Ceny ropy v pátek pokračovaly v poklesu a navázaly tak na čtvrteční výrazné ztráty. Trh reagoval především na obavy z nadbytku nabídky a na signály, že poptávka ve Spojených státech – tedy v největší světové ekonomice a zároveň největším spotřebiteli ropy – může v nejbližších měsících oslabit. Tyto fundamentální faktory převážily nad geopolitickými riziky spojenými s konfliktem na Blízkém východě a pokračující válkou na Ukrajině, které by za jiných okolností mohly ceny tlačit nahoru.
Futures kontrakty na severomořskou ropu Brent klesly o 49 centů, tedy o 0,74 %, na 65,88 USD za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) se propadla o 51 centů, což představuje pokles o 0,82 %, a obchodovala se na úrovni 61,86 USD za barel. Tyto hodnoty ukazují, že investoři zohledňují spíše riziko přebytku na trhu než geopolitické nejistoty.
Podle Priyanky Sachdevy, seniorní analytičky trhu ze společnosti Phillip Nova, je hlavním problémem stále nevyřešený boj s inflací ve Spojených státech. Inflace totiž zůstává vyšší, než by si Federální rezervní systém přál, a to má negativní vliv na vyhlídky poptávky po ropě. „Ani geopolitické nepokoje nedokážou podpořit ceny, protože fundamenty ukazují na nadbytek nabídky a slabší poptávku,“ uvedla Sachdeva. To jen potvrzuje, že trh s ropou se nyní soustředí především na ekonomické ukazatele.
Čtvrteční vládní data ukázala, že spotřebitelské ceny v USA v srpnu vzrostly nejrychleji za posledních sedm měsíců. Kromě toho došlo i k nárůstu počtu žádostí o podporu v nezaměstnanosti. Tyto faktory posilují očekávání, že Fed příští týden přistoupí ke snížení úrokových sazeb, aby podpořil ekonomický růst. Teoreticky by nižší sazby mohly zvýšit spotřebu i poptávku po ropě, avšak investoři zůstávají opatrní, protože krátkodobě stále převažuje obava z oslabení hospodářské aktivity.
Během týdne se ceny ropy na chvíli zvýšily až o 2 %, především kvůli geopolitickým obavám a možnosti narušení produkce či obchodních toků. Nicméně od čtvrtka se trend obrátil a ceny postupně ztratily všechny předchozí zisky. Hlavní roli v obratu sehrála zpráva Mezinárodní energetické agentury (IEA), podle které světová nabídka ropy v letošním roce poroste rychleji, než se původně očekávalo. Důvodem je především plánované zvýšení produkce skupiny OPEC+ v čele se Saúdskou Arábií a Ruskem.
OPEC ve své vlastní zprávě sice ponechal relativně vysoký výhled růstu globální poptávky po ropě pro roky 2025 a 2026, zároveň ale zdůraznil, že světová ekonomika si zatím drží solidní růstový trend. To může znamenat, že dlouhodobé vyhlídky spotřeby ropy zůstávají pozitivní, avšak krátkodobě je trh zatížen vysokými zásobami a zvýšenou těžbou.
Společnost SDIC Futures ve své denní analýze upozornila, že ropný trh je rozkročen mezi dvěma protichůdnými tlaky – na jedné straně stojí obavy z nadměrné nabídky a na straně druhé riziko výpadků dodávek. Jenže geopolitické faktory podle ní už nedokážou ceny podporovat tak, jako tomu bylo v minulosti, protože fundamentální přebytek je příliš výrazný.
OPEC+ se navíc dohodl, že od října dále zvýší své těžební kvóty. Saúdská Arábie, hlavní hráč kartelu, se snaží znovu získat podíl na světovém trhu a výrazně navyšuje vývoz do Číny. Podle obchodních zdrojů by měla státní společnost Aramco dodat v říjnu do Číny zhruba 1,65 milionu barelů denně, zatímco v září to bylo 1,43 milionu barelů. Tento krok může ještě více posílit tlak na globální nabídku a brzdit snahy o stabilizaci cen.
V Rusku, které je po Spojených státech druhým největším producentem ropy, navíc došlo k poklesu příjmů z prodeje ropy a ropných produktů. V srpnu se dostaly na jednu z nejnižších úrovní od začátku války na Ukrajině. To ukazuje, že i když Moskva patří k hlavním producentům, její schopnost generovat příjmy z ropy je limitována kombinací nižších cen a přetrvávajících sankcí.
Důležitým faktorem jsou také americké zásoby. Energetická informační agentura (EIA) ve středu oznámila, že zásoby ropy v USA minulý týden vzrostly o 3,9 milionu barelů a dosáhly 424,6 milionu barelů. Vyšší zásoby obvykle signalizují nižší poptávku nebo nadměrnou produkci, což opět tlačí ceny směrem dolů.
Vývoj na trhu s ropou tak zůstává nejednoznačný. Na jedné straně stojí geopolitická rizika, která by v minulosti mohla vést k rychlému růstu cen. Na straně druhé však převažuje realita v podobě vysokých zásob, rostoucí těžby a obav o poptávku. Dokud se tento nepoměr nezmění, je pravděpodobné, že ceny ropy zůstanou pod tlakem.
