Hlavní poznatky ze zasedání MMF a Světové banky v Maroku
V marockém Marrákeši v neděli skončila výroční zasedání Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Světové banky, která se nesou ve znamení rostoucích globálních ekonomických problémů. Zasedání byla zastíněna eskalací konfliktu mezi Izraelem a Gazou a rostoucí mírou inflace.
Členské země se zavázaly, že do konce roku zvýší své příspěvky do MMF. Shody o změnách v rozdělování, které by Číně poskytly větší vliv, však nebylo dosaženo, přičemž další diskuse jsou plánovány v následujících měsících. Kromě toho Světová banka získala souhlas s novým prohlášením o své vizi “vytvořit svět bez chudoby na planetě, kde se dá žít”, a s kroky k zavedení hybridního kapitálu podobného dluhu a nové platformy portfoliových záruk, které by mohly během deseti let přinést nové úvěry ve výši 100 miliard dolarů. Nicméně jednota ohledně konfliktu na Blízkém východě zůstala nedosažitelná.
Nové prognózy předpovídají v letošním roce globální hospodářský růst ve výši 3 % a v následujícím roce snížený růst o 2,9 %. V reakci na to centrální bankéři signalizovali ochotu zastavit zvyšování úrokových sazeb, pokud to okolnosti dovolí. Odborníci navíc varovali, že rostoucí dluhové zatížení vyspělých ekonomik a současná politika založená na dotacích jsou pro boj se změnou klimatu nevhodné.
Turbulence na mezinárodní ekonomické a geopolitické scéně podněcují vyspělé ekonomiky k přehodnocování politik, přičemž mnohé z nich staví do nejisté pozice.
