Některá pracovní místa by měla být v budoucnu vyhrazena výhradně lidem, aby je nenahradila umělá inteligence. S tímto návrhem přišel spoluzakladatel Microsoft Corporation (MSFT) Bill Gates, který současně varoval, že vlády nejsou dostatečně připravené na rozsáhlé ekonomické a společenské změny spojené s rychlým rozvojem AI.

Gates své názory představil v eseji o rozsahu přibližně 6 000 slov, která představuje jeho první rozsáhlejší text věnovaný umělé inteligenci za poslední tři roky. Upozornil v ní, že AI zasáhne téměř všechny oblasti veřejné politiky a může přinést jedno z nejbouřlivějších období v lidské historii.

Rozsah potřebné reakce podle něj může být mimořádný. Světoví lídři podle Gatese zatím nedělají dost pro přípravu na změny, které umělá inteligence přinese. Potřebná institucionální reakce by podle něj mohla být dokonce větší než změny zaměřené na národní bezpečnost, které následovaly po teroristických útocích z 11. září 2001.

Jednou z nejvýraznějších oblastí bude pracovní trh. Gates očekává, že řada pracovních míst zanikne natrvalo, a proto navrhuje, aby politici zvážili, zda některé činnosti záměrně nevyhradit pouze lidem. Takový přístup by mohl chránit zejména skupiny zaměstnanců, pro které je obtížné přejít k jinému povolání.

Některé činnosti by podle Gatese neměla převzít technologie

Gates pro tento koncept používá označení „human reserved“. Přirovnává jej k přírodním rezervacím, kde by sice bylo technicky možné postavit budovy nebo silnice, společnost se však rozhodne to neudělat, protože by tím vznikla příliš velká ztráta.

Stejný princip by podle něj mohl fungovat u některých profesí. Nešlo by tedy pouze o otázku, zda umělá inteligence nebo robot dokážou určitou činnost vykonávat. Společnost by zároveň měla rozhodovat o tom, zda je vůbec žádoucí, aby ji vykonávaly.

Jako příklad Gates uvádí zdravotnictví. Z technického hlediska by podle něj neexistoval důvod, proč by robot nemohl pacientovi oznámit, že trpí nevyléčitelnou nemocí. Přesto se domnívá, že takový úkol by neměl být přenechán stroji.

Stanovení hranice mezi automatizovatelnými a lidem vyhrazenými činnostmi by však přineslo složité otázky. Bylo by například nutné rozhodnout, kdo bude určovat, která zaměstnání mají zůstat v lidských rukou. Další komplikace by vznikla v případě, že by jednotlivé země nastavily odlišná pravidla a některé by umožnily výrazně rozsáhlejší automatizaci než jiné.

Gates proto požaduje globální koordinaci, která by zahrnovala také Čínu. Dopady umělé inteligence totiž podle něj nebudou omezeny hranicemi jednotlivých států a rozdílné přístupy k automatizaci mohou vytvářet další problémy.

Obavy z dopadu AI na ekonomiku a společnost přitom nevyjadřuje pouze Gates. Také společnosti OpenAI a Anthropic upozornily, že vlády budou potřebovat nové politiky, které umožní řídit rizika technologie a reagovat na ekonomické změny spojené s jejím rozšiřováním.

AI může ovlivnit vzdělávání i sociální vývoj mladých lidí

Gates se nezaměřuje pouze na zaměstnanost. Ve své eseji upozornil také na možnost zneužívání umělé inteligence v oblastech, jako je kybernetická bezpečnost, a věnoval se potenciálním dopadům technologie na vývoj mladých lidí.

Jako příklad použil vlastní zkušenosti z dospívání v Seattlu. V mládí podle svých slov neměl mnoho přátel kromě několika dalších chlapců, kteří mu byli podobní, a musel vynaložit značné úsilí na rozvoj svých sociálních dovedností.

Pokud by tehdy měl k dispozici AI společníka, pochybuje, že by do rozvoje těchto schopností investoval stejné množství energie. Právě velmi vstřícní chatboti by se podle něj mohli stát návykovými a ovlivnit způsob, jakým mladí lidé vytvářejí vztahy a rozvíjejí sociální schopnosti.

Další oblastí jeho obav je vzdělávání. Gates poukázal na první náznaky toho, že používání AI může mít vliv na kritické myšlení. Rozšíření technologie do škol a každodenního života mladých lidí proto podle jeho argumentace vyžaduje širší pozornost než pouze posuzování jejích praktických výhod.

Tyto otázky doplňují širší problém, který Gates ve svém textu zdůrazňuje. Umělá inteligence není pouze další technologickou inovací, která zvýší produktivitu některých podniků. Její dopady mohou zasáhnout pracovní trh, vzdělávání, mezilidské vztahy, bezpečnost i fungování veřejných institucí.

Daňový systém by se měl přizpůsobit nástupu robotů a AI

Výrazné změny podle Gatese potřebuje také daňový systém. V této oblasti se připojil k AI společnostem Anthropic a OpenAI, které rovněž volají po novém přístupu k daním v ekonomice stále více využívající automatizaci.

Jednou z možností by bylo zdanění robotů. Další variantou je zavedení poplatku na takzvané tokeny, tedy jednotky dat zpracovávané systémy umělé inteligence.

Gates upozornil na současnou nerovnováhu v daňovém zacházení s lidskou prací a automatizací. Pokud zaměstnavatel přijme pracovníka, platí z jeho výdělku příslušné daně spojené se zaměstnáváním. Pokud ale místo toho koupí robota, může tuto investici zpravidla okamžitě odepsat jako podnikatelský náklad.

Současné nastavení tak podle něj vytváří motivaci nahrazovat pracovníky stroji. Úprava daňových pravidel by mohla reagovat na situaci, kdy automatizace postupně snižuje potřebu lidské práce v některých částech ekonomiky.

Gates v této souvislosti staví budoucnost AI mezi dva velmi odlišné scénáře. Technologie se podle něj může stát největším nástrojem pro vyrovnávání rozdílů, jaký kdy lidstvo vytvořilo, nebo naopak mimořádně silným zdrojem nespravedlnosti.

Za zásadní problém považuje skutečnost, že současná příprava na tyto změny podle něj neodpovídá jejich rozsahu. Nevidí dostatek důkazů o tom, že političtí představitelé, odborníci a jednotlivé komunity čelí přicházejícím výzvám dostatečně intenzivně.

Jeho návrh pracovních míst vyhrazených lidem tak představuje pouze jednu část širšího přístupu. Vedle ochrany některých profesí požaduje mezinárodní koordinaci, změny daňového systému a větší pozornost věnovanou dopadům AI na vzdělávání, bezpečnost a sociální vývoj.

Podle Gatese není rozhodující pouze otázka, co všechno bude umělá inteligence technicky schopná dělat. Stejně důležité bude určit, které činnosti jí společnost skutečně dovolí převzít a jaká pravidla vytvoří pro ekonomiku, v níž budou lidé stále častěji pracovat vedle stále schopnějších systémů umělé inteligence.