Právě teď

Koruna se vůči euru dál pohybuje v blízkosti téměř dvanáctiletých maxim. Silná je i vůči dolaru. Vyplývá to z údajů serveru Patria Online. Koruna dnes oproti pátečnímu závěru posílila k euru o dva haléře na 24 Kč/EUR, k dolaru zpevnila o 31 haléřů na 22,35 Kč/USD. Pražská burza zatím v každém obchodním dni letošního roku posílila. Vyplývá to z údajů burzovního webu.

„Koruna se vůči euru na úvod týdne držela silné úrovně v blízkosti historického maxima,“ uvedl analytik Komerční banky Jan Vejmělek. „Úspěch dnes koruna zaznamenala vůči americkému dolaru. Takto levný byl dolar pro našince naposledy v dubnu loňského roku,“ doplnil.

„Je zřejmé, že pod 24korunovou úrovní už je koruna značně překoupená. I proto u koruny aktuálně vidíme její zpětné oslabení směrem k 24korunové úrovni. V příštích dnech bude platit, že s korunou bude víc hýbat vývoj tržních nálad než nové české statistiky,“ komentovala analytička Markéta Šichtařová.

Kanada koupí 88 bojových letounů F-35 od americké společnosti Lockheed Martin za 14,2 miliardy dolarů (317 miliard Kč). Dnes o tom informovala agentura Reuters, podle níž to bude největší investice do kanadského letectva za více než 30 let. O nákupu těchto letounů jedná se Spojenými státy také Česko.

Kanadská vláda, která chce novými stroji nahradit svá stárnoucí armádní letadla F-18, předpokládá, že první čtyři letouny F-35 dostane v roce 2026. Plně schopna nasazení by letka měla být mezi lety 2032 a 2034. Za celou dobu, po kterou chce Kanada letouny využívat, plánuje podle agentury AP Ottawa, že ji i s údržbou a opravami přijdou na 52 miliard dolarů (1,16 bilionu Kč).

České dráhy (ČD) vypsaly tendr na dodání a servis až 47 elektrických vlaků pro regionální dopravu v předpokládané výši 8,4 miliardy korun, sdělil dnes ČTK v tiskové zprávě mluvčí ČD Lukáš Kubát. Nové vlaky mají být dvousystémové a konstruované pro rychlost až 160 km/h. Měly by jezdit například v Pardubickém kraji, ale zájem mají i další objednatelé.

Vítězný uchazeč mezinárodního tendru má ČD dodat moderní, klimatizované, nízkopodlažní elektrické jednotky s první a druhou třídou s kapacitou minimálně 140 míst k sezení určené pro obě hlavní trakční soustavy v České republice. Odhadovaná hodnota rámcového kontraktu je 8,4 miliardy korun a kromě pořízení vlaků zahrnuje i vybrané náhradní díly a kompletní servis po dobu až 15 let.

Ve vlacích bude wi-fi připojení, elektrické zásuvky pro napájení přenosné elektroniky a zásuvky na dobíjení baterií elektrických invalidních vozíků nebo elektrokol. Počítá se také s prostorem pro umístění kočárků nebo jízdních kol a moderním audiovizuálním informačním systémem. Bezpečnost provozu zajistí vybavení evropským vlakovým zabezpečením ETCS a komunikačním systémem GSM-R.

Orgány EU pro hospodářskou soutěž rozhodnou do 10. února, zda povolí společnostem Deutsche Telekom, Orange, Telefonica a Vodafone založit společný podnik pro reklamu, který by konkuroval velkým technologickým společnostem, jak vyplývá z dokumentace Evropské komise.

Telekomunikační operátoři požádali 6. ledna antimonopolní úřad EU o schválení společného podniku, který by byl jejich prvním pokusem o souboj s Meta a jednotkou Alphabet Google v lukrativním odvětví online reklamy.

Komise může dohodu schválit s nápravnými opatřeními nebo bez nich, případně může zahájit čtyřměsíční vyšetřování, pokud bude mít vážné obavy.

„Společný podnik nabídne řešení digitální identifikace zaměřené na ochranu soukromí, které podpoří digitální marketingové a reklamní aktivity značek a vydavatelů,“ uvedla Komise.

