úroveň z února letošního roku, respektive října roku minulého. Nadále tak platí, že se nachází na nejvyšších úrovních za posledních 20 let, ačkoli v letech 2008 a 2009 se pohybovala také na obdobně vysokých hodnotách. Nabídkové sazby se nejčastěji pohybují v širokém rozpětí mezi šesti a sedmi procenty.

„Nabídkové úrokové sazby nově poskytnutých hypoték se drží mírně nad hranicí šest procent a od loňského července se tak výrazněji nezměnily, náklady na pořízení vlastního bydlení jsou tak stále poměrně vysoké. To ovlivňuje zájem o nové hypotéky, jejichž objem sice začíná mírně růst, ale v porovnání s loňským rokem je stále výrazně nižší,“ řekl ekonom Monety Petr Gapko.

Průměrná hypotéka v dubnu třetí měsíc v řadě vzrostla a dostala se opět nad tři miliony Kč, kde se nacházela naposledy v červenci minulého roku. Nejvyšší průměrná hypotéka byla dosažena v listopadu 2021, kdy byla 3,46 milionu Kč. Ve srovnání s dvouprocentní úrokovou sazbou, která byla na trhu běžná v dřívějších letech, znamená šestiprocentní sazba nárůst měsíční splátky u průměrné hypotéky zhruba o 6000 Kč.

Zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů se chystají dnes jednat o konsolidačním balíčku a změnách penzí, které kabinet představil minulý čtvrtek. Tripartita by měla diskutovat o jednotlivých opatřeních k ozdravení státních financí i o úpravách důchodového systému. Probrat by měla také výsledky analýzy o dopadech demografického vývoje na český pracovní trh.

Vláda plánuje v příštím roce uspořit na výdajích 62,4 miliardy korun a z nových příjmů získat 31,7 miliardy korun, celkem tedy 94,1 miliardy Kč. V dalším roce by to pak mělo být celkem 53,4 miliardy korun. Kabinet počítá se seškrtáním dotací, snížením sumy na provoz státu i na platy. Vzrůst by měla daň firmám, z nemovitostí, z hazardu, lidem s vyšším příjmem či u tabáku a alkoholu. Nulovou daň má mít ale dál tiché víno.

Místo tří sazeb daně z přidané hodnoty mají být dvě. Živnostníkům se mají postupně zvednout minimální odvody. Platit by pak měli tolik jako pracovník s minimální mzdou. Zaměstnanci budou nově odvádět nemocenské pojištění. Věk nástupu do penze by se měl řídit podle prodlužování života. Nové důchody mají být nižší a valorizace mírnější.

Odbory návrhy ostře kritizovaly. Podle vedení Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) změny míří proti zaměstnancům a jejich rodinám i proti důchodcům. Předáci zmínili snížení sumy na platy, možné zdražování po úpravě DPH, zavedení nemocenských odvodů či zvyšování penzijního věku. Dnes před tripartitou se chtějí poradit o dalším postupu.

Spokojeni nejsou ani zaměstnavatelé. Stěžují si stejně jako odboráři na to, že s nimi kabinet změny předem neprobíral. Uskutečnilo se sice pár jednání o penzích, ale až v posledních týdnech a bez podkladů. Podnikatelé podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jaroslava Hanáka chápou složitost situace. Předpokládali ale, že kabinet začne na provozu státu šetřit už letos. Vadí jim zvýšení daní pro firmy či zrušení daňových výjimek u zaměstnaneckých benefitů. Očekávají od vlády přesné informace o dotačních škrtech.

Tripartita má v programu i analýzu o dopadech demografického vývoje na trh práce. Ve 30. letech začnou do důchodu odcházet nejpočetnější ročníky takzvaných Husákových dětí. Slabší generace obrovský výpadek pracovních sil nedorovnají. Experti poukazují na to, že to může ohrozit ekonomický růst.

Axa v pondělí oznámila nárůst příjmů za první čtvrtletí díky růstu v oblasti pojištění majetku a úrazů.

Celkové hrubé příjmy francouzské pojišťovny dosáhly ve čtvrtletí 31,8 miliardy eur (34,51 miliardy USD), což představuje 2% nárůst oproti 31,17 miliardy eur před rokem.

Příjmy za dané období vzrostly o 6 % v oblasti pojištění majetku a úrazů, zatímco příjmy v oblasti životního a zdravotního pojištění a správy aktiv poklesly o 4 %, uvedla Axa.

V rámci majetkového a úrazového pojištění vzrostly příjmy z komerčních pojištění o 7 % díky příznivým cenám a vyšším objemům, zatímco příjmy z osobních pojištění vzrostly o 4 %, opět díky cenám.

Příjmy z životního a zdravotního pojištění poklesly v důsledku nižšího pojistného, uvedla pojišťovna.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan je přesvědčen, že svůj post obhájí už v prvním kole prezidentských voleb. Má prý jasný náskok. Řekl to podle agentury Reuters v noci v prvním vystoupení po uzavření volebních místností. Agentury však zatím odhadují, že ani Erdogan, ani jeho hlavní konkurent – kandidát opozice Kemal Kiliçdaroglu – nezískají nadpoloviční většinu hlasů, a druhé kolo tak bude potřeba.

Zatím bylo sečteno zhruba 96,5 procenta volebních okrsků a Erdogan vede v poměru 49,4 procenta ku 44,9 procenta. I kdyby nakonec neuspěl hned v prvním kole, dopadne podle všeho výrazně lépe, než očekávaly předvolební průzkumy, z nichž některé počítaly s vítězstvím Kiliçdaroglua už v prvním kole.