Umělá inteligence měla ceny dlouhodobě snižovat.

V krátkodobém horizontu se ale v americké ekonomice začíná projevovat přesně opačně.

Masivní investice technologických společností do AI infrastruktury zvyšují poptávku po čipech, pamětech, serverech, elektřině i stavebních materiálech. Ekonomové odhadují, že současný AI boom by mohl v letošním roce přidat k americké inflaci až 0,4 procentního bodu. V krajním případě by tak mohl komplikovat snahu Federálního rezervního systému dostat růst cen zpět ke 2 % a zvýšit riziko dalšího růstu úrokových sazeb.

Za změnou stojí především bezprecedentní investiční vlna. Technologičtí giganti jako Alphabet (GOOGL) , Meta Platforms (META) , Amazon (AMZN) a Microsoft (MSFT) vynakládají stovky miliard dolarů na datová centra a další infrastrukturu potřebnou k provozu a vývoji modelů umělé inteligence.

Technologie už ceny nesnižují jako dříve

Technologický sektor dlouhá léta působil na inflaci opačným směrem. Počítače, mobilní telefony a další elektronika byly stále výkonnější, zatímco jejich ceny dlouhodobě klesaly.

Dobře to ukazuje americký index spotřebitelských cen. Kategorie zahrnující počítače, periferní zařízení a chytré domácí asistenty zaznamenávala podle vládních údajů sahajících do roku 2006 pokles cen téměř každý rok. V některých obdobích dosahovalo meziroční zlevnění dokonce 16 %.

Výjimkou byl rok 2021, kdy pandemie zvýšila poptávku po počítačích a vybavení pro práci z domova, zatímco dodavatelské řetězce nedokázaly dostatečně rychle reagovat.

Rok 2026 se nyní může stát teprve druhým obdobím, kdy ceny této skupiny výrobků vzrostou. Hlavním důvodem je nedostatek některých komponentů potřebných pro AI infrastrukturu. Prudce rostoucí poptávka po výkonných pamětech, procesorech a serverových systémech začíná ovlivňovat také běžnou spotřební elektroniku.

Dopad už pociťují samotní zákazníci. Apple (AAPL) před několika měsíci oznámil zvýšení cen některých Maců a iPadů o 100 až 500 dolarů, přičemž jedním z důvodů byl nedostatek pamětí související právě s rozmachem AI. Vyšší náklady by se postupně mohly projevit také u chytrých telefonů a dalších zařízení.

Samotné zdražování počítačové techniky by podle odhadů mohlo k roční inflaci přidat přibližně 0,1 až 0,2 procentního bodu. Tím však inflační dopad AI nekončí.

Datová centra zdražují výstavbu a AI podporuje spotřebu

Dalším kanálem jsou datová centra. Rozvoj generativní AI vyžaduje obrovské množství výpočetního výkonu, který musí být fyzicky umístěn v rozsáhlých komplexech vybavených servery, chladicími systémy a energetickou infrastrukturou.

Technologické společnosti proto investují stovky miliard dolarů do nové výstavby. Tím ale současně zvyšují poptávku po stavebních materiálech, energetických technologiích a dalších vstupech.

Meziroční růst cen materiálů používaných při průmyslové výstavbě v červenci dosáhl 5,3 %, což představovalo nejvyšší tempo od období bezprostředně po pandemii. Rozšiřování AI infrastruktury tak začíná vytvářet cenové tlaky i mimo samotný technologický sektor.

Do hry vstupuje také takzvaný efekt bohatství. Boom kolem umělé inteligence pomohl v posledních letech výrazně zvýšit hodnotu řady technologických společností a přispěl k růstu amerického akciového trhu. Část domácností tak disponuje větším finančním majetkem a může více utrácet.

Vyšší spotřeba bohatších domácností následně podporuje poptávku po automobilech, nemovitostech, cestování a dalších produktech a službách. Například nejbohatších 20 % amerických domácností podle odhadů nakupuje více než polovinu všech nových automobilů v zemi.

AI boom tak působí na inflaci z několika směrů současně. Zvyšuje ceny elektronických komponentů, podporuje obrovské investice do infrastruktury a prostřednictvím růstu finančních trhů může stimulovat také spotřebitelskou poptávku.

Celkový příspěvek k americké inflaci by podle ekonomických odhadů mohl v roce 2026 dosáhnout až 0,4 procentního bodu.

Fed může dostat další důvod držet sazby vysoko

Pro Federální rezervní systém představuje tento vývoj nepříjemnou komplikaci. Centrální bankéři ještě v minulém roce zdůrazňovali především potenciální dlouhodobé protiinflační účinky umělé inteligence.

Vyšší produktivita by skutečně měla umožnit firmám vyrábět více s menším množstvím práce a dalších zdrojů. Pokud AI zvýší efektivitu podniků, může dlouhodobě snižovat jednotkové náklady a tím tlumit růst cen.

Problém spočívá v načasování. Potenciální produktivní přínosy mohou přijít až později, zatímco náklady na vybudování potřebné infrastruktury vznikají už nyní.

Fed přitom stále bojuje s inflací výrazně převyšující jeho cíl. Jádrový cenový index osobních spotřebních výdajů PCE, který centrální banka při hodnocení cenových tlaků pozorně sleduje, v červnu meziročně vzrostl o 3,7 %. Cílem Fedu je dlouhodobě udržitelná inflace kolem 2 %.

Dodatečných 0,4 procentního bodu proto v současném prostředí není zanedbatelných.

Některé další zdroje inflačních tlaků navíc mohou postupně slábnout. Dopady amerických cel se mohou časem více promítnout do ekonomiky a následně stabilizovat, zatímco případné uklidnění konfliktu s Íránem by mohlo snížit ceny ropy a energií. Investiční boom kolem AI však může pokračovat podstatně déle.

Právě proto začíná umělá inteligence přitahovat větší pozornost Fedu. Pokud by AI investice pomohly udržet inflaci kolem 3 %, centrální banka by mohla být nucena zachovat restriktivní měnovou politiku déle, případně v nepříznivém scénáři úrokové sazby znovu zvýšit.

Takový krok by následně zdražil hypotéky, úvěry, financování podniků i kreditní karty a mohl by ochladit širší ekonomickou aktivitu.

Vzniká tak určitý paradox. Umělá inteligence je často prezentována jako technologie schopná dramaticky zvýšit produktivitu a dlouhodobě snížit náklady. Než se však tyto přínosy projeví, musí americká ekonomika financovat mimořádně nákladnou výstavbu celé nové technologické infrastruktury.

A právě účet za tuto investiční vlnu může v nejbližším období zkomplikovat Fedu boj s inflací.