Vláda se bude ve středu zabývat stanovením práv a lhůt pro obce v připravovaných řízeních o stanovení chráněného území pro ukládání radioaktivního odpadu v podzemních prostorech. Stát je připravuje kvůli snaze o urychlení stavby hlubinného úložiště v ČR. Vyplývá to z materiálů ministerstva průmyslu a obchodu (MPO). Obce se úložišti dlouhodobě brání.

V Česku má Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) kvůli stavbě úložiště prověřovat čtyři území, a to Horka a Hrádek na Vysočině, Janoch u jihočeského Temelína a Březový potok na Klatovsku. Obce se úložišti dlouhodobě brání. Návrh zákona o řízeních souvisejících s hlubinným úložištěm radioaktivního odpadu má podle ministerstva primárně vymezit tzv. účastenství dotčených obcí v řízení o stanovení chráněného území pro hlubinné úložiště. Návrh stanovuje podmínky pro jednotlivé postupy a lhůty v řízení. Počítá například s možností absolutního nebo suspenzivního veta ze strany obcí při rozhodování o lokalitě, o kterou podle materiálu jejich zástupci žádali.

Akcie společnosti Lululemon Athletica Inc. se propadly poté, co výrobce fitness oblečení snížil svůj výhled pro hrubou marži a podnítil tak obavy o ziskovost ve druhém čtvrtletí po sobě.

Hrubá marže by se nyní měla v tříměsíčním období končícím koncem ledna snížit až o 1,1 procentního bodu, zatímco předchozí prognóza počítala se zvýšením až o 0,2 procentního bodu, uvedla společnost se sídlem ve Vancouveru v pondělním prohlášení. Akcie společnosti Lululemon klesly v 9:45 v New Yorku až o 12 %.

Izraelský výrobce léků Teva Pharmaceutical Industries Ltd. uvedl, že účast amerických států a místních úřadů je dostatečná k tomu, aby se mohlo pokročit s jeho celostátní dohodou o urovnání, která má vyřešit nároky a soudní spory související s opioidy.

Společnost Teva v pondělí uvedla, že se již dohodla se 48 z 50 států nebo potvrdila jejich účast a bude nadále usilovat o účast států, které se ještě nepřipojily. Nyní bude zahájen proces přihlašování dílčích částí států, uvedla.

Společnost v listopadu dokončila dohodu o urovnání, která má vyřešit tisíce amerických žalob týkajících se uvádění opioidních léků proti bolesti na trh, a souhlasila se zaplacením až 4,25 miliardy dolarů, včetně dodávky léku naloxonu proti předávkování.

Nepřiznala však žádné pochybení.

Soudní spory týkající se opioidů, které začaly v roce 2017, vynesly výrobcům léků, distributorům a lékárenským řetězcům na vyrovnáních více než 40 miliard dolarů.

Státní a místní orgány uvedly, že tyto peníze použijí na boj proti opioidové krizi.

Podle federálních údajů zemřelo od roku 1999 na předávkování drogami více než 932 000 lidí.

Aktivistický investiční fond Inclusive Capital Partners, který vede veterán hedgeových fondů Jeffrey Ubben, v pondělí oznámil, že získal 0,83% podíl ve společnosti Bayer, protože německá farmaceutická a zemědělská skupina nadále trpí slabou tržní hodnotou.

Inclusive Capital ve svém prohlášení uvedl, že k 5. lednu získal 8,18 milionu akcií Bayeru, což podle závěrečné ceny z tohoto dne představuje přibližně 407 milionů eur (435 milionů USD).

Deník Financial Times, který o Ubbenově investici informoval dříve, uvedl, že hodnota podílu činí 500 milionů dolarů.

Akcie Bayeru na základě této zprávy posílily o téměř 4 % a dostaly se na nejvyšší úroveň za poslední měsíc. Mluvčí společnosti uvedl, že společnost ze zásady nekomentuje akcionáře ani to, kolik akcií drží.

Akcie společnosti jsou nadále zatíženy hrozbou dalších soudních sporů kvůli údajným karcinogenním účinkům přípravku na hubení plevele Roundup, přestože regulační orgány potvrdily, že používání tohoto přípravku je bezpečné.

Tržní hodnota akcií společnosti Bayer se pohybuje kolem 50 miliard dolarů za všechny její podniky včetně farmaceutických výrobků, zdravotnických výrobků pro spotřebitele, osiv a pesticidů, což je výrazně méně než hodnota transakce za 63 miliard dolarů, kterou v roce 2018 získala za převzetí výrobce přípravku Roundup, společnosti Monsanto.

