Datová centra mění poptávku po plynu

Rozšiřování infrastruktury pro umělou inteligenci stále těsněji propojuje americký technologický sektor s provozovateli energetických sítí. Nová datová centra vyžadují velké objemy elektřiny a zároveň kladou důraz na nepřerušované dodávky, což v řadě oblastí posiluje význam výroby využívající zemní plyn (NG=F) .

Takzvané midstreamové společnosti zajišťují přepravu suroviny od producentů k elektrárnám, rafineriím, petrochemickým závodům, exportním terminálům a dalším odběratelům. Jejich infrastruktura tak funguje jako energetická páteř mezi místem těžby a konečným zpracováním či spotřebou.

Růst počtu energeticky náročných datových center mění skladbu poptávky po kapacitě potrubních sítí. Provozovatelé velkých cloudových a výpočetních platforem nemohou tolerovat delší výpadky. Plynové elektrárny proto v mnoha regionech zůstávají jedním ze zdrojů schopných dodávat elektřinu průběžně a reagovat na kolísání zatížení.

Výstavba datových center přitom pokračuje navzdory odporu části místních komunit. Ten se týká zejména vysoké spotřeby elektřiny a dopadů rozsáhlých technologických areálů na okolní infrastrukturu. Počet zařízení s vysokým příkonem má však podle informací ve zdrojovém textu dále růst, a s ním i požadavky na výrobu a přepravu energie.

Export LNG přidává další zdroj vytížení

Vedle domácí spotřeby podporuje provoz amerických plynovodů také vývoz zkapalněného zemního plynu. Spojené státy upevnily své postavení mezi světovými dodavateli LNG a navazující dodavatelské řetězce jsou ve značné míře vybudovány kolem amerických zdrojů.

Podle sektorové analýzy společnosti Melius se potrubní sítě přepravující surový plyn k exportním terminálům pohybují blízko maximální kapacity. Samotný růst vývozu by mohl vytvořit větší dodatečnou poptávku po plynu než zbytek amerického trhu dohromady.

Poptávka z Evropy a Asie má do roku 2030 vzrůst o 30 procent. Zahraniční odběratelé současně uzavírají dlouhodobé smlouvy, které provozovatelům terminálů i návazné potrubní infrastruktury poskytují víceletý rámec pro využití kapacit.

Mezi velké provozovatele patří Kinder Morgan (KMI) , jehož síť je napojena jak na výrobu elektřiny pro rostoucí zatížení datových center, tak na přepravu plynu určeného pro export LNG. Značná část peněžních toků společnosti pochází z dlouhodobých kontraktů navázaných na inflaci.

Často jde o smlouvy typu „take-or-pay“. Zákazník si rezervuje přepravní kapacitu a platí za ni bez ohledu na to, zda ji následně plně využije. Příjmy provozovatele plynovodu proto nejsou závislé pouze na skutečně přepraveném objemu v jednotlivém období.

Sektor předstihl širší americký trh

Významnou pozici v přepravě plynu má rovněž The Williams Companies (WMB) . Na rozdíl od dalších srovnávaných provozovatelů firma také přímo vlastní energetická aktiva a prodává elektřinu. Tento model rozvíjí prostřednictvím společného podniku s investiční společností Blackstone.

Dalšími významnými účastníky amerického midstreamového trhu jsou Energy Transfer (ET) a Enterprise Products Partners (EPD) . Jejich podnikání stojí především na přepravě, skladování a související infrastruktuře, nikoli na přímém prodeji elektřiny.

Vývoj sektoru se promítl také do burzovně obchodovaných fondů. Alerian MLP ETF (AMLP) a Global X MLP & Energy Infrastructure ETF (MLPX) si od začátku roku vedly lépe než širší index S&P 500 (^GSPC) .

Stejný relativní vývoj zaznamenal také Energy Select Sector SPDR Fund (XLE) , který sdružuje velké americké energetické společnosti. Burzovní výkonnost tak odráží souběh dvou trendů: růstu domácí spotřeby spojené s datovými centry a zvyšujících se exportních toků LNG do Evropy a Asie.