Téměř měsíc po americké intervenci, která vedla k odstranění Nicoláse Madura, zůstává většina velkých amerických ropných společností v otázce okamžitého obnovení provozu zdrženlivá. Ačkoliv se vztahy mezi Washingtonem a Caracasem postupně stabilizují a vláda pod vedením prozatímní lídryně Delcy Rodríguezové podniká kroky k uvolnění ekonomických restrikcí, cesta k plnému návratu zahraničních investorů do sektoru, jemuž dominuje ropa , bude ještě složitá.

Administrativa Donalda Trumpa v reakci na aktuální vývoj vydala obecnou licenci, která americkým firmám umožňuje v zemi působit, včetně aktivit spojených s prodejem a skladováním lehké ropy. Tento týden rovněž oficiálně skončila omezení týkající se venezuelského obchodního vzdušného prostoru, která dříve zavedly Spojené státy.

Geopolitická rizika a nejistota

Celá situace má však výrazný háček. Mezi oběma zeměmi nepanuje standardní mírový stav; Washington fakticky diktuje Caracasu politiku a v případě neuposlechnutí hrozí vojenskou silou. Tento agresivní styl zahraniční politiky vytváří unikátně nepředvídatelné prostředí, které pravděpodobně odradí americké ropné a plynárenské společnosti od budování významnější přítomnosti ve Venezuele v nejbližší budoucnosti.

Podle Javiera Corralese, profesora latinskoamerických vztahů na Amherst College, sice vznikly právní dokumenty, které mají zajistit, že ropný sektor nebude tolik ovládán státem, a došlo k uvolnění některých nejpřísnějších omezení, ale podle jeho slov to zatím nestačí, ačkoliv jde o nezanedbatelný posun.

Nutnost legislativních změn

Kompletní přepsání venezuelských zákonů upravujících produkci komodity bylo na vrcholu seznamu požadavků amerických ropných gigantů. Firmy jako ExxonMobil a ConocoPhillips mají stále v živé paměti vyvlastnění svého vybavení a majetku za Madurova předchůdce Huga Cháveze před dvěma desetiletími. Generální ředitel ExxonMobil Darren Woods dokonce během nedávného summitu v Bílém domě označil Venezuelu za v současnosti „neinvestovatelnou“.

Venezuelské národní shromáždění však tento týden podniklo zásadní krok k uklidnění tržních obav. Zákonodárci ve čtvrtek schválili takzvanou „reformu uhlovodíků“, která poskytne zahraničním společnostem operační kontrolu v ropných podnicích. Od roku 2006 přitom o všem rozhodovala státní ropná společnost Petroleos de Venezuela (PDVSA), která držela většinový podíl v každém projektu.

Budoucnost PDVSA a dluhová zátěž

Tato absolutní dominance by měla skončit, nicméně PDVSA nebyla v rámci reforem privatizována ani rozdělena a nadále zůstává pod státní kontrolou. Hlavní překážkou zůstává její katastrofální finanční situace. PDVSA naakumulovala obrovské množství dluhu v celkové výši $150 miliard až $170 miliard, což představuje zátěž, kterou zbankrotovaná vláda jednoduše nemůže unést. Obnova ropného průmyslu tak bude muset být realizována především skrze soukromé investice.