Obchodní vztahy mezi Evropskou unií a Spojenými státy vstoupily do klíčové fáze, kdy se očekává setkání předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Schůzka, která se uskuteční ve Skotsku, má za cíl uzavřít dlouho připravovanou obchodní dohodu, a to ještě před termínem, kdy by měly vstoupit v platnost 30% cla na vývoz z EU do USA. Vyjednávání probíhají jak na politické, tak na technické úrovni, přičemž obě strany hledají vyvážené řešení, které by zabránilo rozsáhlému obchodnímu konfliktu a přineslo stabilitu pro podniky na obou stranách Atlantiku.
Evropská komise uvedla, že hlavní rozhodnutí bude muset učinit Donald Trump, a že vývoj situace zůstává velmi nejistý. Ostatně, podobnou dynamiku vyjednávání už Spojené státy předvedly nedávno v případě dohody s Japonskem, kde prezident změnil některé podmínky až těsně před podpisem.
Trump zvažuje cla a omezení napříč sektory, nejen v rámci obchodu
V aktuální podobě se navrhuje, aby Evropská unie čelila 15% clům na většinu svého exportu do USA. Některé oblasti by měly výjimky – například letectví, zdravotnické prostředky, generické léky, lihoviny či určité výrobní technologie, které Spojené státy aktuálně potřebují. Vývoz oceli a hliníku by mohl být řešen pomocí kvót, ale nad jejich rámec by platilo clo až ve výši 50 %.
Vedle toho Trump oznámil další opatření: 25% clo na automobily a jejich díly, dvojnásobnou sazbu na železné kovy a nově také 50% clo na měď, které má vstoupit v platnost v nejbližších týdnech. Hovoří se i o možné regulaci vývozu polovodičů a léčiv, přičemž právě tyto oblasti představují jednu z posledních překážek při dosažení dohody. Evropská strana by chtěla pro tyto sektory stanovit strop rovněž na 15 %, ale rozhodující slovo bude mít opět prezident Spojených států.
EU připravena zasáhnout clem na zboží za 100 miliard eur
Pokud k dohodě nedojde, Evropská unie je připravena okamžitě zavést odvetná cla na americké zboží v hodnotě až 100 miliard eur. Cílem by se staly mimo jiné produkty firem jako Boeing (BA), americké automobily nebo ikonická bourbonová whisky. Cla by postihla zejména průmyslové a spotřební zboží, které má pro americkou ekonomiku vysokou strategickou hodnotu.
V případě, že bude dohoda skutečně uzavřena, Unie plánuje využít tzv. nástroj proti nátlaku, což je mechanismus umožňující v budoucnu cílit na další oblasti obchodních vztahů – například přístup na trh, služby či veřejné zakázky. Použití tohoto nástroje by však musela schválit většina členských států EU.
Součástí případné dohody by měly být také body mimo oblast cel – konkrétně koordinace v oblasti ekonomické bezpečnosti, strategické dodávky surovin, spolupráce v oblasti umělé inteligence a polovodičů nebo otevření trhu s určitými zemědělskými produkty.
Politické pozadí: migrace, cla a obnova výroby
Donald Trump se na summitu vyjádřil nejen k obchodní agendě, ale i k migrační politice, kterou vnímá jako vážný problém pro stabilitu Evropy. V rozhovoru s novináři uvedl, že „Evropa je ničena nekontrolovanou imigrací“, a dal jasně najevo, že tento problém hodlá během jednání znovu otevřít – i když formálně do obchodní dohody nespadá. Vzhledem k jeho dlouhodobému postoji k migraci je ale zřejmé, že bude mít vliv na celkový tón vyjednávání.
Zároveň Trump zopakoval svůj cíl obnovit domácí výrobu a chránit americký průmysl prostřednictvím cel a daňových pobídek. Tento přístup je klíčovým prvkem jeho ekonomické politiky a zůstává hlavní motivací pro zavádění nových opatření vůči zahraničním partnerům – ať už se jedná o Evropskou unii, Čínu nebo Japonsko.
Jednání mezi EU a USA tak vstupují do závěrečné a nejvíce nevyzpytatelné fáze. I když obě strany projevují vůli k dohodě, je zřejmé, že výsledek závisí téměř výhradně na Trumpově rozhodnutí. Evropská strana má připravený plán pro obě varianty – dohodu i konfrontaci – a trhy budou bedlivě sledovat každý nový signál z Trumpova skotského resortu.
Pokud k dohodě dojde, bude představovat krátké společné prohlášení, které následně poslouží jako základ pro další vyjednávání o konkrétních parametrech. Ty však mohou trvat měsíce, ne-li roky. Evropské firmy, exportéři a investoři tak stále čekají na jasnou odpověď, kterou zatím může dát jediný člověk – prezident Spojených států.