Generální ředitel Werner Baumann, který problematický obchod s Monsantem zosnoval, dostal v roce 2020 novou smlouvu do roku 2024 a tehdy uvedl, že po vypršení tohoto období ze společnosti odejde.

Za oběd v restauraci utratili Češi loni v prosinci průměrně 180 korun, v meziročním srovnání asi o 29 korun více. Vyplývá to z tiskové zprávy společnosti Sodexo Benefity, kterou má ČTK k dispozici.

Od začátku loňského roku podle Sodexo Benefity restauratéři meziměsíčně zdražovali asi o dvě koruny, znatelnější zvyšování cen přišlo na podzim. „Zřejmě to souvisí s tím, že se provozovatelé restaurací po skončení prázdnin odvážili do konečných cen výrazněji promítnout své rostoucí náklady,“ řekl ředitel marketingu ve společnosti Sodexo Benefity Jan Michelfeit. Restauracím podle něj také ubývají zákazníci. Své stravenkové karty lidé již několik měsíců využívají spíše k nákupu potravin v obchodech a vaří si doma, dodal.

Vliv na růst cen měl loni rovněž tlak na zvyšování mezd, který byl doprovázený nedostatkem pracovních sil v oboru, řekl Michelfeit. „Obědy za loňský rok v podstatě zdražily o inflaci, byť ještě v létě to vypadalo, že se inflace do jejich cen celá nepromítne,“ uvedl. Zdražovat podle něj restauratéři budou i v tomto roce, avšak pozvolněji než loni.

Za oběd v prosinci nejvíce utratili Pražané, a to asi 204 korun. Předloni stejnou dobou to bylo přibližně 169 korun, stojí ve zprávě. Druhý nejdražší oběd měli obyvatelé středočeského kraje, stál asi 196 korun, tedy o 33 korun více než v roce 2021. Nejlevněji v prosinci naopak bylo na Vysočině a v Ústeckém kraji, kde oběd v restauraci vyšel na asi 162 korun.

Spotřeba plynu byla loni v Česku v meziročním srovnání o 19,2 procenta nižší, po očištění o vliv počasí a o spotřebu paroplynové elektrárny Počerady o 12,9 procenta nižší. Meziroční úspory plynu byly znatelné v každém měsíci loňského roku, s výjimkou ledna a května činily úspory nejméně deset procent. V tiskové zprávě to uvedl analytik společnosti Amper Meteo Kamil Rajdl. Energetický regulační úřad zprávu o konečné spotřebě plynu dosud nezveřejnil. Loni se podle Rajdla v Česku snížila i spotřeba elektřiny, ovšem výrazně méně než plynu. Celoročně šlo o dvě procenta po očištění o vliv počasí.

Úspory plynu jsou vyvolané především postupným ukončením dodávek z Ruska i počasím. Téměř shodná spotřeba elektřiny je podle předsedy představenstva firmy Amper Savings Martina Nádeníčka pozitivní zpráva. Značí, že stále fungoval průmysl, i když letošek bude pro podniky, kterým skončila smlouva s fixovanou cenou, obtížnější.

K úsporám plynu v posledním čtvrtletí přispělo ve srovnání s předloňskem teplejší počasí a odložení začátku topné sezony. „Když na začátku prosince přišla chladná epizoda, spotřeba se dostala až na 450 GWh denně a objevila se obava, jestli zásoby plynu vydrží. Díky výraznému oteplení na Vánoce spotřeba plynu ale výrazně klesla a bylo možné naopak i plnit zásobníky. Na Štědrý den byla dokonce spotřeba plynu nižší o 22 procent proti průměru posledních pěti Štědrých dnů,“ uvedl Rajdl.

Ceny ropy zahájily týden výrazným růstem, těží především z nadějí na oživení poptávky po palivech v Číně a z poklesu obav z recese světové ekonomiky. Severomořská ropa Brent si kolem 13:30 SEČ připisovala více než tři procenta a dostala se nad 81 dolarů za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) vykazovala nárůst ještě vyšší a pohybovala se nad 76 dolary za barel.

