Evropské burzy uzavřely turbulentní týden v obraně

Evropské akciové trhy zakončovaly rozkolísaný týden bez výraznějšího pátečního pohybu, avšak s nejhlubší týdenní ztrátou za téměř dva měsíce. Pokus o zotavení z předchozích propadů zastavila rostoucí cena ropy spolu s vyostřenou rétorikou kolem Blízkého východu.

Panevropský index STOXX Europe 600 (^STOXX) za pět obchodních dnů odepsal 1,14 procenta. Šlo o jeho nejprudší týdenní pokles od 6. července. V samotný pátek se index pohyboval kolem předchozího závěru.

Bez výraznější změny zůstaly také německý akciový index DAX (^GDAXI) a francouzský akciový index CAC 40 (^FCHI) . Britský akciový index FTSE 100 (^FTSE) naopak přidával 0,1 procenta.

Týdenní vývoj znamenal obrat proti situaci na začátku srpna. Kontinentální burzy tehdy navazovaly na výsledkovou sezonu za druhé čtvrtletí, během níž silné zisky bank, marže výrobců luxusního zboží a výsledky energetických podniků posunuly hlavní indexy na rekordní úrovně. Tento výsledkový impuls však během uplynulých dnů ustoupil tlaku z dluhopisového a komoditního trhu.

Trumpova hrozba sankcemi zvedla cenu ropy Brent

Hlavním pátečním impulsem bylo další vyostření postoje Washingtonu vůči Teheránu. Americký prezident Donald Trump prohlásil, že proti Íránu rozpoutá „ekonomickou válku“. Spojené státy podle něj připraví nejtvrdší sankce v historii země a zaměří se také na státy, které íránskému režimu poskytují hospodářskou podporu.

Hrozba rozsáhlých sekundárních sankcí oslabila očekávání, že by rychlá diplomatická dohoda mohla obnovit běžnou obchodní přepravu Hormuzským průlivem. Tato námořní trasa je zásadní pro přepravu energetických surovin z Perského zálivu, přičemž provoz komerčních tankerů v oblasti zůstává výrazně omezený.

Futures na ropu Brent (BZ=F) v reakci vystoupaly na měsíční maximum a uzavřely na 93,12 dolaru za barel. Za celý týden si připsaly více než pět procent.

Obchodníci s energiemi do cen promítali možnost déletrvajícího strukturálního narušení námořních dodávek ropy a zkapalněného zemního plynu. Právě kombinace omezené tankerové dopravy a možnosti sekundárních sankcí zvýšila tlak na ceny energetických surovin i na evropské akciové trhy.

Výprodej dluhopisů zvýšil očekávání dalšího utažení měnové politiky

Napětí na akciových trzích během týdne zesílil také prudký globální výprodej státních dluhopisů. Výnos desetiletého německého spolkového dluhopisu se vyšplhal na 3,22 procenta, nejvýše od roku 2011. Výnos třicetiletého amerického státního dluhopisu současně překonal 5,33 procenta.

Růst dluhopisových výnosů snížil rozdíl mezi očekávanou výnosností evropských akcií a bezpečnějších státních cenných papírů. Paniku na dluhopisovém trhu dočasně zmírnil zásah amerického ministerstva financí, které překvapivě zdvojnásobilo odkupy dluhopisů s dlouhou dobou splatnosti.

Dočasné uklidnění však následně vystřídaly obavy z dalšího zpřísnění měnové politiky. Zápis z červencového zasedání americké centrální banky ukázal, že její představitelé jsou připraveni zvýšit úrokové sazby, pokud inflace zůstane na zvýšené úrovni.

Hlavní ekonom Evropské centrální banky Philip Lane zároveň uvedl, že inflace v eurozóně poblíž tří procent zůstává nepřijatelná. Peněžní trhy proto začaly započítávat vysokou pravděpodobnost, že ECB zvýší sazby už v září.

Evropské burzy tak vstupují do závěru léta po týdnu, který spojil růst cen energií, výrazně vyšší dluhopisové výnosy a přísnější vyjádření centrálních bankéřů. Cena ropy nad 93 dolary za barel současně zvyšuje inflační tlak v době, kdy už podpora z výsledkové sezony za druhé čtvrtletí odezněla.