Klíčové body
- Evropský index Stoxx Europe 600 po úterním propadu vzrostl o 0,5 %.
- Úrokové futures přisuzují zvýšení sazeb Fedu o 25 bazických bodů pravděpodobnost přibližně 92 %.
- Pozornost se soustředí na vyjádření šéfa Fedu Kevina Warshe a aktualizovanou prognózu sazeb.
Evropské burzy se po výprodeji stabilizovaly
Evropské akciové trhy ve středu mírně rostly a částečně korigovaly předchozí prudký výprodej. Široký index Stoxx Europe 600 (^STOXX) přidal 0,5 procenta poté, co během úterní seance sestoupil na nejnižší úroveň za tři měsíce.
Obchodování zůstávalo před rozhodnutím americké centrální banky utlumené. Účastníci trhu omezovali výraznější sázky na další směr cen, zatímco akcie se stabilizovaly po tlaku spojeném s trojcifernými cenami ropy, rostoucím napětím v námořní dopravě na Blízkém východě a zvýšenými výnosy bezrizikových aktiv.
Německý index DAX (^GDAXI) zamířil výše. Londýnský index FTSE 100 (^FTSE) vzrostl o 0,4 procenta, zatímco francouzský index CAC 40 (^FCHI) si připsal 0,3 procenta.
Výraznější růst zaznamenaly trhy na jihu Evropy. Španělský index IBEX 35 (^IBEX) a italský index FTSE MIB (FTSEMIB.MI) shodně posílily o 0,6 procenta. Regionální burzy tak část úterních ztrát vyrovnaly, celkový pohyb však zůstal omezený.
Trh počítá se zvýšením sazeb o čtvrt bodu
Hlavní událostí dne je závěr dvoudenního zasedání Federálního výboru pro operace na volném trhu. Podle úrokových futures sledovaných nástrojem CME FedWatch dosahuje pravděpodobnost zvýšení základní sazby o 25 bazických bodů přibližně 92 procent.
Oproti situaci před týdnem jde o výraznou změnu očekávání. Tehdy trh přisuzoval zvýšení sazeb zhruba stejnou pravděpodobnost jako jejich ponechání beze změny. K přecenění přispěly přetrvávající inflační tlaky ve Spojených státech a vysoké ceny energetických surovin.
Ropa Brent (BZ=F) se držela nad 113 dolary za barel. Její cenu podporovaly útoky na saúdskoarabské ropovody a omezení lodní dopravy v Rudém moři. Právě dražší energie zvyšují obavy z dalšího promítání nákladů do spotřebitelských cen.
Pokud Fed sazby o čtvrt procentního bodu skutečně zvýší, půjde o jeho první zpřísnění měnové politiky od poloviny roku 2023. Rozhodnutí by následovalo po kroku Evropské centrální banky, která minulý týden zvýšila svou depozitní sazbu na 2,50 procenta.
Rozhodující bude komentář Kevina Warshe
Samotné zvýšení sazeb o 25 bazických bodů je podle tržních cen již z velké části započteno. Pozornost obchodníků se proto přesouvá k tiskové konferenci předsedy Fedu Kevina Warshe a k aktualizovaným projekcím členů měnového výboru.
Trh bude sledovat zejména to, zda Warsh popíše případný krok jako jednorázovou reakci na kolísání cen energií, nebo jej zasadí do širšího procesu dalšího zpřísňování měnové politiky. Důležitou součástí komunikace bude také hodnocení rizika druhotných inflačních dopadů, při nichž se dražší energie postupně promítají do dalších cen a nákladů.
Rozhodnutí Fedu přichází v době, kdy tlak na růst úrokových sazeb není omezen pouze na Spojené státy. Od japonské centrální banky se očekává, že v pátek zvýší náklady na úvěry o 25 bazických bodů na 1,25 procenta.
Současně se výnos desetiletého amerického státního dluhopisu (^TNX) drží poblíž několikaletých maxim. V úterý krátce překonal hranici pěti procent. Vývoj výnosů, cen ropy a komunikace centrálních bank tak zůstává hlavním rámcem středečního obchodování na evropských akciových i dluhopisových trzích.