Čína, která je největším dovozcem ropy na světě, nyní uvolňuje koronavirové restrikce, jež v zemi brzdily ekonomickou aktivitu i poptávku po pohonných hmotách. K růstu cen ropy přispívají podle analytiků také naděje, že americká centrální banka (Fed) bude méně razantní při zvyšování úrokových sazeb.

„Pokud se vyhneme recesi (světové ekonomiky), globální poptávka po ropě a její růst si udrží odolnost,“ uvedl analytik Tamas Varga ze společnosti PVM. Za dnešním růstem cen ropy podle něj stojí hlavně vyhlídky na postupné otevírání čínské ekonomiky.

Minulý týden se ceny Brentu i WTI kvůli obavám o poptávku propadly o více než osm procent. Zaznamenaly tak nejprudší týdenní pokles v úvodu roku za posledních sedm let, uvedla agentura Reuters.

Norsko počítá na letošní rok s růstem těžby ropy o 6,9 procenta, zatímco těžba zemního plynu by měla zůstat stabilní v blízkosti rekordu. Ve svém výhledu to uvedl norský úřad pro ropné zdroje NPD. Norsko je klíčovým producentem ropy a plynu v Evropě, po omezení dodávek surovin z Ruska v důsledku války na Ukrajině se jeho význam pro Evropskou unii ještě zvýšil. Více ropy Norsko těží hlavně z rozsáhlého pole Johan Sverdrup v Severním moři. Letos produkce ropy a dalších ropných látek, jako je kondenzát, podle úřadu vzroste na 2,02 milionu barelů denně z loňských 1,89 milionu barelů denně.

Norsko je od loňského roku největším dodavatel plynu do EU, největším exportérem je norská společnost Equinor. Ruská plynárenská společnost Gazprom loni zastavila většinu dodávek, na které Evropa spoléhala. Evropská unie se už dlouho před válkou na Ukrajině začala od ruských energetických surovin odklánět a po invazi ruských vojsk na Ukrajinu z konce loňského února začala ropu a plyn z Ruska odmítat ještě rychleji.

Spotřeba plynu byla loni v síti distribuční společnosti EG.D nejnižší za devět let. Celoroční spotřeba v síti EG.D byla loni 298 milionů metrů krychlových plynu, meziročně spotřebovali zákazníci o 16 procent plynu méně. Trend šetření potvrzují i čísla za prosinec, kdy energetici dodali domácnostem a firmám o 13 procent méně plynu než ve stejném měsíci roku 2021. Za prosinec to bylo 38,3 milionu metrů krychlových. ČTK to řekl mluvčí společnosti E.ON Roman Šperňák.

Oproti roku 2020 klesla spotřeba plynu dodaného EG.D o sedm procent. Loni se na zásobovacím území společnosti EG.D spotřebovalo nejméně plynu za posledních devět let. Nižší spotřeba byla naposledy v roce 2014, přibližně o deset milionů metrů krychlových. „Obecně lze rok 2022 nazvat rokem šetření. Projevilo se to hlavně v posledním čtvrtletí a zejména u plynu. Domácnosti i firmy začaly hledat úspory v energiích. Svou roli sehrálo i počasí. Loňský rok byl v průměru o jeden stupeň Celsia teplejší než rok 2021,“ řekl vedoucí dispečerského řízení sítí EG.D Petr Vaculík.

Celoroční trend potvrdila i prosincová data. Podle firemních měření byla průměrná venkovní teplota v prosinci na jejím distribučním území 0,6 stupně Celsia, nejméně za posledních pět let. Přesto dodala firma loni v prosinci odběratelům o zhruba 5,6 milionu metrů krychlových plynu méně než v posledním měsíci předchozího roku. „Pro srovnání můžeme uvést, že vůbec nejvyšší průměrná prosincová venkovní teplota 2,6 stupně Celsia za uvedené období byla v roce 2020, a i přesto byla tehdy spotřeba vyšší o 11,4 procenta než v loňském roce,“ uvedl Vaculík.

Indie, největší světový vývozce rýže, pravděpodobně zruší omezení dodávek obilí, což by znamenalo další zmírnění globální vlny potravinového protekcionismu po ruské invazi na Ukrajinu.

Podle osoby obeznámené s touto záležitostí úřady aktivně zvažují zrušení omezení vývozu některých druhů rýže, protože domácí ceny jsou stabilní. Vládní zásoby jsou dostatečné k uspokojení potřeb sociálních programů, uvedla osoba, která si nepřála být jmenována, protože jde o soukromé informace.

