Klíčové body
- Donald Trump odvolal hrozící útok na Írán poté, co jej Teherán a další země Blízkého východu požádaly, aby nové údery nenařizoval.
- Podle amerického prezidenta byly dohodnuty základní obrysy ujednání, včetně úplného otevření Hormuzského průlivu.
- Spojené státy a Izrael požadují také ukončení íránské jaderné hrozby, Washington však nadále deklaruje připravenost zasáhnout.
Washington odvolal bezprostřední hrozbu útoku
Americký prezident Donald Trump v sobotu večer oznámil, že Spojené státy neprovedou další vojenský útok proti Íránu. Rozhodnutí podle něj následovalo po žádosti Teheránu a dalších blízkovýchodních zemí, aby Washington nové údery pozastavil, protože se podařilo dohodnout základní obrysy možného ujednání.
Trump na své sociální síti Truth Social současně zdůraznil, že americké síly zůstávají připraveny zasáhnout. Použil formulaci, že Spojené státy jsou nadále „locked and loaded and ready to go“, tedy plně připravené k akci. Hrozící úder odvolal pod podmínkou, že bude možné rychle uzavřít dohodu.
Prezident uvedl, že o zadržení dalších útoků požádal samotný Írán spolu s dalšími státy regionu. K tomuto postupu se podle něj připojil také Izrael. Trumpovo oznámení přišlo několik dnů poté, co varoval, že Spojené státy udeří na Írán „velmi tvrdě“.
Jeho dřívější vyjádření zvýšilo možnost další série útoků, jejichž cílem mělo být přimět Teherán k návratu k jednacímu stolu. Sobotní příspěvek tuto bezprostřední hrozbu zmírnil, americký prezident ji však spojil s rychlým postupem při přípravě konečného ujednání.

Dohoda má zahrnovat otevření Hormuzského průlivu
Mezi hlavní body vznikající dohody má podle Trumpa patřit okamžité a úplné znovuotevření Hormuzského průlivu. Írán tuto strategickou námořní trasu z velké části uzavřel poté, co Spojené státy a Izrael 28. února poprvé zaútočily na íránské vojenské cíle a představitele země.
Omezení provozu v průlivu následně vedlo k prudkému růstu světových cen ropy (CL=F) . Obnovení plného provozu proto Washington zařadil mezi podmínky řešení konfliktu. Dalším bodem, který Trump výslovně zmínil, je ukončení íránské jaderné hrozby.
Konflikt v Íránu vstoupil do šestého měsíce. Obě strany během této doby střídaly vojenské útoky s přestávkami a současně se snažily dospět k dohodě, která by boje ukončila. Přímé střety se znovu rozhořely v úterý po několikadenním klidu.
Íránské revoluční gardy tehdy vypálily balistické rakety na americká vojenská zařízení v regionu. Washington na útok odpověděl odvetnými údery. Trump poté v pátek zopakoval, že Spojené státy zasáhnou velmi tvrdě a že Írán nakonec dospěje k závěru, že další tlak již nedokáže snášet.

Írán varoval před rozsáhlou odvetou
Jen několik hodin po pátečním Trumpově varování informovala stanice CBS News, že Spojené státy a Izrael připravují intenzivní společnou bombardovací kampaň proti íránské energetické infrastruktuře. Mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová se k této zprávě přímo nevyjádřila.
Leavittová však uvedla, že Írán porušil memorandum o porozumění podepsané v červnu. Tento dokument měl sloužit jako rámec pro ukončení konfliktu. Podrobnosti údajného porušení ani další postup americké administrativy mluvčí podle zdrojového textu nerozvedla.
Na zprávy o možných útocích proti infrastruktuře reagoval také Teherán. Agentura Tasnim, která je napojena na íránské revoluční gardy, citovala vysoce postaveného bezpečnostního činitele. Ten prohlásil, že Írán v případě amerických a izraelských úderů zaměří odvetu na klíčová zařízení obou zemí v regionu.
Íránský představitel označil zprávy amerických médií o připravovaných útocích za pošetilost. Současně varoval, že Teherán má připraven rozsáhlý plán odvetných operací. Trumpovo sobotní rozhodnutí nové údery neprovést tak přerušilo bezprostřední eskalaci, zatímco další vývoj zůstává navázán na rychlé dokončení avizované dohody.