Indie se na celosvětovém obchodu s rýží podílí přibližně 40 %. Jakékoli zmírnění vývozních omezení pravděpodobně ochladí referenční ceny v Asii, které se pohybují blízko nejvyšších hodnot od poloviny roku 2021. O tomto kroku se diskutuje v době, kdy se zmírnily obavy z potravinové inflace. Globální náklady na potraviny skončily v roce 2022 zhruba tam, kde začaly, a to navzdory narušením v důsledku války na Ukrajině a extrémního počasí.

Mluvčí ministerstev potravinářství a obchodu se odmítl vyjádřit.

Mateřská společnost Facebooku Meta v pondělí oznámila, že odstraňuje obsah podporující nebo chválící víkendové vyplenění brazilských vládních budov protidemokratickými demonstranty.

Desetitisíce příznivců brazilského krajně pravicového exprezidenta Jaira Bolsonara během více než tříhodinového povstání rozbily okna prezidentského paláce, zaplavily část Kongresu rozstřikovačem a vyplenily místnosti Nejvyššího soudu.

„Před volbami jsme Brazílii označili za dočasně vysoce rizikovou lokalitu a odstraňovali jsme obsah vyzývající lidi, aby se chopili zbraní nebo násilně vtrhli do Kongresu, prezidentského paláce a dalších federálních budov,“ uvedl mluvčí Meta.

„Zároveň tuto událost označujeme jako násilnou, což znamená, že budeme odstraňovat obsah, který tyto akce podporuje nebo chválí,“ dodal. „Situaci aktivně sledujeme a budeme pokračovat v odstraňování obsahu, který porušuje naše zásady.“

Vysoký představitel americké rozvojové agentury USAID v pondělí uvedl, že Washington poskytne dalších 100 milionů dolarů na obnovu Pákistánu po loňských ničivých povodních.

„S potěšením oznamuji, že Spojené státy poskytují Pákistánu dodatečný závazek ve výši 100 milionů dolarů na pomoc při obnově po ničivých monzunových záplavách v roce 2022,“ řekla novinářům na okraj významné konference v Ženevě zástupkyně správce USAID Isobel Colemanová.

Čína vydala velkorysou kvótu na dovoz ropy, což je znamením, že její rafinerie se chystají zvýšit produkci, protože země se odklání od politiky Covid-Zero.

Podle obchodníků obeznámených se situací země v poslední dávce povolí 44 nestátním rafineriím a obchodníkům dovoz v celkové výši 111,82 milionu tun. Čína stanovuje systém kvót, v jehož rámci je nezávislým rafineriím každoročně přidělen určitý objem na dovoz ropy v několika povolenkách.

Od tohoto týdne Čína vydala na rok 2023 ve dvou samostatných kvótách dohromady 132 milionů tun ropy na dovoz. Loni touto dobou činila kvóta 109 milionů tun.

Předpokládá se, že poptávka po ropě v Číně zaznamená od druhého čtvrtletí významný růst, protože ve větších městech začíná ubývat infekce Covid a mobilita se vrací na normální úroveň. Rafinerie mohou využít vyššího objemu kvót zvýšením produkce, aby pokryly poptávku po energii. Trh s ropou pozorně sleduje návrat Číny, ačkoli aktivita na futures byla na počátku letošního roku utlumená kvůli faktorům, jako je řídké obchodování, přebytek nabídky a obavy z globální recese.

Společnost Zhejiang Petroleum & Chemical Co. obdržela největší objem v poslední dávce dovozních kvót, a to 20 milionů tun. Společnost Hengli Petrochemical Co. obdržela 14 milionů tun a skupina Shenghong Group 8 milionů tun. Podle obchodníků, kteří si nepřáli být jmenováni z důvodu interní politiky, bylo většině nezávislých rafinerií vydáno až 70 % jejich ročních kvót.

Míra nezaměstnanosti v eurozóně se v listopadu podle očekávání nezměnila a zůstala na rekordně nízké úrovni, přičemž absolutní počet lidí bez práce dále mírně klesl, uvedl v pondělí statistický úřad Evropské unie Eurostat.

Eurostat uvedl, že míra nezaměstnanosti ve dvaceti zemích, které nyní sdílejí euro, činila v listopadu 2022 6,5 % pracovní síly, stejně jako v říjnu a v souladu s prognózami ekonomů oslovených agenturou Reuters.

V absolutních číslech však počet lidí bez práce v listopadu klesl na 10,849 milionu z 10,851 milionu v říjnu, což je známkou toho, že trh práce se stále utahuje navzdory prognózám ekonomů o technické recesi od posledního čtvrtletí roku 2022.

Rolls-Royce v pondělí oznámil rekordní prodeje v loňském roce navzdory průměrné ceně svých luxusních vozů kolem 534 000 USD a poklesu čínské poptávky, přičemž objednávky se protáhnou až do roku 2023.

Britská automobilka, která začala jako Rolls-Royce v anglickém Manchesteru před téměř 120 lety a nyní ji vlastní německé BMW, uvedla, že v roce 2022 prodala 6 021 vozů, což je více než v roce 2021, který byl rovněž rekordní, kdy prodala 5 586 vozů.

Prodejům značky Rolls-Royce vévodila Severní a Jižní Amerika, přičemž USA zůstávají s přibližně 35 % prodejů jejím hlavním trhem. V Číně, druhém největším trhu automobilky, vedly výluky související s koronavirem k „jednocifernému poklesu“ prodejů.

Generální ředitel Torsten Müller-Ötvös však v online prezentaci uvedl, že tento pokles byl kompenzován růstem na ostatních trzích.

„Naše objednávkové portfolio sahá daleko do roku 2023 pro všechny modely,“ řekl Müller-Ötvös. „Nezaznamenali jsme žádné zpomalení objednávek.“

Rolls-Royce uvedl, že předběžné objednávky na plně elektrický model Spectre, který se má začít prodávat na konci roku 2023, překonaly veškerá jeho očekávání.

Generální ředitel novinářům řekl, že předpokládaný růst v roce 2023 přišel navzdory tomu, že Rolls-Royce v důsledku invaze na Ukrajinu loni v únoru zastavil prodej v Rusku, který obvykle představoval 250 až 300 kusů ročně.

Müller-Ötvös uvedl, že zakázkový, individuální přístup luxusní značky vedl ke „stále nápaditějším, osobnějším a technicky náročnějším“ objednávkám zákazníků.

Ruský rubl zahájil první plný obchodní den nového roku růstem o více než 3 % vůči americkému dolaru a odrazil se od šestiměsíčního minima, kterého dosáhl při volatilním obchodování na konci roku 2022.

V pondělí v 1005 GMT rubl vůči americkému dolaru překonal hranici 70 bodů a obchodoval se o 3,4 % výše na úrovni 69,68 bodu. Měna vzrostla také vůči euru o 1,9 % na 74,77 a vůči čínskému jüanu byla silnější o 2,2 % a v Moskvě se obchodovala za 10,23.

Ruský rubl, který byl po dlouhá období loňského roku nejvýkonnější měnou světa, ztratil v prosinci 17 % v důsledku kroků Západu k zavedení cenového stropu a embarga EU na vývoz ruské ropy.

„Před Novým rokem se zjevně projevila tendence snižovat expozici vůči akciím a spěch k dolaru,“ uvedli v pondělí analytici Alor Broker ve své výzkumné zprávě.

„V nadcházejících dnech, pokud do toho nezasáhne geopolitické pozadí, by mělo dojít ke zvratu těchto trendů… hlavní vývozci by měli začít prodávat devizové zisky nashromážděné během svátků a investoři by měli začít vyprodávat dolary nakoupené za účelem ochrany,“ dodali.

Ruské trhy zaznamenaly během prodloužených svátků na začátku roku v prvním lednovém týdnu rekordně nízké objemy obchodů, což bylo částečně způsobeno odchodem západních institucionálních investorů z ruských trhů v loňském roce.

Rubl a akcie zaznamenaly v prostředí nízké likvidity jen malé změny – velké korporace, které pohánějí ruské devizové trhy, a drobní investoři, kteří jsou stále častěji hybateli akciového trhu, se vzdálili od svých pracovních stolů.

V pondělí ruské akcie následovaly rubl směrem vzhůru. Dolarový index RTS vyskočil o 3,9 % na 979,1 bodu – převážně díky měnovému efektu – zatímco rublový ruský index MOEX si polepšil o 0,4 % na 2 164,6 bodu.